Athény

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Athény Αθήνα
základní data
provincie:
obec:
Administrativní dělení:
Rozloha:	427 km²
Počet obyvatel:	3 187 734 (2001)
Hustota zalidnění:	6 975 ob./km²
Zeměpisná šířka:	38° 00' s. š.
Zeměpisná délka:	23° 43' v. d.
Nadmořská výška:	m
Telefonní předvolba:
Poštovní kód:	10x xx, 11x xx, 120 xx
Starosta:	Theódoros Behrákis
Oficiální web

Athény, řecky: Αθήνα [athina], jsou hlavním městem Řecka. Rozkládají se na poloostově Attika poblíž Sarónského zálivu. S okolními městy, jako je například přístav Pireus vytvářejí aglomeraci čítající přes 3 miliony obyvatel.

Obsah 1 Historie 2 Údaje o městě 3 Přípravy na olympijské hry 2004 3.1 Co olympiáda přinesla 4 Významné aténské stavby 4.1 Park Zappion 4.2 Olympion 4.3 Hadriánův oblouk 4.4 Dionýsovo divadlo 4.5 Akropolis 4.6 Athénská agora 5 Externí odkazy

[editovat] Historie

Vznik Athén sahá až do 3. tisíciletí před naším letopočtem. Kolem roku 1400 př. n. l. byl na Akropoli jako první vybudován královský hrad. Písemně doložené dějiny Athén začínají v 8. století před naším letopočtem. Stát byl tehdy řízen šlechtou. Během času však získávali do té doby bezprávní rolníci a řemeslníci stále více svobody a možností spolurozhodování. Ještě předtím, v roce 642 př. n. l. zaznamenal Drakon tehdy platné zákony. Ašak Drakon stanovil tak přísné tresty za majetkové přečiny, že se staly příslovečnými jako „drakonické“. Tak za pouhou krádež obilí byl trest smrti.

Významným mezníkem v dějinách Athén byl rok 549 př. Kr., kdy byla zavedena Solonova ústava, jež umožnila všem občanům podílet se na soudní moci. Vrcholu demokracie dosáhli Athény za vlády Periklovy. V tomto „zlatém období“ v Athénách působil filozof Sókratés a představitelé antické tragédie jako např. Sofoklés, Aischylos nebo Euripidés.

Několik let po Periklově smrti v roce 429 př. Kr. se dominantní postavení Athén v Egejské oblasti zhroutilo. Aristokracií ovládaná Sparta a její peloponéští spojenci porazili Athény v peloponéské válce. V následujícím století byly Athény stále ještě významným městem, ale již nikoli politickou velmocí. Ke kulturnímu úpadku ovšem nedošlo – 4. století bylo dobou velkých filozofů.

Když si Římané v roce 146 př. n. l. podmanili Řecko, Athény ušetřili. Někteří římští císařové, zejména Hadrián, věnovali Athénám, četné nové stavby. Císař Hadrián např. dokončil chrám Dia Olympského nebo bohatý římský občan Herodes Attikus, který nechal postavit po sobě nazvané divadlo, Odeon Heroda Attika.

S vítězstvím křesťanství v římské říši ve 4. století n. l. pak začal definitivní úpadek města. Pohanské náboženství bylo zakázáno, filozofické školy zavřeny a Parthenón byl v 6. století změněn na křesťanský chrám.

Roku 1456 padly Athény do rukou Turkům. Ti udělali z Parthenónu mešitu, v Propylajích se usídlil turecký místodržitel a v Erechtheiu byl umístěn harém. Athény se pak pozvolna stávaly vesnicí.

Zvrat nastal až roku 1834, kdy král Ota I. učinil hlavním městem novodobého řeckého státu.Turci uznali nový řecký stát již o pět let dříve, roku 1829, ale nejprve bylo hlavním městem Nauplio. V té době ležely starobylé památky většinou v rozvalinách uprostřed města. Athény byly zanedbanou vesnicí s pouhými sedmi tisíci obyvateli.

V roce 1851 měly Athény pouhých 31 000 obyvatel, tedy asi přibližně stejně jako Písek a do roku 1971 vzrostl jejich počet na 2 miliony. Dnes žije v celé aglomeraci téměř 3,5 milionu obyvatel.

