Bertrand Russell
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tato biografie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Bertrand Arthur Wiliam Russell 3. hrabě Russell (18. května 1872 v Ravenscroftu – 2. února 1970 v Penrhyndeudraethu) byl významný anglický matematik, filosof a spisovatel.
V matematice je znám především díky objevení Russellova paradoxu v naivní teorii množin.
Proslul jako matematik, jako jeden z těch, kdo usilovali o nové založení tohoto předmětu jako vědecké disciplíny. Spolu s Alfredem North Whiteheadem (který se později jako filosof vydal vlastní a diametrálně odlišnou cestou) vytvořili spis Principia Mathematica (ve třech svazcích 1910–1913).
Pocházel z aristokratického prostředí s významnými politickými vazbami (jeho děd John Russell, 1. hrabě Russell byl britským premiérem v l. 1846–52 a 1865–6) a po smrti svého staršího bratra se v roce 1931 stal 3. hrabětem Russellem.
Russell byl od doby 1. světové války znám jako zapálený pacifista, což jej na čas přivedlo i do vězení.
Jako mladý muž se Russell přikláněl k platónismu (pod vlivem matematiky), tvrdil v té době, že za empirickou zkušeností lze bezprostředně poznávat ideje či univerzálie, však později, jak vyzrával, co by filosof, jej lze spíše řadit do novopozitivistické školy. Vývoj jeho myšlení dokládá celá řada spisů, jež se dotýkají téměř všech okruhů filosofie: logiky, teorie poznání, filosofie přírody, náboženství a zejména úvahy nad spravedlivějším uspořádáním lidské společnosti.
Pravděpodobně k nejdůležitějším spisům Russella patří dílo jeho stáří Lidské vědění (1948).
Jediný skutečně účinný nástroj poznávání vidí v přírodovědě. Ta by měla být vzorem filosofie a nikoli morálka nebo náboženství. Filosofie by měla pracovat jen v těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny, exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a nikoli je řešit.
[editovat] Russellův logický atomismus
Skutečno jsou jednotlivá smyslová data (sense-data), jež spolu navzájem souvisejí logicky, mezi věcmi neexistují vnitřní vztahy, neexistuje ani hmota, ani duch, dokonce ani já, nýbrž pouze smyslová data.
Přírodní věda, která jediná je pravým zdrojem poznávání a našeho vědění o světě, poznává smyslová data a jinak nic. Nedává prostor žádné víře v nesmrtelnost či Boha(y). Náboženství (podle Russella) je postradatelné, ne-li dokonce zlem. Je typické pro nevyspělého člověka.
Podle Russella existuje hierarchie hodnot, jež nutně přesahuje i přírodu, ale opravdová morálka se neopírá o pověrečné představy. Postačujícím lidským údělem je život vedený láskou a orientovaný věděním.
[editovat] Podívejte se na
[editovat] Externí odkazy
| Biografické články nejvýznamějších současných filozofů |
| Filozofové - analytici |
| Simon Blackburn | Ned Block | Stanley Cavell | David Chalmers | Patricia Churchland | Paul Churchland | Donald Davidson | Daniel Clement Dennett | Jerry Fodor | Susan Haack | Jaegwon Kim | Saul Aaron Kripke | Thomas Samuel Kuhn | Bryan Magee | Ruth Barcan Marcus | Colin McGinn | Thomas Nagel | Robert Nozick | Martha Craven Nussbaum | Alvin Plantinga | Karl Popper | Hilary Putnam | W. V. Quine | John Rawls | Richard Rorty | Bertrand Russell | Roger Scruton | Peter Singer | John Searle | Charles Taylor |
| Kontinentální filozofové |
| Louis Althusser | Giorgio Agamben | Roland Barthes | Jean Baudrillard | Isaiah Berlin | Maurice Blanchot | Pierre Bourdieu | Albert Camus | Hélène Cixous | Guy Debord | Gilles Deleuze | Jacques Derrida | Michel Foucault | Hans-Georg Gadamer | Jürgen Habermas | Werner Hamacher | Martin Heidegger | Michel Henry | Julia Kristeva | Jacques Lacan | Henri Lefebvre | Claude Lévi-Strauss | Emmanuel Lévinas | Benny Lévy | Jean-François Lyotard | Paul de Man | Maurice Merleau-Ponty | Jean-Luc Nancy | Antonio Negri | Paul Ricœur | Jean-Paul Sartre | Michel Serres | Peter Sloterdijk | Paul Virilio | Slavoj Žižek |
