Mistrovství Evropy v atletice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mistrovství Evropy v atletice se poprvé uskutečnilo v roce 1934 v Turíně. Od té doby se pořádá ve čtyřletých cyklech (s výjimkou období druhé světové války) podobně jako olympijské hry. V roce 1978 hostila kontinentální šampionát poprvé (a zatím naposledy) ve své historii také Praha. Mistrovství Evropy v roce 2010 ve španělské Barceloně se stane dvacátým v pořadí.

Oproti mistrovstvím soutěžím pod otevřeným nebem (na dráze) se halová sezona liší především absencí vrhačských disciplín, s výjimkou vrhu koulí, která zůstává i v hale. Dále je vynechán běh na 3000 m překážek, jelikož v halách nejsou vodní příkopy. Poslední výraznou změnou je běžecký ovál, který v halách standardně měří 200 m (oproti 400 m na stadionech).

[editovat] Čeští medailisté na ME

1934 – Turín (1 medaile)

bronz: koule František Douda 15,18 m

1938 – Paříž (bez medaile)

nejlépe až šesté místo: koulař Jaroslav Vítek 14,77 m

1946 – Oslo (4 medaile)

bronz:
- 200 m Jiří David 21,8 s
- tyč Jan Bém 4,10 m
- dálka Miroslav Řihošek 7,29 m
- 4×100 m Československo (M. Paráček, L. Láznička, M. Řihošek, J. David) 42,2 s

1950 – Brusel (6 medailí)

zlato:
- 5000 m Emil Zátopek 14:03,0
- 10000 m Emil Zátopek 29:12,0
- 3000 m př. Jindřich Roudný 9:05,4
bronz:
- dálka Jaroslav Fikejz 7,20 m
- kladivo Jiří Dadák 53,46 m
- pětiboj Olga Modrachová 3026 bodů

1954 – Bern (11 medailí)

zlato:
- 10000 m Emil Zátopek 28:58,0
- koule Jiří Skobla 17,20 m
- 10000 m chůze Josef Doležal 45:01,8
- oštěp Dana Zátopková 52,91 m
stříbro:
- výška Jiří Lanský 1,98 m
- 50 km chůze Josef Doležal 4:25:07,4
bronz:
- 1500 m Stanislav Jungwirth 3:45,4
- 5000 m Emil Zátopek 14:10
- výška Jaroslav Kovář 1,96 m
- trojskok Martin Řehák 15,10 m
- výška Olga Modrachová 1,63 m

1958 – Stockholm (4 medaile)

zlato: oštěp Dana Zátopková 56,02 m
stříbro:
- výška Jiří Lanský 2,10 m
- disk Štěpánka Mertová 52,19 m
bronz: koule Jiří Skobla 17,12 m

1962 – Bělehrad (2 medaile)

stříbro: tyč Rudolf Tomášek 4,60 m
bronz: 1500 m Tomáš Salinger 3:42,2

1966 – Budapešť (1 medaile)

zlato: 400 m Anna Chmelková 52,9 s

1969 – Athény (5 medailí)

zlato:
- 1500 m Jaroslava Jehličková 4:10,7
- výška Miloslava Rezková 1,83 m
stříbro: 800 m Jozef Plachý 1:46,2
bronz:
- 4×100 m Československo (L. Kříž, D. Szögedi, J. Kynos, L. Bohman) 39,5 s
- výška Mária Mračnová 1,83 m

1971 – Helsinky (4 medaile)

zlato:
- disk Ludvík Daněk 63,90 m
- 4×100 m Československo (L. Kříž, J. Demeč, J. Kynos, L. Bohman) 39,3 s
stříbro: 3000 m př. Dušan Moravčík 8:26,2
bronz: 100 m př. Lubomír Nádeníček 14,3 s

1974 – Řím (5 medailí)

stříbro:
- disk Ludvík Daněk 62,76 m
- výška Milada Karbanová 1,91 m
- dálka Eva Šuranová 6,60 m
bronz:
- výška Vladimír Malý 2,19 m
- koule Helena Fibingerová 20,33 m

1978 – Praha (5 medailí)

stříbro:
- 400 m Karel Kolář 45,77 m
- koule Helena Fibingerová 20,86 m
bronz:
- disk Imrich Bugár 64,66 m
- 4×400 m Československo (J. Lomický, F. Břečka, M. Tulis, K. Kolář) 3:04,0
- dálka Jarmila Nygrýnová 6,69 m

1982 – Athény (9 medailí)

zlato: disk Imrich Bugár 66,64 m
stříbro:
- 20 km chůze Jozef Pribilinec 1:25:55
- 400 m Jarmila Kratochvílová 48,85 s
- koule Helena Fibingerová 20,94 m
- 4×400 m Československo (V. Tylová, M. Matějkovičová, T. Kocembová, J. Kratochvílová) 3:22,17
bronz:
- dálka Jan Leitner 8,08 m
- koule Remigius Machura 20,59 m
- 20 km chůze Pavol Blažek 1:26:13
- 400 m Taťána Kocembová 50,55 s

1986 – Stuttgart (1 medaile)

zlato: 20 km chůze Jozef Pribilinec 1:21:15

1990 – Split (1 medaile)

zlato: 20 km chůze Pavol Blažek 1:22:05

1994 – Helsinky (2 medaile)

stříbro: dálka Milan Gombala 8,04 m
bronz: oštěp Jan Železný 82,58 m

1998 – Budapešť (3 medaile)

stříbro:
- 400 m Helena Fuchsová 50,21 s
- trojskok Šárka Kašpárková 14,53 m
bronz: 800 m Lukáš Vydra 1:45,23

2002 – Mnichov (2 medaile)

zlato: desetiboj Roman Šebrle 8800 bodů
stříbro: 400 m př. Jiří Mužík 48,43 s

2006 - Göteborg (4 medaile)

zlato: desetiboj Roman Šebrle 8526 bodů
stříbro:
- výška Tomáš Janků 2,34 m
- oštěp Barbora Špotáková 65,64 m
bronz: oštěp Jan Železný 85,92 m

[editovat] Místa konání

1934 – Turín (7.-9. září, Stadio Benito Mussolini)
1938 – Paříž - MUŽI (3.-5. září, Stade Olympic de Colombes) / Vídeň - ŽENY (17.-18. září, Praterstadion)
1946 – Oslo (22.-25. srpna, Bislet Idrettsplass)
1950 – Brusel (23.-27. srpna, Stade du Heysel)
1954 – Bern (25.-29. srpna, Neufeld Stadion)
1958 – Stockholm (19.-24. srpna, Olympic Stadium)
1962 – Bělehrad (12.-16. září, Stadion INA)
1966 – Budapešť (30. srpna - 4. září, Népstadium Stadion)
1969 – Athény (16.-21. září, Stadion G. Karaiskakis)
1971 – Helsinky (10.-15. srpna, Olympic Stadium)
1974 – Řím (19.-24 srpna, Stadio Olympico)
1978 – Praha (19. srpna - 3. září, Stadion Evžena Rošického)
1982 – Athény (6.-12. září, Olympic Stadium)
1986 – Stuttgart (26.-31. srpna, Neckarstadion)
1990 – Split (27. srpna - 1. září, Gradski Stadion)
1994 – Helsinky (7.-14. srpna, Olympic Stadium)
1998 – Budapešť (18.-23. srpna, Nep Stadium)
2002 – Mnichov (6.-11. srpna, Olympia Stadion)
2006 – Göteborg (7.-13. srpna, Ullevi Stadium)
2010 – Barcelona (?, Lluís Companys Olympic Stadium)