Jeřáb popelavý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jeřáb popelavý
Stupeň ohrožení v ČR: Kriticky ohrožený
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||
| Grus grus Linnaeus, 1758 |
Jeřáb popelavý (Grus grus) je šedavě zbarvený pták o něco větší než čáp bílý. Od řádu brodivých se liší volně visícím peřím na ocase. Jeřábi létají v klínovitých formacích a ozývají se nezaměnitelnými troubivými zvuky.
V Česku se vyskytuje na několika málo místech (např. Rožďalovické rybníky) a Českolipsko na jižním okraji svého hnízdního areálu. Počty hnízdících párů se v současnosti zvyšují a přibývá i hnízdních lokalit. V současnosti zde žije odhadem max 30 párů.
Jeřábi vyhledávají rybníky s rozsáhlými rákosinami, případně bažinatými územími, ve kterých si z rostlinného materiálu staví kupovitá hnízda. Při toku předvádějí jeřábi charakteristický tanec, při kterém se uklánějí a vyskakují do výšky.
V dubnu až květnu snášejí obvykle dvě vejce, na kterých oba střídavě sedí asi jeden měsíc. Mláďata jsou nekrmivá a rodiče je vodí po dalších 8-10 týdnů. I poté se jeřábí rodina zdržuje pohromadě.
Jeřábi se živí hmyzem, rostlinami, zrním a hlízami nebo kořínky. Při tahu se jeřábi často zdržují na polích.
Jeřábi jsou tažní ptáci, zimují ve Středomoří a v Malé Asii, kam odlétají v průběhu července a srpna, na hnízdiště se vrací během března a dubna.
[editovat] Externí odkazy
 |
Tento ornitologický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
