Rybník
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rybník je uměle vytvořené vodohospodářské dílo určené především k chovu ryb s přírodním dnem a s technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny. Rybník je tvořen hrází (s pozemkem, na kterém stojí), přítokovou částí, odpadem, zatopenými pozemky na úroveň hladiny vody při navrženém průtoku, popřípadě obvodovou stokou.
Rybníky mají po stránce biologické, krajinářské i estetické mimořádný význam v intenzivně zemědělsky využívané krajině. Bývají významným hnízdištěm vodního ptactva a důležitou zastávkou tažných ptáků. V jejich okolí se vyskytuje mnoho významných chráněných druhů, např. bekasina otavní, bukáček malý, čáp černý a čáp bílý, volavka popelavá, hohol severní, chřástal vodní, orlovec říční, rákosník velký, a mnoho druhů kachen. Najdeme zde i raka říčního, čolka horského, ropuchu obecnou i ropuchu zelenou, rosničku zelenou a další druhy obojživelníků. Z rostlin také např. kotvice plovoucí.
Skupiny rybníků tvoří rybniční soustavy.
Rybníkářství dominující v produkčním hospodářství České republiky je typické pro střední a východní Evropu. Jeho rozvoj v Česku je nerozlučně spojen s rodem Rožmberků.
Tradičními rybníkářskými oblastmi České republiky jsou Třeboňsko, Jindřichohradecko a Českobudějovicko.