[editovat] Údaje o městě

• Hlavní město Řecka a světová metropole.
• Ve městě je nespočet antických památek a jedním z hlavních zdrojů příjmů města je cestovní ruch.
• BÖTIG (1991) uvádí, že Athény mají vlastní letiště, přístav a jednu linku metra, jež spojuje přístav Pierus s předměstskou čtvrtí Kifissia.

• Celá aglomerace se skládá z 38 osad, kde dohromady žije 3,5 milionu obyvatel, z čehož pouhých 40% tvoří Řekové – BÖTIG (1991). Je zde mnoho Albánců nebo Poláků, kteří sem přišli počátkem 90. let, po pádu železné opony.
• Na ulicích zde jezdí na 4 000 autobusů a nejméně 14 000 taxíků.

• Ve starověku zde byl uctíván bůh plodnosti, vína a veselí Dionýsos a bohyně moudrosti a věd Athéna.
• Dnes zde můžete navštívit 140 divadel – což je více než v Londýně – DUBIN (2001).

• BÖTIG (1991) píše, že je zde velmi vysoká hustota zabydlení a čtvrť Kipseli na severu Athén je po Hong-Kongu nejhustěji osídlené území na světě.
• Podle světové zdravotnické organizace je to nejhlučnější město na světě – BÖTIG (1991) a dodává, že
• Athény patří mezi města s nejnižším poměrem zelených ploch na osobu v Evropě – oficiálně mají jen dva čtvereční metry zeleně na obyvatele.

[editovat] Přípravy na olympijské hry 2004

[editovat] Co olympiáda přinesla

• Vzniklo 65 000 stálých pracovních míst.
• Bylo postaveno 120 km nových silnic.
• Bylo vysazeno 290 000 nových stromů.
• Bylo postaveno nové mezinárodní letiště – 2. v Aténách.
• Byly rozšířeny linky aténského metra a postaveno 24 km tramvajových tratí.
• Nárůst cestovního ruchu.
• O 35 % se zvýšila kvalita životního prostředí.

[editovat] Významné aténské stavby

[editovat] Park Zappion

Klasicistní budova Zapion, kde se pořádají výstavy a kongresy. Při olympiádě zde bylo tiskové středisko.

[editovat] Olympion

DUBIN (2001): chrám Olympion je největší dochovaný v Řecku. Z původních 104 korintských sloupů se dochovalo jen patnáct o výšce 17 metrů. Na délku chrám čítal asi 96 m a na šířku zhruba 40 m.

[editovat] Hadriánův oblouk

BÖTIG (2001) uvádí, že je téměř 1900 let starý a pochází z počátku našeho letopočtu. Tehdy, když byli Athény pod římskou nadvládou, nechal císař Hadrián rozšířit město o celou jednu městskou čtvrť. Brána stojí na hranici mezi Starým a Novým městem. Směrem k Akropoli na ní je napsáno „Toto je město Théseovo, staré město“ a na druhé straně je napsáno „Toto je město Hadriánovo, nikoli Théseovo“.

[editovat] Dionýsovo divadlo

Místo zrodu evropského divadla. Od 6. století př. n. l. zde staří Řekové každoročně uctívali tancem a zpěvem boha plodnosti, vína a veselí Dionýsa. V roce 534 př. n. l. se těchto oslav zúčastnil jistý Thespis. Postavil vedle jednoho sboru jiný – tak se zrodil dialog a tím i divadlo. V těchto dobách sledovali diváci hru ještě prostě ze svahu kopce. Podle DUBINA (2001) pojalo až 17000 diváků. Poté zde byli zbudovány dřevěné lavice a ty byli v roce 330 př. n. l. nahrazeny kamennými a divadlo dostalo přibližně dnešní podobu.

Za doby panování císaře Nerona bylo divadlo upraveno aby se zde mohli konat gladiátorské hry a zápasy. Z této doby pocházejí také reliéfy na předscéně, které zobrazují mytické výjevy: vlevo zrození Dionýsa a vedle oběť bohu, vpravo uctívání boha bohy a lidmi.

[editovat] Akropolis

Stejně jako je Pražský hrad symbolem a dominantou Prahy, je Akropolis dominantou a symbolem Athén. Akropole byla ve starověku a pak i ve středověku díky své poloze pevností.

