Člověk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Člověk

Obrázek muže a ženy z plakety na sondě Pioneer

Taxonomické zařazení

Říše:	Živočichové (Animalia)
Kmen:	Strunatci (Chordata)
Třída:	Savci (Mammalia)
Řád:	primáti (Primates)
Nadčeleď:	hominoidi (Hominoidea)
Čeleď:	hominidi (Hominidae)
Podčeleď:	lidé (Homininae)
Rod:	člověk (Homo)
Druh:	člověk moudrý (H. sapiens)

Binomické jméno

Homo sapiens
Linné, 1758

Poddruhy

Homo sapiens idaltu (vyhynulý)
Homo sapiens sapiens

Člověk (Homo sapiens sapiens) je jediným žijícím druhem rodu Homo, čeledi Hominidae, řádu primáti. Je pro něj charakteristické vertikální držení těla, rozumová inteligence a schopnost mluvit.

Člověk je bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury.

Odlišovacím znakem člověka je schopnost vyrábět komplexní nástroje a použít je k ovlivnění svého okolí (ostatně také jiní živočichové, např. také všichni žijící zástupci nadčeledi Hominoidea (orangutan, šimpanz, gorila), umějí použít jednoduché nástroje.

Nedospělý člověk obecně je dítě. Dospělý člověk samičího pohlaví je žena, nedospělý je dívka. Dospělý člověk samčího pohlaví je muž, nedospělý chlapec. Přirozená průměrná délka života je 30-40 let, v součastnosti ovšem dosahuje cca 75 let (ve vyspělých zemích světa)

[editovat] Vývoj člověka

Hlavní článek: Vývoj člověka

Vývoj člověka (antropogeneze)

Během čtvrtohor do své poslední fáze dospěl vývojový proces, který začal u primitivních primátů v paleocénu a který skončil vznikem „moderního“ člověka - Homo sapiens - asi před 200 000 lety.

Podle současných vědeckých poznatků se člověk vyvinul v důsledku komplikovaných a dlouhodobých historicko-evolučních procesů z okruhu úzkonosých opic Starého světa. - Někdy koncem starých třetihor se od nich odštěpila nová vývojová linie.

[editovat] Člověk jako živá bytost

lidské tělo
zdraví
výživa
bydlení
oblékání
lidské nemoci
lidská anatomie

[editovat] Člověk jako rozumová bytost

vnímání
city
vůle
duševno
činnost

[editovat] Člověk jako společenská bytost

lidská osobnost
rodina
společenské vztahy
práce
odpočinek

[editovat] Člověk v náboženstvích

Drtivá většina náboženských systémů (křesťanství, židovství, islám, buddhismus, hinduismus a mnohé další) připisují člověku nesmrtelnou duši. Ve většině teistických náboženství byl člověk stvořen Bohem či bohy. Podle židovského kalendáře, který Židé i některé křesťanské směry počítají od biblického stvoření světa, k tomuto stvoření došlo asi před 5 700 roky.