Mistrovství světa v atletice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistrovství světa v atletice je sportovní akce celosvětového významu, pořádaná Mezinárodní asociací atletických federací (IAAF). Svým významem a dopadem na společnost sice nedosahuje takových rozměrů, jako Olympijské hry, ale v rámci atletiky je to největší světová sportovní událost.
Obsah |
[editovat] Historie
Idea založit MS v atletice je mnohem starší, než první uspořádané MS v roce 1983 v Helsinkách. Již v roce 1913 se objevily první úvahy o možném uspořádání světového šampionátu v atletice. Ale až v roce 1960 členské země IAAF rozhodly, že se taková soutěž bude konat a až v roce 1976 koncil IAAF tuto myšlenku začal uskutečňovat.
Následovala volba mezi pořadatelskými zeměmi prvního mistrovství. Volilo se mezi Stuttgartem v Německu a Helsinkami ve Finsku. Koncil IAAF přidělil pořadatelství Helsinkám a zde se také na olympijském stadionu v roce 1983 první atletické mistrovství světa v historii uskutečnilo.
Prvního šampionátu se zúčastnilo na 1,300 atletů ze 154 zemí světa. Během let rostly počty zúčastněných atletů i zemí, stejně jako se měnily a byly do programu přidávány disciplíny a soutěže žen, dříve do programu nezařazené.
[editovat] Novinky na programu MS
- 1987 - ženský závod na 10 000 m a Chůze na 10 km
- 1993 – ženský trojskok
- 1995 – ženský závod na 5 000 m, nahradil závod na 3 000 m
- 1999 – ženská tyčka a kladivo a nahrazení chůze na 10 km chůzí na 20 km
- 2005 – ženský závod na 3000 m steeplechase
[editovat] Mistrovství světa v atletice
| Poř. | Rok | Město | Země | Datum konání | Místo konání | Počet disciplín |
Počet sportovců |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 1983 | Helsinky | Finsko | 7. srpen - 14. srpen 1983 | Helsinki Olympic Stadium | 41 | 1,355 |
| 2 | 1987 | Řím | Itálie | 28. srpen - 6. září 1987 | Stadio Olimpico | 43 | 1,451 |
| 3 | 1991 | Tokyo | Japonsko | 23. srpen - 1. září 1991 | Olympic Stadium | 43 | 1,517 |
| 4 | 1993 | Stuttgart | Německo | 13. srpen - 22. srpen 1993 | Gottlieb-Daimler-Stadion | 44 | 1,689 |
| 5 | 1995 | Gotëborg | Švédsko | 5. srpen - 13. srpen 1995 | Ullevi | 44 | 1,804 |
| 6 | Athény | Řecko | 1. srpna - 10. srpna 1997 | Olympic Stadium | 44 | 1,882 | |
| 7 | 1999 | Sevilla | Španělsko | 20. srpen - 29. srpen 1999 | Estadio Olímpico de la Cartuja | 46 | 1,821 |
| 8 | 2001 | Edmonton | Kanada | 3. srpna - 12. srpna 2001 | Commonwealth Stadium | 46 | 1,677 |
| 9 | 2003 | Paříž | Francie | 23. srpen - 31. srpen 2003 | Stade de France | 46 | 1,679 |
| 10 | 2005 | Helsinky | Finsko | 6. srpen - 14. srpen 2005 | Helsinki Olympic Stadium | 47 | |
| 11 | 2007 | Ósaka | Japonsko | Nagai Stadium | |||
| 12 | 2009 | Berlín | Německo | Olympic Stadium, Berlin | |||
| 13 | 2011 | ||||||
| 14 | 2013 |
[editovat] Čeští medailisté na MS
1983 Helsinky:
- Zlato
- Jarmila Kratochvílová (400 m) - 47,99
- Jarmila Kratochvílová (800 m) - 1:54,68
- Helena Fibingerová (koule) - 21,05
- Imrich Bugár (disk) - 67,72
- Stříbro
- Jozef Pribilinec (20 km chůze) - 1:20:59
- Taťána Kocembová (400 m) - 48,59
- ČSSR (4x400 m) - 3:20,32 (Kocembová, Moravčíková, Matějkovičová, Kratochvílová)
- Bronz
- Remigius Machura (koule) - 20,98
- Gejza Valent (disk) - 66,08
1987 Řím:
- Stříbro
- Jozef Pribilinec (20 km chůze) - 1:21:07
- Bronz
- Jan Železný (oštěp) - 82,20
1993 Stuttgart:
- Zlato
- Jan Železný (oštěp) - 85,98
1995 Göteborg:
- Zlato
- Jan Železný (oštěp) - 89,58
1997 Atény:
- Zlato
- Tomáš Dvořák (desetiboj) - 8837
- Šárka Kašpárková (trojskok) - 15,20
1999 Sevilla:
- Zlato
- Tomáš Dvořák (desetiboj) - 8744
- Ludmila Formanová (800 m) - 1:56,68
- Bronz
- Jan Železný (oštěp) - 87,67
2001 Edmonton:
- Zlato
- Tomáš Dvořák (desetiboj) - 8902
- Jan Železný (oštěp) - 92,80
2003 Paříž
- Stříbro
- Roman Šebrle (desetiboj) - 8634
2005 Helsinky
- Stříbro
- Roman Šebrle (desetiboj) - 8521
- Bronz
- Pavla Hamáčková (tyč) - 4.50
- Věra Cechlová Pospíšilová (disk) - 63,19
