Dějiny Prahy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek detailněji zpracovává tema ze článku Praha.
Obsah |
[editovat] Praha v době středověku
- 885 vystavěn kostel Panny Marie na Pražském Hradě
- 895 po Svatoplukově smrti odtržení od Velké Moravy, vazalská dohoda Spytihněva I. s východofranským králem Arnulfem Korutanským na ochranu před Maďary; otevření karolinské kultuře a zavedení latinské liturgie
- po r. 926 založena rotunda sv. Víta na Pražském hradě
- 938? ostatky vévody sv. Václava uloženy v rotundě sv. Víta
- 11. století na protilehlém břehu Vltavy založen hrad Vyšehrad
- 965 první písemné svědectví arabsko-židovského kupce Ibráhíma Ibn Jákúba o Praze jako o bohatém obchodním městě z kamene a vápna
- 973 založení biskupství spadajícího pod mohučské arcibiskupství, prvním biskupem saský mnich Dětmar
- 995 vyvražděním Slavníkovců, Praha jediným sídlem moci v knížectví
- 1085 Praha královským městem, sídlem prvního českého krále Vratislava I.
- 1158–1172 po získání titulu Vladislavem II. od císaře Friedricha I. Barbarossy za pomoc při tažení do Milána Praha opět královské město
- 1172 dokončena stavba druhého kamenného mostu ve střední Evropě – Juditina mostu
- 1198 sídelní město krále Přemysla I. Otakara a od r. 1212 i dědiců jeho titulu
- 1230 Staré Město po spojení několika obcí obehnáno hradbami
- 1257 založena Malá Strana Přemyslem Otakarem II.
- kolem 1320 vznik Hradčan
- 1338 založení Staroměstské radnice – roste význam města
- 1342 Juditin most stržen povodní
- 1344 pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství (Arnošt z Pardubic), zahájena stavba katedrály sv. Víta
- 1346–1378 epocha Karla IV. Lucemburského, Praha hlavním městem Svaté říše římské, významnou obchodní křižovatkou, mohutný vrcholně gotický urbanistický rozvoj
- 1348 Karlovou listinou založena první univerzita ve střední Evropě (Univerzita Karlova)
- 1348 založení Nového Města; velký požár Starého Města
- 1357 Petr Parléř zahájil stavbu Karlova mostu
- 1378–1415 růst náboženských rozporů a společenského napětí; vznik reformního hnutí v čele s rektorem univerzity a kazatelem Janem Husem, jeho působení v Betlémské kapli; vyhrocení situace po upálení Jana Husa během církevního sněmu v Kostnici
- 1419–1437 vyústění pokusů duchovenstva o reformu církve v husitskou revoluci proti katolické církvi i císaři
- červenec 1419 první pražská defenestrace radních na Novoměstské radnici davem, povstání chudiny vedené husitským kazatelem Janem Želivským
- 1420 bitva na Vítkově, porážka křížové výpravy císaře Zikmunda Lucemburského; růst mocenského vlivu Prahy v zemi
- 1424 dočasná občanská válka, porážky vojska Pražanů a panské jednoty Žižkou se sirotky u Skalice a Malešova;
- květen 1434 dobytí Nového Města vojskem Starého Města a panské jednoty, několik dnů před porážkou radikálních sirotků panskou jednotou u Lipan
- 1458 zvolení Jiřího z Poděbrad za krále zemským sněmem na Staroměstské radnici
- 1483 povstání pražských měšťanů proti pokusům o obnovení vlivu katolické církve
- 1518–1523 první pokus o sjednocení pražských měst
[editovat] Praha v době vlády Habsburků
- 1547 neúspěšné stavovské povstání proti králi Ferdinandovi I., následné omezení městských privilegií, politické moci a samostatnosti, konfiskace majetku a úpadek
- 1583–1612 Rudolf II. přesídlil do Prahy, která se opět stala sídlem císaře a (podruhé) evropským ohniskem společenského a kulturního života a vzdělanosti, renesanční přestavba města
- 1618 po zrušení Rudolfem garantovaných náboženských svobod a dalších práv horlivým katolíkem Ferdinandem II. vypuknutí českého stavovského povstání proti Habsburkům, druhá pražská defenestrace na Pražském hradě
- 1619 českými stavy za krále zvolen Fridrich V., falcký kurfiřt, člen Protestantské Unie
- listopad 1620 porážka vojsk českých stavů na Bílé hoře Ferdinandovou armádou, útěk „Zimního krále“ Friedricha ze země, potlačení povstání
- červen 1621 veřejná poprava 27 českých pánů z řad stavů vzbouřených proti císaři na Staroměstském náměstí