Akropolis byla zejména náboženským centrem obce, ale také přirozeným opěrným bodem v Athénách, o který se opírali ti, kdo chtěli Athény ovládat silou. Byla opevněna již předchůdci Řeků v Attice - Pelasgy. Zbytky jejich mohutného opevnění je možno vidět ještě dnes. Největší rozmach stavební činnosti na Akropoli spadá do doby největšího rozmachu Athénské moci - do doby Periklovy. Tehdy byly postaveny stavby, nad kterými musíme stát v úžasu ještě dnes, kdy již leží v rozvalinách. Působí na nás nejen svoji mohutností, ale spíše vyspělým estetickým dojmem.

Na Akropoli tehdy stálo podivuhodné umělecké dílo – socha Pallas Athény , ochránkyně města. Geniální sochař Feidiás ji vytvořil ze zlata a slonoviny, avšak Athéňané jej obvinili, že zpronevěřil zlato určené na její výzdobu. Zklamaný umělec se odstěhoval a založil svoji dílnu v Olympii. Její prokazatelně pravé zbytky našli archeologové ve 20. století.

V Dionýsově divadle pod Akropolí (nejstarším známém divadle na světě) bývaly premiéry her Aischylových, Aristofanových, Euripidových a Sofoklových her.

Planina na Akropoli je 300 metrů dlouhá a 150 metrů široká.

Parthenon – začal se budovat v roce 447 před Kristem. Ústředním bodem Parthenonu byla obří socha Athény. BARTOŇEK – BARTOŇKOVÁ (1993) uvádí rozměry 70 x 31 m. Při obléhání Akropole Benátčany došlo k zasažení Parthenonu, ve kterém Turci zřídili prachárnu, dělovou koulí a následné explozi, která chrám značně poničila – DUBIN (2001).

Erechteion – zbudován v letech 421-406 př. Kr. na nejposvátnějším okrsku Akropole. Sloupy ve tvaru žen – karyatidy.

Boulého pevnostní brána je pojmenovaná podle jejího francouzského objevitele v minulém století, Boulého.

Muzeum na Akropoli – archeologické muzeum v Athénách patří mezi nejkrásnější a co do sbírek nejbohatší muzea světa, zabývající se antikou. Mimo jiné se zde nacházejí i tyto sochy:

• Moschoforos – muž, který nese jalovici. Mimořádně jemná soška vousatého mladého muže, který nese na zádech tele jako oběť bohyni Athéně. Socha pochází z roku 570 př. Kr. – DUBIN (2001).
• Karyatidy – panny, podpírající střechu průčelí Erechtheionu.

[editovat] Athénská agora

Centrum antických i dnešních Athén tvoří starověká Agora. I když pojem agora znamená tržiště, v žádném případě to ani dnes, natož v dobách největší slávy, nebylo jen obchodní centrum. Stály zde administrativní budovy, chrámy i soudy. Zde mohl občan města najít veřejné služby i vše, co potřeboval k běžnému životu. Tady se nakupovalo a prodávalo, ale zároveň se dělala politika, pomlouvala vláda i bližní.

Nejstarší památky můžeme datovat až do neolitického období, obdivovat můžeme památky od klasického období až po kostel z 11. století našeho letopočtu.

• Chrám Theseion-Hefaisteion

Tento chrám je zasvěcen bohu Hefaistovi a ochránkyni města, bohyni Athéně. Byl vybudován r. 449 př. Kr. a je dnes nejzachovalejším antickým chrámem vůbec.

• Řecká agora

Stojí nedaleko Římské agory a je to centrum Athén za doby řecké nadvlády. Není zde mnoho zachovaných památek. Nacházely se zde údajně první veřejné záchodky na světě.

• Věž větrů

Jedná se o kombinace vodních a slunečních hodin – DUBIN (2001). Tato osmiboká stavba má na každé ze svých stran (ukazují do čtyřech světových stran) reliéfy příslušných větrů.

• Mitrópoli

Katedrála, kterou nechal vystavět první řecký král Ota I. v letech 1840 až 1862. Uvnitř se nachází pozůstatky sv. Filothéi a sv. Řehoře.

[editovat] Externí odkazy

• http://www.athina.gr/