Mojmír II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mojmír II. byl mezi léty 894 a (patrně) 907 čtvrtým a také posledním historicky známým panovníkem Velkomoravské říše. Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. Pocházel z dynastie Mojmírovců.

Na velkomoravský knížecí stolec nastoupil po smrti svého otce, knížete Svatopluka. Jeho (mladší) bratr, Svatopluk II., dostal pod svou správu lenní nitranské knížectví. Mezi bratry došlo už roku 895 k vážné rozepři, která začala ochromovat politické dění v zemi. Mojmír II. nadto musel řešit velmi špatné vztahy s východofranskou říší, která se snažila skrze krále Arnulfa na Velké Moravě trvale prosazovat svůj vliv. Svatopluk II., který byl již předtím v kontaktu s Bavory, navštívil roku 897 Arnulfa a zavázel se být jeho spojencem. Nato Mojmír II. vyslal proti Svatoplukovi II. vojsko, nicméně Mojmír II. sám utrpěl porážku od Arnulfa.

Zároveň s pokračujícími vnitropolitickými spory ztrácela Velkomoravská říše dříve dobytá území, roku 894 to byla Panonie, kterou dočasně zabrala východofranská říše, Frankové získali vliv i v Čechách, které se po nástupu Spytihněva I. roku 895 od Velké Moravy rovněž odtrhly. V roce 896 zabrali území podél řeky Tisy Maďaři, ti se v těsném sousedství Velké Moravy stali velkým nebezpečím.

V roce 898 Mojmír II. vyslal poselství do Říma k papeži a žádal ho o obnovení velkomoravského biskupství. Církevní samospráva přitom utrpěla velkou ránu poprvé po roce 885, kdy byli vyhnáni Metodějovi žáci, a podruhé ke sklonku Svatoplukovy vlády, kdy ze země odešel nitranský biskup Wiching. Na přelomu let 898 a 899 Velkou Moravu napadli Bavoři, kteří se snažili Mojmírovu moc zlomit. Následně Mojmír II. zajal svého bratra Svatopluka, který byl ale brzy osvobozen svými bavorskými spojenci. Svatopluk II. poté společně s Bavory z Velké Moravy odešel.

Po smrti krále Arnulfa v roce 899 přišli na Velkou Moravu kněží z Říma, aby zde vysvětili nové slovanské biskupy. Došlo snad k obnovení tří velkomoravských biskupství a jednoho arcibiskupství, které opět užívalo staroslověnské liturgie.

Někteří Maďaři se na přelomu 9. a 10. století usídlili přímo na velkomoravském území a v roce 900 dokonce společně s moravskými bojovníky zaútočili na Bavorsko a vyplenili je. Mojmír II. pak ale roku 901 uzavřel s východofranskou říší mírovou smlouvu a snad přechodné spojenectví s Maďary bylo ukončeno. Ve stejném roce se podle části zdrojů v míru na Moravu vrátil Svatopluk II.

V roce 902 se Mojmírovi II. podařilo zastavit maďarský útok. Maďaři v roce 904 zaútočili podruhé a tentokrát byli poraženi Bavory.

V roce 906 došlo mezi maďarskými a velkomoravskými vojsky k velké bitvě, kterou pravděpodobně ještě Mojmír II. dokázal vyhrát a Maďary na krátkou dobu zahnat zpět. Hned v roce 907 se u Bratislavy strhla bitva mezi Bavory a Maďary, ve které se už ale účast Mojmíra II. ani Moravanů nezmiňuje. Je tedy velice pravděpodobné, že Mojmír II. zemřel ještě před touto bitvou, nebo zahynul přímo v ní, společně se svým bratrem a rozhodující částí velkomoravských velmožů.

I přesto, že počátkem 10.století došlo k zániku Velkomoravské říše, velkomoravská sídelní struktura nezanikla a nejpravděpodobněji rozdrobena na menší územní celky se udržela ještě několik desetiletí. Stejně tak po jistou dobu přetrvala i existence velkomoravské církevní správy.