Václavské náměstí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václavské náměstí (hovorově zvané také Václavák) je pražské kulturní a obchodní centrum. Ve skutečnosti to není náměstí v pravém slova smyslu. Je to 682 m dlouhý a 60 m široký bulvár, který veden od Národního muzea k Můstku. Václavské náměstí bylo svědkem mnoha významných historických událostí. Je to tradiční místo pro demonstrace, oslavy a jiná masová setkání.
Václavské náměstí se původně nazývalo Koňský trh. Nynější název (nejprve v podobě Svatováclavské náměstí) byl zaveden roku 1848, na návrh prezentovaný veřejnosti v tomto bouřlivém roce Karlem Havlíčkem Borovským. 1848 se na Koňském trhu konaly tři slavnostní mše, z nichž poslední vyústila ve svatodušní bouře.
Raně barokní jezdecký pomník sv. Václava tehdy stával v jeho středu. Tato původní kamenná socha od Jana Jiřího Bendla z roku 1678 byla v roce 1879 přemístěna do Štulcových sadů na Vyšehradě.
Obsah |
[editovat] Náměstí
Václavské náměstí má tvar velmi dlouhého obdélníku, Delší strana má délku 682 m. Celé náměstí se mírně svažuje směrem k Můstku, který tvoří hranici Starého Města. Na horním konci náměstí tvoří dominantu velká budova Národního muzea a jezdecká socha svatého Václava od Josefa Václava Myslbeka z roku 1912.
[editovat] Socha sv. Václava
- Podrobnější informace naleznete v článku Jezdecká socha svatého Václavanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Myslbekova jezdecká socha sv. Václava byla umístěna před budovu Národního muzea. Sv. Václav je ve společnosti dalších českých svatých patronů: sv. Ludmila, sv. Anežka Česká, sv. Prokop a svatý Vojtěch.
Podstavec sochy vytvořil architekt Alois Dryák. Na podstavci je napsáno: „Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím.“
[editovat] Historie
V roce 1348 založil král Karel IV. Nové Město Pražské. Plán města obsahuje celou řadu otevřených prostranství určených pro trhy. Jedním z nich byl i Koňský trh. Na jihovýchodním (horním) konci náměstí končilo u novoměstských hradeb.
Zde stávala Koňská brána, zbořená spolu s pražskými hradbami roku 1875. Na jejím místě vyrostla v letech 1885 až 1890 podle projektu Josefa Schulze budova Národního muzea.
10. dubna 1895 bylo uvedeno do provozu osvětlení elektrickým proudem.
Dlažby se náměstí dočkalo až v druhé polovině 19. století. Karolína Světlá v Černém Petříčkovi popisuje „Václavák“ tehdejších 30. let jako nevydlážděné prostranství, „kde se prodávalo všechno možné“.
28. října 1918 přečetl Alois Jirásek před sochou sv. Václava proklamaci o vyhlášení nezávislého Československa.
Až do roku 1927 existovalo bez středního pásu; v této době jezdily tramvaje po okrajových stranách náměstí. Po přestavbě právě v tomto roce vznikla jak nová parkovací místa pro osobní automobily tak i onen střední pás.
Během okupace za 2. světové války používali nacisté Václavské náměstí k pořádání masových demonstrací. Během Pražského povstání v roce 1945 bylo v blízkosti Národního muzea několik budov zničeno. Na jejich místě vyrostlo několik obchodních domů.
19. ledna 1969 se před Národním muzeem upálil student Jan Palach na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
28. března 1969 porazil na mistrovství světa v hokeji tým Československa hokejisty Sovětského svazu. Po tomto vítězství, které pro mnohé bylo alespoň malou odplatou za právě probíhající okupaci, se na Václavském náměstí shromáždilo několik desítek tisíc nadšených fanoušků. Skupina provokatérů pak zaútočila na kancelář sovětské letecké společnosti Aeroflot. Tento incident se stal pro komunistickou moc záminkou pro další utužení komunistického režimu, které vyvrcholilo obdobím zvaném jako normalizace.
K 13. prosinci roku 1980 byl ukončen tramvajový provoz v podélném směru. Náměstí se tak velmi změnilo - místo tramvají je nyní středový pás zaplněn květinami a keři a hlavně charakteristickými šestibokými betovovými květináči. Tato úprava je často kritizována termínem Štrougalovy sady.
V 80. letech minulého století se Václavské náměstí stalo svědkem mnohých vystoupení proti komunistickému režimu. Masové nepokoje se konaly téměř pravidelně v lednu při výročí smrti Jana Palacha, v srpnu k výročí sovětské okupace z roku 1968 a v říjnu u příležitosti vyhlášení samostatnosti Československa. Vyvrcholením těchto protestů byl listopad 1989, při kterém se na Václavském náměstí opakovaně konaly demonstrace více než 100 000 lidí.
[editovat] Náměstí dnes
Dnes je Václavské náměstí srdcem hlavního města. Nacházejí se zde hotely, kanceláře zahraničních i domácích společností, drahé obchody, směnárny, obchody se suvenýry a rychlé občerstvení. Odvrácenou stranou dnešního Václavského náměstí jsou noční podniky, prostituce a prodej drog.
[editovat] Doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku Tramvajová trať na Václavském náměstínaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Na Václavském náměstí jsou dvě velmi důležité přestupní stanice pražského metra. Na horním konci je to Muzeum, kde se kříží linka A s linkou C, na dolním konci náměstí je to Můstek. Zde se kříží linka B s linkou A. Tramvaje přímo z náměstí zmizely v roce 1980, nejbližší stanice jsou v bezprostřední blízkosti v ulicích Jindřišská a Vodičkova. Dnes se objevují hlasy, které navrhují, aby se tramvajová doprava na náměstí vrátila.
Václavské náměstí je otevřené i pro automobilovou dopravu. Na horním konci náměstí, přímo pod rampou Národního muzea vede problematická několikaproudová magistrála – hlavní pražské severo-jižní dopravní spojení. Magistrála se nachází ve stavu téměř permanentní dopravní zácpy.
[editovat] Externí odkazy
