Aikido

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Cvičení aikido

Kandži pro Aikidó

Aikido (合気道, Aikidó) je japonský druh bojového umění, typický zejména strategií obrany. Je založeno na myšlence neagresivity, rozvíjí cvičícího jedince po fyzické i psychické stránce.

Název je složen ze tří japonských znaků:

合 – ai – harmonie
気 – ki – energie
道 – dó – cesta.

Zřejmě nejvíce se o popularizaci Aikido mimo Japonsko zasloužil americký herec Steven Seagal (7. dan).

[editovat] Historie

Jeho tvůrcem a zakladatelem je Morihei Uešiba. Po smrti zakladatele pokračoval v rodinné tradici jeho syn Kišomaru Uešiba, který se zasloužil o počátky šíření aikida mimo Japonsko. V současné době udržuje rodinnou tradici vnuk zakladatele Moriteru Uešiba. Linie či styl reprezentovaný do současnosti rodinou Uešiba je označován jako aikikai, přímí žáci zakladatele (ó-sensei) ovšem někdy zakládají vlastní styly a školy (Tomiki Aikido, Iwama-Ryu, Ki-Aikido, Yoshinkan atd.). Centrálním dódžó (道場) v rámci linie aikikai je Honbu dódžó (Hombu dojo) v Tokiu, ve kterém vyučují členové rodiny Uešiba. První evropskou zemí odkud se aikido začalo dále šířit po starém kontinentu byla Francie. V počátcích většinou aikidistické oddíly vznikaly při judistických oddílech. První generace evropských aikidistů z 60. a 70. let měla většinou za sebou judistickou či karatistickou minulost. Mnozí vrcholoví judisté a karatisté se po skončení své sportovní kariéry věnují aikidu, jako blízké nesoutěžní formě bojového umění, které je založeno na podobných principech a při tom nevyžaduje příliš velké svalové vypětí.

[editovat] Technika

Kromě úderů, pák a hodů se protivníkovy akce ruší horizontálními, vertikálními a diagonálními, cirkulárními, sférickými i spirálovými pohyby kolem boků obránce. Popisovat konkrétní techniky by bylo nesmyslné a navíc se jednotlivé styly a učitelé v detailech i názvosloví liší. Ve většině případů je ovšem ve cvičení aikida přítomna práce s dechem rozvíjená formou dechových cvičení. Dále pak výuka základních pohybů (tai-sabaki) a pádů (ukemi), samotných technik v postoji (tači-waza) i vkleče (suwari-waza) a práce s tradičními zbraněmi (nůž-tantó, meč-bokken, hůl-džó).

[editovat] Zbraně

V Aikido se učí i boj s nožem (tantó), dřevěným mečem (bokken) a krátkou tyčí (džó). Stylem, který nejvíce pracuje se zbraněmi, je Iwama-rjú. Práce se zbraněmi vychází z tradičních japonských bojových umění, ale je přizpůsobena myšlenkám a technikám aikido (někdy je tedy pro odlišení například cvičení s mečem označováno jako aikiken, s tyčí aikidžó). Zakladatel Aikido si v zájmu zachování tradice nepřál degradaci Aikido na sport pořádáním zápasů a soutěží. Základní myšlenkou aikida je hledání harmonie, ve které rivalita a soutěživost, která je nezbytnou součásti sportovních klání, nemá místo.

[editovat] Soutěže

Jediný styl, v němž se soutěží, je Tomiki Aikido. To je asi hlavní důvod menší popularity ve srovnání s jinými bojovými uměními, v nichž se soutěže pořádají.