Pohyb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pohyb je změna polohy tělesa anebo bodu vzhledem k jiným tělesům (vzhledem ke vztažné soustavě). V širším smyslu se za pohyb dá považovat jakákoliv změna v čase, např. pohyb cen.

Obsah

1 Pohyb translační a rotační
2 Rychlost a trajektorie
3 Rovnoměrný přímočarý pohyb
4 Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb
5 Skládání pohybů
6 Další druhy pohybů
7 Podívejte se také na

[editovat] Pohyb translační a rotační

Pohyb translační znamená pohyb posuvný, tj. pohyb, při kterém bod či těleso mění svoje místo v prostoru. Podle toho (viz dále) si tento pohyb můžeme dále dělit podle tvaru jeho dráhy (trajektorie) či změny rychlosti. Naproti tomu při rotačním pohybu se těleso otáčí (rotuje) podle nějaké osy. Bezrozměrný bod nemůže rotovat kolem své vlastní osy, může pouze obíhat kolem nějakého středu, ležícího mimo něj. Různé druhy pohybu se mohou skládat, těleso může například rotovat kolem své vlastní osy a přitom se pohybovat prostorem, jako např. Zeměkoule.

[editovat] Rychlost a trajektorie

Podle rychlosti se pohyby dělí na rovnoměrný nebo nerovnoměrný, podle trajektorie se pohyby dělí na přímočaré nebo křivočaré (z toho zvláště pohyb po kružnici).

Pohyb (ve smyslu schopnosti pohybovat se o vlastní vůli, nezávisle na okolním prostředí) je též považován za jeden ze základních životních projevů živých organismů.

Vzdálenost, kterou těleso urazí při svém pohybu, se nazývá dráha. ahoj jsem tiskařský šotek papa.[http://www.1000her.cz

Titulek odkazu]

pohyb co je pohyb je to fizikální veličina

[editovat] Rovnoměrný přímočarý pohyb

je pohyb, u kterého se nemění velikost ani směr rychlosti. Rychlost je tedy stálá a trajektorií je přímka (část přímky).

Dráha rovnoměrného přímočarého pohybu:

s = v . t + s₀,

kde v je rychlost, t je čas, s₀ je počáteční dráha (dráha v čase t = 0)

je-li s₀ = 0 , pak s = v . t

Rychlost rovnoměrného přímočarého pohybu:

v = konst.

v = s - s₀ / t , je-li s₀ = 0, pak v = s / t , kde s je dráha, kterou urazí těleso za čas t, s₀ je počáteční dráha

Zrychlení rovnoměrného přímočarého pohybu:

a = 0

Síly působící při rovnoměrném přímočarém pohybu:

Podle 1. Newtonova pohybového zákona na těleso, které se pohybuje rovnoměrně přímočaře, nepůsobí žádná síla, nebo výslednice všech působících sil je nulová.

[editovat] Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb

je pohyb, u kterého směr rychlosti zůstává konstantní, trajektorií je přímka nebo část přímky a velikost rychlosti se mění přímo úměrně s časem.

Zrychlení pohybu se nemění. Jestliže je zrychlení kladné, pak se rychlost zvyšuje a jedná se o zrychlený pohyb, jestliže je zrychlení záporné, pak se rychlost snižuje a jedná se o pohyb zpomalený.

Dráha rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu:

s = 1/2 a . t² + v₀ . t + s₀

kde a je zrychlení, v₀ je počáteční rychlost (rychlost v čase t = 0), s₀ je počáteční dráha (dráha v čase t = 0), t je čas

je-li s₀ = 0 , pak s = 1/2 a . t² + v₀ . t
je-li s₀ = 0 , v₀ = 0 , pak s = 1/2 a . t²

Rychlost rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu:

v = a . t + v₀
je-li v₀ = 0, pak v = a . t , kde a je zrychlení, v₀ je počáteční rychlost, t je čas

Zrychlení rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu:

a = konst.
a = v - v₀ / t , je-li v₀ = 0, pak a = v / t , kde v je rychlost, v₀ počáteční rychlost, t je čas

Síly působící při rovnoměrně zrychleném přímočarém pohybu:

Podle 2. Newtonova pohybového zákona působí na těleso se stálým zrychlením stálá síla o velikosti:

F = m. a

kde m je hmotnost, a je zrychlení.

Má-li působící síla směr stejný jako je směr pohybu, pak těleso zrychluje, má-li síla směr proti pohybu, pak těleso zpomaluje.

[editovat] Skládání pohybů

Pro skládání pohybů platí, princip nezávislosti pohybů, tzn. že koná-li těleso dva nebo více pohybů současně, po dobu t je jeho výsledná poloha taková, jako kdyby konal tyto pohyby postupně v libovolném pořadí každý po dobu t.