Atletika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Atletika (z řeckého áthleon) je základním sportovním odvětvím, které zahrnuje přirozené pohybové vlastnosti člověka, tj. běhy, chůzi, skoky, vrhy a hody; původně znamenala boj, závodění.
Atletika zahrnuje různorodé pohybové činnosti, jejichž obsahem jsou pohyby cyklické, acyklické a smíšené podle charakteru jednotlivých disciplín. Uplatňují se při ní také základní dynamické zákony - jde o přechod z klidu do pohybu (start), změnu směru pohybu (odraz při skoku), dokončení pohybu (doskok). V atletických disciplinách se uplatňuje pohyb rovnoměrný (např. běh v trati) nebo pohyb rovnoměrně zrychlený přimočarý či rotační (např vrh koulí a hod diskem). Atletika zajišťuje všestranný rozvoj a současně poskytuje široký výběr pro sportovní vyžití. Atletická cvičení mohou být prováděna i v přírodních podmínkách (louka, les, park), což zvyšuje jejich emocionálnost a zdravotní význam. Jsou součástí tělesné přípravy většiny sportů.
Cvičení, převzatá v novém věku ze starořecké atletiky, se rozdělila na dvě sportovní odvětví:
- lehká atletika (dnešní vnímání slova atletika, obsahuje běhy, skoky, vrhy a hody, chůzi a víceboje)
- těžká atletika (obsahuje zápas a vzpírání)
Obsah |
[editovat] Historie
Kolébkou organizované atletiky se stalo antické Řecko, kde byla atletika hlavní náplní antických olympijských her. Starověký pentathlon (pětiboj) obsahoval kromě zápasu i běh, skoky, hod diskem a hod oštěpem. V době feudalismu se pěstovaly běhy, skoky a hody v rámci lidových her a slavností jako nenáročná zábava bez přesných pravidel.
Začátky atletiky jako novodobého sportovního odvětví jsou spjaty s Anglií. Již v 17. století se zde konaly závody v běhu, především na dlouhé vzdálenosti. V počátcích se závodů zúčastňovali profesionálové; sázelo se na vítězství jak mezi diváky, tak i mezi závodníky. Teprve v polovině 19. století se tvořily kroužky amatérů, a to nejprve na školách, později vznikaly sportovní kluby. První záznam o závodech je z univerzitních kolejí. V programu závodů se začínaji objevovat i technické disciplíny, tj. skok do dálky a do výšky, vrh kamenem, hod kriketovým míčkem a kladivem. V tomto období vznikl statut závodníka amatéra. Jeho formulace umožňovala účast na oficiálních závodech pouze příslušníkům šlechty, univerzitním studentům a duševním pracovníkům. Roku 1880 tato konzervativní amatérská definice zanikla a závodění bylo zpřístupněno širší veřejnosti. Ve 2. polovině 19. století se začíná atletika šířit z Anglie na evropskou pevnínu i do zámoří. Atletické federace jednotlivých zemí Evropy vznikly převážně koncem 19. století, zejména vlivem novodobých olympijských her.
Atletický program I. OH 1896 byl stanoven Mezinárodním olympijským výborem, obsahoval 12 disciplín a byl určen pouze pro muže. V roce 1912, v době pořádáni V. OH, byla ustavena Mezinárodní amatérská atletická federace. Od této doby se považují světové atletické rekordy za právoplatné a atletická pravidla za oficiální. V období mezi dvěma válkami zaznamenala atletika další rozvoj, rozšířil se počet zájemců a se změnou techniky jednotlivých disciplín a přizpůsobením pravidel se zvýšila výkonnost, prudký vzestup výkonnosti ale nastal až po 2. světové válce.
Pokusy o uplatněni žen v atletice se datují již do doby před 1. světovou válkou, organizovaně se však ženská atletika uplatňuje až po válce. Roku 1921 byl založen Mezinárodní ženský sportovní svaz (Fédération Sportive Féminine Internationale, FSFI) a roku 1922 byly uspořádány I. ženské světové hry v Paříži převážně s atletickým programem. Olympijských soutěží v atletice se ženy poprvé zúčastnily v roce 1928.
Vznik a rozvoj atletiky na našem území byl spojen se založením Sokola v Čechách.
