Záhřeb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Záhřeb Zagreb
znak vlajka
základní data
Župa:	Město Záhřeb
Město:	Záhřeb
Administrativní dělení:	17 městských částí (gradske četvrti)
Rozloha:	641 km²
Počet obyvatel:	973 667 (2005)
Hustota zalidnění:	1 217 ob./km²
Etnické složení:	Chorvati
Náboženské složení:	katolíci
Zeměpisná šířka:	45° 49' s. š.
Zeměpisná délka:	15° 59' v. d.
Nadmořská výška:	120 m
Telefonní předvolba:	+385-(0)1
Poštovní kód:	1000
Starosta:	Milan Bandić
Oficiální web

Záhřeb je hlavní město Chorvatska. Má zhruba milion obyvatel a nachází se pod vrchem Medvednica.

„Záhřeb není těžké popsat. Ještě snazší je ho poznat. A úplně nejsnadnější je zamilovat si ho!“ Francouzský architekt Pierre Vietrot.

Obsah 1 Charakter města 2 Historie 2.1 středověk 2.2 vláda Habsburků 2.3 20. století 3 Doprava 3.1 veřejná 3.2 Silniční 4 Fotogalerie

[editovat] Charakter města

Pod Medvednicou se nachází (Donji Grad), na kopcích se rozkládá jen Staré město (Gorni Grad). Středem Nového města je Tomislavovo náměstí, jedno ze dvou hlavních v Záhřebu, pojmenované po prvním Chorvatském králi Tomislavu I. U náměstí je také hlavní nádraží. Modernější část města je stavěna v maďarském stylu, když město bylo pod maďarskou správou. Nachází se zde faktulty chorvatské univerzity a Chorvatské národní divadlo. Druhé náměstí se jmenuje Bena Jelačiće, a leží na hranici Starého a Nového města. Na starém městě sídlí také Sabor, předsednictvo vlády a také některá ministerstva.

Po Praze a Budapešti je nejoblíbenějším středoevropským velkoměstem. Byť mluvit o jednom městu je v tomto případě zavádějící. Chorvatský Záhřeb se totiž skládá ze tří měst - Horního, starého celé tisíciletí, Dolního, vybudovaném na přelomu 19. a 20. století, a Nového Záhřebu, poválečných sídlišť na pravém břehu Sávy. Historicky nejzajímavější je samozřejmě Horní město, kde sídlí prezident a parlament a kde stojí jeden z nejznámějších chrámů, gotický kostel Sv. Marka s erby Záhřebu, Chorvatska, Dalmácie a Slavonie na střeše z barevných tašek. Zatímco tahle část Záhřebu přitahuje návštěvníky nejen svými památkami, ale i romantikou plynových lamp a uliček, vydlážděných kočičími hlavami, Dolní město je láká svými obchody, restauracemi, pouličními kavárničkami, divadly a parky. Obě tak různorodé části spojuje nejen Kamenná brána (Kamenita vrata) ze třináctého století a s poutní svatyní s obrazem Panny Marie, který zázračně odolal požáru v roce 1731, ale i více než sto let stará zubačka, nejspíš nejmenší lanovka na celém světě. Trasa, na které její modré kabinky překonávají výškový rozdíl 30 metrů, je totiž dlouhá jen šestašedesát metrů a jízda z jednoho konce na druhý netrvá ani minutu. Pokud má zájemce víc peněz než času, může - za patřičný příplatek - absolvovat sólovou jízdu jako taxíkem.

[editovat] Historie

[editovat] středověk

První zmínky o osídlení této oblasti jsou z roku 1094. V této době zde maďarský král Ladislav založil biskupství. Nedaleko od něj vznikla osada Gradec (Grič), která fungovala až do začátku 17. století jako nezávislé město. Po mongolské invazi v roce 1242 zůstalo město ušetřeno a bylo králem Bélou IV. prohlášeno městem královským.

[editovat] vláda Habsburků

Záhřeb se roku 1526 dostal pod vliv Habsburské říše, a později pod vliv Uherska, v rámci Rakousko - Uherské monarchie. V této době také došlo k sjednocení Záhřebu - Kaptol, Gradec i Donji Grad se spojily do jednoho města. Roku 1860 sem byla zavedena železnice, mezi nádražím a Stari Gradem se zahájila velká výstavba, Záhřeb se rozrůstal a později tak rostl i jeho vliv.

[editovat] 20. století

Po rozpadu Rakousko-Uherska po první světové válce se zde konal sněm jihoslovanských národů padlého mocnářství. Jejich zástupci se rozhodli pro vytvoření jednoho státu - Království SHS. Mezi lety 1929 a 1939 tu bylo sídlo Sávské bánoviny, za druhé světové války pak ustašovského státu. Během socialistické Jugoslávie byl Záhřeb opět hlavním městem Chorvatska. V této době byl vystavěn tzv. Novi Zagreb - sídliště na jih od města, u řeky Sávy. Od roku 1991 je opět hlavním městem nezávislého Chorvatska, za balkánské války nebyl poškozen.

[editovat] Doprava

[editovat] veřejná

Dopravní podnik ZET provozuje hustou tramvajovou síť, v provozu jsou i české tramvaje T4 a KT4, potom už i nově tramvaje chorvatské výroby (Crotram a Končar), některé nejnovější jsou i nízkopodlažní. Autobusy jsou převážně značek TAM a MAN ze začátku 90. let, objevují se ale i nové (Mercedes Citaro).

[editovat] Silniční

Kolem města se nachází obchvat a dálnice na Rijeku, Lublaň, Maribor, Varaždin (ve stavbě) a Bělehrad. Dálnice v okolí města jsou zpoplatněné mýtným (cestarina), rozděleným podle druhů vozidel do 4 cenových skupin.

• Plan Záhřeb - CroMaps navigator

[editovat] Fotogalerie

Chorvatské Národní divadlo	Socha krále Tomislava na Tomislavově náměstí	Záhřeb	Záhřeb - Národní divadlo
Kostel na Kaptolu, nedaleko sídlí Předsednictvo vlády a Sabor (parlament)