Faethón
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Faethón - (latinsky Phaethon) je v řecké mytologii synem boha slunce Hélia a jeho milenky Klymené.
Byl to krásný mladík, hrdý na svého božského otce. Když jedenkrát Diův syn Epafos vyslovil pochybnosti o jeho původu, na matčinu radu se vydal za samotným bohem Héliem, aby získal důkaz. Avšak pouhá slova mu nestačila, požádal důkaz a Hélios mu slíbil splnit jakékoliv přání. A Faethón požádal, aby mu bůh slunce půjčil na jeden den bájný sluneční vůz, se kterým denně koná svou cestu po nebeské klenbě. Hélios mu to vymlouval, poukazoval na jeho nezkušenost s nebeskými oři, na strach z nesmírné výšky nebes. Ale Faethón si nedal říct.
Samozřejmě tak, jak Hélios předvídal, se i stalo. Jízda trvala krátce, koně hned poznali, že je řídí nezkušená ruka, vyjeli ze své obvyklé dráhy a letěli nejdříve vysoko až ke hvězdám, pak slétli velmi nízko nad zem. Žárem spálili úrodné pláně Arábie, Núbie i Sahary a celou oblast změnili v poušť. Obyvatelům Afriky žár ožehl pleť, takže jsou navždy černí. Začala vysychat moře a země do hloubi praskala.
Matka země Gaia volala Dia, ať zachrání svět před úplnou zkázou. Zeus se ukrutně rozčílil a Faethonta srazil do hlubin. Mladíkova odvaha, ale zároveň nerozvážnost mu přinesla sympatie. Jeho spálené tělo našly nymfy u vod Éridanu a na náhrobek mu prý napsaly slova: „Padl, ale při velkém odvážném činu“ (Ovidius, Proměny, 2. kniha). Faethontovy sestry Héliovny se ze žalu změnily v topoly a z jejich slz, padajících do vod Éridanu, prý vznikl jantar.
[editovat] Odraz v umění
- kromě Ovidia se k tématu vyjadřovali mnozí novodobí umělci, známá je dramatická báseň Otakara Theera Faethón
- jsou známy také mnohé vázové malby a plastiky
[editovat] Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