[editovat] Nadnárodní soutěže
- Olympijské hry (od roku 1896)
- Mistrovství Evropy (od roku 1934)
- Halové mistrovství Evropy (od roku 1970)
- Mistrovství světa (od roku 1983)
- Halové mistrovství světa (od roku 1987)
- Mistrovství světa v krosu
- Mistrovství světa v silničním běhu
- Mistrovství Evropy v krosu
- Světový pohár
- Světový pohár v chůzi
- Evropský pohár
- Evropský pohár ve vícebojích
[editovat] Domácí soutěže
Halová mistrovství ČR
- Halové mistrovství ČR ve vícebojích
- Halové mistrovství ČR juniorů, juniorek, dorostenců a dorostenek
- Halové mistrovství ČR
- Halové mistrovství ČR žáků a žákyň
Mistrovství ČR na dráze
- Mistrovství ČR mužů a žen
- Mistrovství ČR juniorů, juniorek, dorostenců a dorostenek
- Mistrovství ČR ve vícebojích
- Mistrovství ČR mužů a žen do 22 let
- Mistrovství ČR družstev
- Mistrovství ČR žáků a žákyň
Mistrovství ČR mimo dráhu
- Mistrovství ČR v chůzi na 50 km mužů a 20 km mužů a žen do 22 let
- Mistrovství ČR v chůzi na 20 km
- Mistrovství ČR v běhu do vrchu
- Mistrovství ČR v půlmaratonu
- Mistrovství ČR v maratonu
- Mistrovství ČR v silničním běhu
- Mistrovství ČR v přespolním běhu
[editovat] Hlavní závodní disciplíny
[editovat] Běhy
- Běh na 60 m
- Běh na 100 m
- Běh na 200 m
- Běh na 400 m
- Běh na 800 m
- Běh na 1000 m
- Běh na 1500 m
- Běh na 1 míli
- Běh na 2 000 m
- Běh na 3 000 m
- Běh na 5 000 m
- Běh na 10 000 m
- Běh na 20 000 m
- Běh na 25 000 m
- Běh na 30 000 m
- Běh na 60 m překážek
- Běh na 100 m překážek
- Běh na 110 m překážek
- Běh na 400 m překážek
- Běh na 3 000 m překážek
- Běh na 4x 100 m
- Běh na 4x 400 m
- Půlmaraton
- Maraton
[editovat] Sportovní chůze
- Chůze na 10 km
- Chůze na 20 km
- Chůze na 50 km
[editovat] Skoky
[editovat] Vrhy a hody
[editovat] Víceboje
[editovat] Světové rekordy pod otevřeným nebem
[editovat] Muži
(revidováno 8. října 2006)
[editovat] Ženy
(revidováno 8. října 2006)
| Disciplína | Rekord | Držitel | Datum | Místo |
|---|---|---|---|---|
| běh na 100 m | 10,49 s | Florence Griffithová-Joynerová (USA) | 16. červenec, 1988 | Indianapolis, USA |
| běh na 200 m | 21,34 s | Florence Griffithová-Joynerová (USA) | 29. září, 1988 | Soul, Jižní Korea |
| běh na 400 m | 47,60 s | Marita Kochová (Východní Německo) | 6. říjen, 1985 | Canberra, Austrálie |
| běh na 800 m | 1:53,28 | Jarmila Kratochvílová (Československo) | 26. červenec, 1983 | Mnichov, Západní Německo |
| běh na 1000 m | 2:28,98 | Světlana Mastěrkovová (Rusko) | 23. srpen, 1996 | Brusel, Belgie |
| běh na 1500 m | 3:50,46 | Čchü Jün-sia (ČLR) | 11. září, 1993 | Peking, ČLR |
| běh na 1 míli | 4:12,56 | Světlana Mastěrkovová (Rusko) | 14. srpen, 1996 | Curych, Švýcarsko |
| běh na 2000 m | 5:25,36 | Sonia O'Sullivanová (Irsko) | 8. červenec, 1994 | Edinburgh, Irsko |
| běh na 3000 m | 8:06,11 | Wang Ťün-sia (ČLR) | 13. září, 1993 | Peking, ČLR |
| běh na 5000 m | 14:24,53 | Meseret Defarová (Etiopie) | 3. červen, 2006 | New York, USA |
| běh na 10 000 m | 29:31,78 | Wang Ťün-sia (Peking, ČLR) | 8. září, 1993 | Peking, ČLR |
| běh na 20 000 m | 1:05:26,6 | Tegla Loroupeová (Keňa) | 3. září, 2000 | Borgholzhausen, Německo |
| Půlmaraton | 1:06:44 | Elana Meyerová (Jihoafrická republika) | 15. leden, 1999 | Tokio, Japonsko |
