Michel Foucault

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Michel Foucault (IPA /miʃɛl fukoːl/, česky /mišel fukól/) (15. října 1926 – 26. června 1984) byl reprezentant francouzské intelektuální avantgardy sedmdesátých let, profesor Collège de France, filozof a psycholog. Byl filozof, historik filozofie, představitel filozofického struktrualismu a postmoderní filozofie, historik a teoretik kultury. Jeho dílo se rozpadá do několika období, tradičně je přijímáno dělení na období fenomenologické, archeologické, genealogické a etické.

[editovat] Životopis

Narodil se roku 1926 ve městě Poitiers jako Paul-Michel Foucault v rodině chirurga. Po maturitě si jeho otec přál, aby se stal lékařem, ale Paula-Michela zajímal spíše dějepis a literatura. V roce 1945 odešel do Paříže, kde byl přijat na École Normale Supérieure. Již v době studia na jezuitské koleji byl zvláštním žákem, ale jeho odlišnost se plně projevila až na École, kde navštěvoval školního psychologa. Několikrát se pokusil spáchat sebevraždu (byl homosexuál a se svou orientací nebyl zcela vyrovnaný). Během studií byl politicky neorganizovaný, ale v letech 1950 až 1953 byl členem komunistické strany Francie, ke které ho přivedl jeho přítel Louis Althusser. Později se z něj stal vášnivý antistalinista. Po dokončení studií (filozofii skončil v r. 1948, v r. 1949 dokončil psychologii) vyučoval na univerzitě v Lille jako asistent psychologie. V r. 1955 opustil Francii a strávil část svého života v Uppsale, Varšavě a Hamburku. Do Francie se vrátil až v roce 1960 a dokončil doktorát. Vyučoval na univerzitě v Clermont-Ferrand a po celou dobu jeho působení na zdejší půdě byla jeho oficiálním oborem psychologie. Od poloviny 60. let se Foucault angažoval i politicky (opozice v Brazílii, sovětští disidenti, Solidarita v Polsku). Mezi místa jeho dalšího působení lze zařadit Tunisko a později Centre Universitaire Expériemental ve Vincennes, kde se Foucault stal ředitelem. Jeho kariéra zde byla přerušena, když byl zvolen do College de France, kde v r. 1970 přednesl svou inaugurační přednášku. Později přednášel také v USA, Japonsku, Brazílii a Kanadě. Byl také dopisovatelem Corriere della Sera zprávami o šáhově režimu v Íránu v r. 1978. Zemřel roku 1984 během příprav na cestu do Polska a Vietnamu.

[editovat] Foucaultova filozofie

I když samotný Foucault odmítal být označován za filozofa, jeho vliv na filozofii druhé poloviny 20. století je neodmyslitelný. Důležitý vliv na filozofické smýšlení mladého Foucaulta, stejně jako většiny mladých lidí v poválečné Francii, měl marxismus. Na krátkou dobu se dokonce stal členem francouzské komunistické strany, ale po několika měsících vystoupil, protože, jak později podotkl, ztratil iluze o komunistické ideologii. Velký vliv na Foucaulta měl rovněž existencialismus a fenomenologie, nejvíce pak dílo Jean-Paula Sartra a Martina Heideggera. Foucaultova vlastní teorie se však v základech liší od těchto prvotních vlivů. Později se dokonce nechal slyšet, že: „Patřím do té studentské generace, která měla před očima horizont a limit marxismu, fenomenologie a existencialismu.“ Pro jeho intelektuální přesvědčení bylo do určité míry stimulující také prostředí francouzského strukturalismu (J. Lacan, Louis Althusser, Claude Lévi-Strauss, Roland Barthes, Georg Dumezil aj.). Foucault však bývá mnohými považován za představitele filosofie tzv. poststrukturalismu, čemuž odpovídá pozice radikálně vnějšího filosofujícího pozorovatele. Foucault sám však ke konci života se svým označením jako poststruktualisty nesouhlasil a za svůj největší životní vliv označil Friedricha Nietzscheho.

Foucaultovo starší dílo je produktem jeho snahy o porozumění společnosti skrze archeologii vědění. Jeho archeologická snaha se výrazně liší od klasického dějepisectví, protože se zabívá studii „epistémé“ různých historických období, tj. jejich myšlenkových struktur, spíše než historickými daty a chronologickými spojitostmi. Kupříkladu, namísto faktického historického popisu vězeňských systémů se Foucaultova historická studie Dohlížet a trestat: Kniha o zrodu vězení snaží vysvětlit, jaké všeobecné myšlenkové pochody umožnily a zapříčinily způsob, jakým společnost trestá překročení zákona. Cílem tohoto Foucaultova dekonstruktivismu je uvědomění, že dogmatické uspořádání forem vědění a chápaní, stejně jako i univerzální systémy morálek, jsou produktem spontánních myšlenkových pochodů, které tvoří jednotlivé epistémé, a nesmějí být chápány jako absolutní.