- 1620–1621 počátek období temna, úpadku českého jazyka a národního vědomí, pronásledování a exodu českých a moravských protestantů (Václav Hollar, Jan Amos Komenský); přesun důležitých úřadů do Vídně a politický pád města na provinční úroveň; současně jezuitská rekatolizace, vznik nových klášterů a chrámů; výstavba nových paláců katolickou šlechtou
- 1627 Ferdinandem II. vyhlášeno Obnovené zřízení zemské, povoleno jen katolické náboženství, odejmutí téměř veškeré politické moci královským městům a upevnění absolutní moci panovníka a jeho centrálních úřadů ve Vídni
- 1648 poslední z obléhání Švédy pod velením gen. Königsmarcka, obsazení západního břehu Vltavy díky zradě stráže, vyplenění levobřežních klášterů, Pražského Hradu a rudolfinských sbírek, bombardování a obléhání východních pražských měst, boj o Karlův most; město odolalo útokům díky včasným rakouským posilám, novým barokním fortifikacím i za přispění „pražských studentů“ v boji o most, až do uzavření Vestfálského míru
- 1689 velký požár města; impuls k výstavbě ve stylu pražské barokní architektury
- 1741 obsazení města francouzsko-bavorským vojskem za války o rakouské dědictví
- 1744 obsazení pruskou armádou v rámci téhož konfliktu
- 1784 spojení čtyř dosud samostatných pražských měst (Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Nové Město) patentem císaře Josefa II, vzniká Královské hlavní město Praha.
- 1791 první Všeobecná zemská výstava
- 1784–1848 doba obrození českého národa, počátky průmyslové revoluce, vznik českých institucí; rozvoj průmyslových předměstí za hradbami Prahy
- červen 1848 povstání radikálních demokratů; obsazení města císařským vojskem vedeným maršálem A. Windischgrätzem, nastolení vojenské diktatury v Čechách
- 1849–1859 zrušení poddanství, územněsprávní reforma; utužení policejního režimu za absolutismu ministra Alexandra Bacha
- 1850 k Praze připojen Josefov
- 1861–1913 získání české většiny v městské správě; počátek modernizace metropole včetně budování reprezentačních a užitných objektů (Národní divadlo, Národní muzeum, Rudolfinum, Petřínská rozhledna, sportovní stadiony), její infrastruktury (osvětlení, mosty, veřejná doprava, telefonní a elektrická síť), nových institucí (Akademie věd, politické strany, odbory); pořádání rozsáhlých společensko-kulturních a sportovních akcí (Všesokolský slet, Jubilejní a Národopisná výstava)
- 1883 k Praze připojen Vyšehrad
- 1884 k Praze připojeny Holešovice-Bubny
- 1890 stoletá povodeň, zaplavení Starého Města až po Staroměstské náměstí, zřícení několika oblouků Karlova mostu
- 1893 asanace historického Starého Města a Židovské čtvrti
- 1901 k Praze připojena Libeň
- říjen 1918 vyhlášení samostatnosti Československa, Praha hlavním městem nové republiky; davem svržen Mariánský sloup, socha maršála Radeckého, císaře Františka I. a další symboly habsburské nadvlády
[editovat] Praha jako hlavní město ČSR
- 1922 město rozšířeno na území Velké Prahy připojením 37 okolních obcí; následující léta rozkvět města v kultuře, umění, architektuře (avantgarda, funkcionalismus)
- 1923 zahájení rozhlasového vysílání z letiště ve Kbelích
- září 1929 dokončení dostavby katedrály sv. Víta (podle Josefa Mockera) k výročí 1000 let od zavraždění sv. Václava
- 1937 otevření mezinárodního letiště v Ruzyni
- 1938 počet obyvatel města dosáhl 1 milionu; příprava bezpečnostních opatření v rámci všeobecné mobilizace
[editovat] Praha za dob protektorátu
- březen 1939 obsazení města německou armádou, vojenská přehlídka, Adolf Hitler na Pražském hradě; vyhlášen Protektorát Čechy a Morava jako součást Třetí Říše; zavedení pravostranné dopravy v ulicích
- listopad 1939 studentská demonstrace proti nacismu, smrt Jana Opletala; uzavření všech vysokých škol v Protektorátu
- 1939–1945 okupace nacistickým Německem; popravy, zatýkání a deportace politických nepřátel Gestapem; postupný zánik stodvacetitisícové historické židovské komunity
- květen 1942 atentát čs. parašutistů vyslaných z Británie na říšského protektora Reinharda Heydricha; zostření policejního teroru
- únor 1945 nálet amerického letectva (v důsledku omylu v navigaci na Prahu místo na Drážďany), zničen Emauzský klášter, budovy v Nuslích a továrny ve Vršovicích
