Hvar (ostrov)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hvar (italsky Lesina, latinsky Pharia, řecky Pharos) je chorvatský ostrov v Jaderském moři u dalmátského pobřeží. Od západu k východu se rozprostírá do délky 80 km.
Hvar je oddělen od ostrova Brač Hvarským kanálem (Hvarski kanal), od ostrova Vis Visským kanálem, od Korčuly Korčulským kanálem, od ostrova Pelješac kanálem Neretva, zatímco východní cíp ostrova se nachází pouhé tři námořní míle od pevniny.
Největší oblasti ostrova zahrnují:
- město Hvar (4,138 obyvatel (2001)), sídlo prvního veřejného divadla v Evropě, otevřeného roku 1612
- město Stari Grad, rozprostřené v severní části ostrova (2,817 obyvatel (2001)), místo jednoho z prvních lidských osídlení na jaderských ostrovech během Antiky
- Jelsa je město ve středoseverní části ostrova (3,672 obyvatel (2001))
- Sucuraj je malebné malé město (staré více než 2,300 let) na východním okraji ostrova Hvar v Chorvatsku. Cca 400 obyvatel žije z cestovního ruchu a rybolovu. Díky velmi mírnému klimatu a překrásné krajině sem přijíždí mnoho turistů. Město je oficiálním centrem východní části ostrova.
Podél jižního pobřeží ostrova se nachází několik menších ostrůvků, jmenovitě např. Paklenski otoci na západě a ostrov Šćedro na jihu.
Lidé na Hvaru žijí převážně z rybolovu a cestovního ruchu. Ostrov má totiž velmi mírné Středomořské klima, středomořskou vegetaci a nádherné pláže, jež přitahují turisty.
Hvar je administrativně součástí Splitsko-dalmatské župy.
[editovat] Historie
Ve 4. století př. n. l. lidé z Pharosu porazili válečníky z Jasadini a jejich spojence. Vítězství nad mnohem početnějším vojskem je zvěčněno v jednom z nestarších chorvatských zápisů. Hvarská kultura trvala v období 3500 př. n. l. až 2500 př. n. l..
Benátští námořníci spatřili ostrov, když se plavili směrem ke kánalu Nerteva a byli ohrožováni piráty z ostrova.
Hvar je důležitý pro historii Chorvatska, jelikož byl jedním z center chorvatské literatuře v období renesance, s takovými autory, jako Petar Hektorović a Hanibal Lucić.
Ivan Vučetić, muž, který zdokonalil daktyloskopii na sklonku 20. století, pocházel z ostrova Hvar.
Díky jedinečným pobřežním proudům a klimatu je Hvar domovem pro mnoho vzácných druhů flory a fauny.
[editovat] Jména ostrova
Původně znám jako Pharos podle egejského ostrova Paros, ostrov Hvar byl řeckou kolonií. Řecký básník Apollonius Rhodský zmiňoval ve 3. století př. n. l. ostrov pod názvem „Piteyeia“. Toto pojmenování pochází buď z řeckého slova „pitys“ (smrk), nebo z antické Illyrijské vesnice Pitve ležící uprostřed ostrova.
Za vlády starověkého Říma (v provincii Dalmácie), byl znám jako Pharia, později Fara. V raném středověku osídlili ostrov Slované a dali mu jméno Hvar, nahrazujíce hlásku „hv“ za staroslovanské „f“, ale ostrov byl stále ovládán římským obyvatelstvem z Dalmácie. Vliv Slovanů však přiměl usedlé Římany ještě jednou název ostrova změnit, tentokrát na jméno Quarra.
Od pozdního 11. století jej Italové nazývali Lesina, což znamenalo „les“ (vychází z tehdejší podoby ostrova), zatímco v Benátské republice měl název Liesena. Italské pojmenování, Lesina, přetrvalo v oficiálním užívání až do 19. století.