| Maratonský běh | 2:30:01 | Ulrike Maischová (Německo) | 12. srpen, 2006 | Göteborg, Švédsko |
| 3000 m steeplechase | 9:01,59 | Gulnara Samitovová (Rusko) | 4. červenec, 2004 | Iraklion, Řecko |
| 100 m překážky | 12,21 s | Jordanka Donkovová (Bulharsko) | 20. srpen, 1988 | Stara Zagora, Bulharsko |
| 400 m překážky | 52,34 s | Julija Pečonkinová (Rusko) | 8. srpen, 2003 | Tula, Rusko |
| Skok do výšky | 2,09 m | Stefka Kostadinovová (Bulharsko) | 30. srpen, 1987 | Řím, Itálie |
| Skok o tyči | 5,01 m | Jelena Isinbajevová (Rusko) | 12. srpen, 2005 | Helsinki, Finsko |
| Skok do dálky | 7,52 m | Galina Čistjakovová (Sovětský svaz) | 11. červen, 1988 | Leningrad, Sovětský svaz |
| Trojskok | 15,50 m | Inessa Kravecová (Ukrajina) | 10. srpen, 1995 | Göteborg, Švédsko |
| Vrh koulí | 22,63 m | Natalja Lisovskaja (Sovětský svaz) | 7. červen, 1987 | Moskva, Sovětský svaz |
| Hod diskem | 76,80 m | Gabriele Reinschová (Východní Německo) | 9. červenec, 1988 | Neubrandenburg, Východní Německo |
| Hod kladivem | 77,80 m | Tatjana Lysenková (Rusko) | 15. srpen, 2006 | Tallinn, Estonsko |
| Hod oštěpem (nový typ) | 71,70 m | Osleidys Menéndezová (Kuba) | 14. srpen, 2005 | Helsinki, Finsko |
| Sedmiboj | 7 291 bodů[9] | Jackie Joynerová-Kerseeová (USA) | 23./24. září, 1988 | Soul, Jižní Korea |
| 10000 m chůze (dráha) | 41:56,23 | Naděžda Rjaškinová (Sovětský svaz) | 24. červenec, 1990 | Seattle, USA |
| 20 km chůze (silnice) | 1:25:41 | Olimpiada Ivanovová (Rusko) | 7. srpen, 2005 | Helsinki, Finsko |
| 4x100 m štafeta | 41,37 s | Východní Německo[10] | 6. říjen, 1985 | Canberra, Východní Německo |
| 4x200 m štafeta | 1:27,46 | „Blue“ Spojené státy americké[11] | 29. duben, 2000 | Philadelphia, USA |
| 4x400 m štafeta | 3:15,17 | Sovětský svaz[12] | 1. říjen, 1988 | Soul, Jižní Korea |
| 4x800 m štafeta | 7:50,17 | Sovětský svaz[13] | 5. srpen, 1984 | Moskva, Sovětský svaz |
[editovat] Poznámky
- ↑ narozený jako Stephen Cherono, Keňa
- ↑ 10,64 s (100 m), 8,11 m (skok do dálky), 15,33 m (vrh koulí), 2,12 m (skok do výšky), 47,79 s (400 m), 13,92 s (110 m překážky), 47,92 m (disk), 4,80 m (skok o tyči), 70,16 m (hod oštěpem), 4:21,98 min. (1500 m)
- ↑ složení: Mike Marsh, Leroy Burrell, Dennis Mitchell, Carl Lewis
- ↑ složení: Jon Drummond, Andre Cason, Dennis Mitchell, Leroy Burrell
- ↑ složení: Mike Marsh, Leroy Burrell, Floyd Heard, Carl Lewis
- ↑ složení: Jerome Young, Antonio Pettigrew, Tyree Washington, Michael Johnson
- ↑ složení: Joseph Mutua, William Yiampoy, Ismael Kombich, Wilfred Bungei
- ↑ složení: Thomas Wessinghage, Harald Hudak, Michael Lederer, Karl Fleschen
- ↑ 12,69 s (100 m překážky), 1,86 m (skok do výšky), 15,80 m (vrh koulí), 22,56 s (200 m), 7,27 m (skok do dálky), 45,66 m (hod oštěpem), 2:08,51 min. (800 m)
- ↑ složení: Silke Gladischová, Sabine Riegerová, Ingrid Auerswaldová, Marlies Göhrová
- ↑ složení: LaTasha Jenkinsová, LaTasha Colanderová-Richardsonová, Nanceen Perryová, Marion Jonesová
- ↑ složení: Tatjana Ledovská, Olga Nazarovová, Marija Piniginová, Olga Bryzginová
- ↑ složení: Naděžda Olizarenková, Ljubov Gurinová, Ljudmila Borisovová, Irina Podjalovská