- květen 1945 Pražské povstání, prudké boje po celém městě (požár Staroměstské radnice, boj o budovu Čs. rozhlasu, obrana proti jednotkám SS na Pankráci); pomoc vlasovců na jihu, jednání americké delegace s Němci, následně příchod Sovětské armády od Ruzyně
[editovat] Praha v době poválečné
- 1948 po poválečné přípravě situace za podpory SSSR a po únorovém puči nástup komunistické strany KSČ k moci, druhá vlna emigrace, počátek politických procesů, zestátnění soukromých podniků, zavedení cenzury a systematická policejní kontrola státu; reforma správy města, zrušení magistrátu a nové rozdělení obvodů
- 1953 ke svátku 1. května zahájení vysílání Čs. televize z budovy Měšťanské besedy
- 1960 nové územně-správní rozdělení Prahy a připojení 4 obcí; počátky masové výstavby panelových sídlišť na okrajích Prahy
- 1968 zahájení provozu tzv. Nového letiště v Ruzyni; připojení dalších 21 obcí k městu
- 21. srpna 1968 „Pražské jaro“ končí noční invazí vojsk Varšavské smlouvy, obsazení Prahy letecky výsadky z Ruzyně; boj v centru města, občanské protestní akce; mimořádný vysočanský sjezd KSČ
- leden 1969 Praha hlavním městem čs. federace, sídlo federální a české vlády
- 1969 sebeupálení Jana Palacha, Jana Zajíce, E. Plocka a další občanské protesty; oslavy výhry na MS v hokeji přerostlé v protisovětskou demonstraci a útoky (Aeroflot); brutální potlačení srpnové demonstrace čs. armádou a vedením KSČ a následná legalizace zásahů; počátek období „normalizace“
- 1970 připojení dalších 4 obcí k území města
- 1973 postaven Nuselský most, součást budované severojižní magistrály
- 1974 zahájen provoz první z budoucích tří tras metra; připojení 30 obcí, následná výstavba supersídliště Jižního Města
- 1977 prohlášení Charty 77 a následná „Anticharta“, prorežimní sjezd čs. spisovatelů
- 1983 znovuotevření Národního divadla po rekonstrukci
- 1985 čs. spartakiáda na Strahově za účasti 1 milionu lidí (poslední)
- 1987 návštěva M. Gorbačova v Praze, bez velkého vlivu
- 1988 protirežimní nálady při výročních demonstracích v srpnu a říjnu, na Den lidských práv první povolené shromáždění opozice na Škroupově náměstí
- leden 1989 „Palachův týden“ protirežimních demostrací a policejních zásahů, další demonstrace 21. srpna a 28. října na Václavském náměstí; další růst projevů politické opozice a kritiky veřejnosti
- květen 1989 poslední masově organizovaná prvomájová manifestace, místo Letenské pláně na Václavském náměstí
- říjen 1989 příchod stovek emigrantů z NDR žádajících na pražském velvyslanectví NSR o azyl; jejich odvoz zvláštními vlaky
- listopad 1989 potlačení studentské manifestace na Národní třídě, bouřlivá reakce veřejnosti, vlna stávek a statisícových demonstrací (Václavské náměstí a Letenská pláň), vypískání vůdce pražské KSČ M. Štěpána na demonstraci v ČKD Vysočany, „Sametová revoluce“
[editovat] Praha v období po Sametové revoluci
- 1990 krátce před červnovými svobodnými volbami neobjasněný výbuch nálože na Staroměstském náměstí; historicky první návštěva papeže (Jana Pavla II.) a amerického prezidenta (George Bushe) v Praze
- 1991 konání jubilejní Všeobecné zemské výstavy
- 1992 historické centrum Prahy zapsáno do seznamu Fondu světového dědictví UNESCO
- leden 1993 Praha hlavním městem samostatné České republiky a jejích institucí
- 1995 nové územněsprávní členění města, zavedení samosprávy městských částí
- 2000 Praha zvolena jedním z evropských měst kultury (pro rok 2000); dokončení přestavby Smíchova
- září 2000 kongres Mezinárodního měnového fondu, pouliční střety antiglobalizačních demonstrantů (převážně cizinců) s policií
- říjen 2001 summit hlav států Severoatlantické aliance; od září zesílená bezpečnostní opatření včetně vojenské ostrahy ambasád a Rádia Svobodná Evropa
- srpen 2002 pětisetletá povodeň, protipovodňová opatření, postiženy pobřežní čtvrti Zbraslav, Smíchov, Malá Strana, severní část Starého Města, Karlín, Holešovice, Bubeneč, Libeň a Troja; evakuace Karlína, zřícení několika budov; zaplavení úseků metra v centru Prahy
- červen 2004 Zprovoznění metra linky C do Kobylis a Ládví
