Stupeň ohrožení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Stupeň ohrožení indikuje u jednotlivých živočišných druhů šanci na přežití. Při zařazování do kategorie se bere v potaz mnoho faktorů, nejen počet přeživších kusů, ale také přírůstky a úbytky v populaci během času, známé hrozby, možnosti odchovu v zajetí a tak dále.

[editovat] Klasifikace ve Wikipedii

Ve wikipedii jsou použity následující stupně ohrožení. (Založeno na systému z červeného seznamu IUCN).

Běžný (SE): žádné bezprostřední nebezpečí ohrožující přežití druhu. Příklady: člověk, kočka, pes.
Nižší riziko (LR): čelí nebezpečí vyhynutí. Dělí se dál na tři podkategorie, cd (závislý na ochraně), nt (téměř ohrožen) a lc (nejmenší obavy). Příklady: Ptakopysk
Zranitelný (VU): čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve středně-dobém období. Příklady : lemur kata, žralok bílý.
Ohrožený (EN): čelí vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti. Příklady: plejtvák obrovský, ovce tlustorohá.
Kriticky ohrožený (CR): čelí extrémně vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti. Příklady:Kakadu molucký koliha tenkozobá, rys pardálový.
V přírodě vymřel (EW): pár jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí. Příklady: kůň Převalského (v částečném obnovení), tchoř černonohý (v přípravách na znovuzavedení).
Vyhynulý (EX): poslední zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvého. IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy. Příklady: vakovlk tasmánský, dronte mauricijský, moovití.
Chybí údaje (DD): taxon je takto označen pokud nemáme dostatek informací k zařazení do jedné z kategorií, nebo nám chybí znalost o velikosti populace, či hrozeb.
Prehistorický (seznam): někde mezi Vyhynulý a Fosílie: druh vyhynul před 1500, nicméně některé exempláře přetrvaly v nefosilisovaném stavu.
Fosílie (seznam): není v podstatě ani stupeň ohrožení, spíše označení, že jediné informace které o druhu máme jsou z fosilních záznamů.

[editovat] Kategorizace užívaná v českých červených seznamech

Vyhynulý (A1): taxon je do této kategorie zařazen, pokud nebyl již po dobu delší než 50 let na daném území nalezen žádný živý zástupce (ale dříve se zde taxon prokazatelně vyskytoval)
Nezvěstný (A2): taxon je do této kategorie zařazen, pokud ze současnosti není znám žádný živý zástupce a poslední známé lokality prokazatelně zanikly - lze ovšem očekávat, že druh by mohl přežívat na neznámých lokalitách či ve formě latentních stadií (semena apod.); zpravidla jsou sem zahrnovány taxony, které nebyly nalezeny po dobu kratší než 50 let
Nejasný (A3): není znám žádný živý zástupce, není ovšem jasné, zda v minulosti druh vůbec dané území obýval (neexistují jasné doklady, mohlo jít o chybné určení apod.)
Kriticky ohrožený (C1): druh bezprostředně ohrožený vyhubením, přežívající jen na několika lokalitách v malém počtu jedinců
Silně ohrožený (C2): druh poměrně početný, jehož početnost se v poslední době prudce snižuje; nebo druh relativně stabilní, ovšem velmi vzácný
Ohrožený (C3): druh poměrně početný, jehož početnost v poslední době spíše klesá
Vyžadující další pozornost (C4): druh, který v současnosti není přímo ohrožen, ale existují faktory, které by ho ohrozit mohly; dále druhy, u nichž pro nedostatek údajů dosud nebylo možno přesný stupeň ohrožení stanovit (např. druhy, o jejichž historickém výskytu chybí záznamy)

V zákoně o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. (resp. v prováděcí vyhlášce 395/1992 Sb.) jsou vyjmenovány zvláště chráněné druhy, řazené do třech kategorií podle stupně ohrožení:

Kriticky ohrožené
Silně ohrožené
Ohrožené

Ačkoliv kategorie zdánlivě odpovídají stupňům ohrožení C1 až C3 užívaným v červených seznamech, ve skutečnosti je seznam ve vyhlášce méně detailní a propracovaný, neboť byl zhotovován poměrně narychlo (aby došlo ke schválení vyhlášky ještě během první porevoluční vlády) a nebylo k němu využito všech existujících pramenů.