Jeho práce se věnují kritice racionalismu a strukturalismu. Na strukturalismu kritizuje především jeho hypotézu univerzality a nadčasovosti dějin a zdůrazňuje naopak jejich diskontinuitu. Jeho dílo nese stopy vlivu S. Toulmina a P. Feyerabenda. Foucault je jedním z hybatelů postmoderního obratu ve filozofii. Jeho historicky orientované práce jsou zaměřeny na rekonstrukci uspořádávacích forem vědění. Otázka vědy je podle něj rovna otázce vědění. Ve svých prvních textech Foucault zkoumá řád „epistémé“, která je vymezena jako souhrn diskursivní praxe určité doby. Diskurs se podle něj ukazuje jako prostředek k prosazení moci (pojem bio-moc), která utváří vědění, společenský řád i individuální pochopení. Moc je podle něj nadlidským faktorem. Rozum je v jeho podání subjekt, který se transformuje sám od sebe na základě náhodných mutací.

V knize rozhovorů Foucault říká: „Selekce, které bychom mohli provést, jsou nepřípustné a neměly by existovat. Měli bychom číst a studovat vše. Jinými slovy: musíme mít v daný moment k dispozici celkový archiv jistého období. A archeologie je, v striktním významu, vědou o tomto archivu.„ ([1]

[editovat] Dílo

(seznam česky vydaných děl)

Maladie mentale et personnalité(1954) - česky: Psychologie a duševní nemoc. Praha: Horizont, 1971. 113 s.
Histoire de la folie à l'âge classique - Folie et déraison (1961) - česky: Dějiny šílenství v době osvícenství. Praha: NLN, 1994. 209 s. ISBN 80-7106-085-2 - v tomto díle se Foucalt zabývá tím, jak vznikl opak rozumu. V 17. století totiž začínají vznikat azyly - blázince. Dříve potřeba šílence izolovat nenastala a šílení lidé byli intergrováni do společnosti. V díle se také zabývá představou zrodu rozumu.
La pensée du dehors (1966) - česky: Myšlení vnějšku. Praha : Herrmann, 1996. 303 s. ISBN 80-238-0471-5
L'archéologie du savoir (1969) - česky: Archeologie vědění. Praha : Herrmann & synové, 2002. 318 s. ISBN 80-239-0124-9
Diskurz, autor, genealogie. Praha : Svoboda, 1994. 115 s. ISBN 80-205-0406-0 - obsahuje díla: Nietzsche, la généalogie, l'histoire (1971) - Nietzsche, genealogie, historie a L'ordre du discours (1971) - Řád diskurzu
Surveiller et punir (1975) - česky: Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Praha : Dauphin, 2000. 427 s. ISBN 80-86019-96-9
Histoire de la sexualité - česky: Dějiny sexuality.
- Vol I: La Volonté de savoir (1976) - česky: Vůle k vědění.Praha : Herrmann & synové, 1999. 189 s. ISBN 80-238-5090-3
- Vol II: L'Usage des plaisirs (1984) - česky: Užívání slastí. Praha : Herrmann & synové, 2003. 338 s. ISBN 80-239-1187-2
- Vol III: Le Souci de soi (1984) - česky: Péče o sebe. Praha : Herrmann & synové, 2003. 326 s. ISBN 80-239-1186-4
Sen a obraznost. Liberec : Dauphin, 1995. 75 s. ISBN 80-901842-1-9

[editovat] Odkazy

KUNZMANN,Peter; BURKARD, Franz-Peter; WIEDMANN, Franz: Encyklopedický atlas filosofie . Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 265 s. ISBN 80-7106-339-8
NIDA-RÜMELIN,Julian: Slovník současných filosofů. 1. vyd. Praha : Garamond, 2001. 533 s. ISBN 80-86379-29-9
ERIBON, Didier: Michel Foucault 1926-1984. 1.vyd. Praha : Academia, 2002. 382 s. ISBN 80-200-0955-8
DELEUZE, Gilles: Foucault. Praha : Herrmann, 1996. 191 s. ISBN 80-238-0033-7

[editovat] Externí odkazy

Foucault, info - obsahuje i online dostupné verze nejvýznamnějších spisů
Michel Foucault Resources
Michel Foucault resources at Theory.org.uk
World of Michel Foucault - stránky o Foucaultovi v rámci California State University Northridge
Michel Foucault - záznam v Stanford Encyclopedia of Philosophy

Biografické články nejvýznamějších současných filozofů

Filozofové - analytici

Kontinentální filozofové

Citováno z „http://cs.wikipedia.org../../../m/i/c/Michel_Foucault_7519.html“

We provide Linux to the World

Michel Foucault

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obsah

[editovat] Životopis

[editovat] Foucaultova filozofie

[editovat] Dílo

[editovat] Odkazy

[editovat] Externí odkazy

Views

Navigace

Hledání

V jiných jazycích