Pražská defenestrace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Defenestrace, „vyhození z okna“, nebyly ve středověku a raném novověku zas tak neobvyklé. Byly jednou z forem společně podniknutého trestu. Jako pražské defenestrace se označují hlavně dvě historické události z let 1419 a 1618.
[editovat] První pražská defenestrace
První pražská defenestrace doprovázela počátek husitských válek. 30. července 1419 dav radikálních husitů v čele s Janem Želivským vyhodil sedm konšelů z oken Novoměstské radnice.
[editovat] Druhá pražská defenestrace
Po smrti Rudolfa II. jeho bratr Matyáš pokračoval v potlačování náboženské svobody. 23. května 1618 na Pražském hradě uspořádali nespokojení šlechtici soud se dvěma císařskými místodržícími (Vilémem Slavatou a Jaroslavem Bořitou z Martinic), shledali je vinnými a vyhodili je i s písařem Fabriciem z okna. Všichni tři přežili, neboť náhodou dopadli na hromadu hnoje.
[editovat] Další defenestrace
Fakticky druhá pražská defenestrace se udála 24. září 1483 při bouřích pražského obyvatelstva, kdy strana podobojí, obávající se o svůj vliv, provedla násilný převrat na Starém i Novém Městě a na Malé Straně. Z oken příslušných radnic byli vyhozeni staroměstský purkmistr a těla sedmi zabitých novoměstských konšelů.
Někdy je možné se setkat i s označením třetí pražská defenestrace, toto označení však nemá ustálený význam a označují se jím různé události. Jako třetí pražská defenestrace byla např. označena smrt Jana Masaryka, který byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod koupelnovým oknem budovy Ministerstva zahraničí. Okolo jeho smrti stále panují nejasnosti, na počátku roku 2004 však policejní zkoumání dospělo k závěru, že se nejednalo o sebevraždu, ale že Jan Masaryk byl zavražděn.
 |
Tento článek o historii je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
