Lidové noviny
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lidové noviny jsou deník založený v roce 1893 v Brně, v němž publikovala řada slavných českých spisovatelů. Do 2. světové války tento deník požíval vysoké vážnosti. Za války přestal deník vycházet. Po komunistickém převratu (v roce 1948) bylo vydávání tohoto deníku nakonec v roce 1952 zastaveno. V roce 1987 bylo vydávání obnoveno ilegálně a od roku 1989 legálně.
Lidové noviny se od počátku věnovaly zahraniční politice a kultuře. Jako první u nás uveřejňovaly politickou karikaturu. Do okruhu jejich přispěvatelů a redaktorů patřili Karel Čapek, Josef Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček, Rudolf Těsnohlídek, Jiří Mahen, Jan Drda, Václav Řezáč, ale i prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš.
V roce 1987 titul Lidové noviny obnovila skupina disidentů, kteří se rozhodli vytvářet nezávislé noviny. S počátky novodobého vydávání Lidových novin jsou spojeni lidé jako Jiří Ruml, Jiří Dienstbier a Ladislav Hejdánek. Jejich cílem bylo noviny oficiálně zaregistrovat a vydávat jako měsíčník. Na podzim 1987 vyšla dvě nultá čísla, první číslo vyšlo v lednu 1988. Protože se noviny nedařilo až do listopadu 1989 oficiálně zaregistrovat, museli je tvůrci šířit jako samizdat. Na jaře 1990 začaly Lidové noviny vycházet jako deník. O několik let později se sloučily se zanikající Lidovou demokracií (deník ČSL), od které převzaly modrou barvu titulu.
Deník je nyní vlastněn firmou Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlagsgesellschaft, mbH, vydavatelem deníku Rheinische Post, jež v České republice rovněž vydává deník Mladá fronta Dnes.
[editovat] Externí odkazy
- http://www.lidovky.cz – deník
- Zpráva Federálního ministerstva vnitra pro ÚV KSČ ze sborníku Securitas Imperii, který vydal ÚDV
- Nakladatelství Lidové noviny – samostatný subjekt, nakladatelství zaměřené zejména na literaturu o historii
