Diracova rovnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½. Popisuje například chování elektronu – to bylo Diracovou motivací k sestavení rovnice.

[editovat] Kovariantní zápis rovnice

Diracova rovnice je diferenciální rovnice prvního řádu pro vlnovou funkci ψ(x). Narozdíl od nerelativistické kvantové mechaniky ovšem vlnová funkce není komplexní číslo, ale čtyřkomponentní objekt obvykle nazývaný spinor.

$\left(i\hbar c \, \sum_{\mu=0}^3 \; \gamma^\mu \, \partial_\mu - mc^2 \right) \psi = 0$

V rovnici vystupuje

m – klidová hmotnost částice (relativistický invariant)
c – rychlost světla
$\hbar$ – redukovaná Planckova konstanta

V teoretických úvahách se často užívají přirozené soustavy jednotek, kde c=1 a $\hbar = 1$

$\partial_\mu$ – parciální derivace podle souřadnice, μ je běžný relativistický index, v jedné z běžných konvencí konvenci může např. 0 indexovat časovou souřadnici a 1, 2, 3 prostorové
$γ μ$ – Diracovy γ matice

Diracovy matice jsou komplexní 4×4 matice, splňující antikomutační relace

$\left\{\gamma^\mu , \gamma^\nu \right\} = 2g^{\mu\nu} \cdot I$

kde g je metrika (speciálně relativistická, tedy plochého prostoročasu). Tyto relace definují Cliffordovu algebru zvanou Diracova algebra. Obvykle se volí matice

$\gamma^0=\begin{pmatrix}I & 0\\0&-I\end{pmatrix}$ , $\gamma^{i}=\begin{pmatrix}0 & \sigma_{i}\\-\sigma_{i}&0\end{pmatrix}$

které tvoří takzvanou standardní reprezentaci. Je dokázáno, že jiné volby splňující definující relace se liší jen podobnostní transformací. σ jsou Pauliho matice.

[editovat] Uhodnutí rovnice a porovnání s Schrödingerovou rovnicí

Uvažme Schrödingerovu rovnici

$H \left| \psi (t) \right\rangle = i \hbar {d\over d t} \left| \psi (t) \right\rangle$

V nerelativistické mechanice Hamiltonián odpovídá nerelativistickému výrazu pro kinetickou energii volné částice

$H = \sum_{j=1}^3 \frac{p_j^2}{2m}$

V relativistické mechanice je výraz pro energii komplikovanější

$E = \sqrt{(mc^2)^2 + \sum_{j=1}^3 (p_jc)^2}$

a není jasné, jak výrazu s odmocninou přiřadit v kvantové mechanice operátor. (Nadále užíváme obvyklou relativistickou volbu jednotek, kde c=1 a $\hbar = 1$ .)

Uhodneme vhodný ansatz

$m^2 + \sum_{j=1}^3 (p_j)^2 = \left( \alpha_0 m^2 + \sum_{j=1}^3 \alpha_j p_j \, \right)^2$ ,

kde α jsou konstanty zatím neznámé povahy. Roznásobením, aby rovnice platila, získáme pro tyto α antikomutační relace

$\left\{\alpha_\mu , \alpha_\nu\right\} = 2\delta_{\mu\nu} \cdot$

Ukazuje se, že nejjednoduší objekty, pro které je možné relaci splnit, jsou matice 4×4. Vyhovující sadu matic Dirac našel (dnes se označuje jako Diracova reprezentace):

$\alpha^0=\begin{pmatrix}I & 0\\0&-I\end{pmatrix}$ ,