Altajsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Altajská republika, nebo také Republika Altaj je republika v Sibiřském federálním okruhu Ruské federace. Má rozlohu 92 600 km² a 202 947 obyvatel (2002). Hlavním městem je Gorno-Altajsk. Platí zde novosibirský čas (UTC+6 hod., SEČ+5 hod.).

**Республика Алтай**
**Respublika Altaj**
**Алтайская Республика**
**Altajskaja Respublika**

Obsah

1 Poloha a přírodní podmínky
2 Historie
3 Obyvatelstvo
4 Ekonomika
5 Doprava
6 Města
7 Externí odkazy

[editovat] Poloha a přírodní podmínky

Republika Altaj se nachází v jižní části Sibiře na pomezí Kazachstánu, Číny a Mongolska, v rámci Ruska sousedí s Altajským krajem, Kemerovskou oblastí a republikami Chakasko a Tuva. Pro polohu v centrální části pohoří Altaj se tomuto území někdy přezdívá Ruský Tibet. Nejvyšší horou republiky, Altaje a celé Sibiře je Belucha (4 506 m) na hranici s Kazachstánem. Altaj pokrývá téměř celé území republiky čtyřtisícovými hřbety, oddělených údolími řek. Hlavní vodní toky představují zdrojnice Obu Bija a Katuň (se svými přítoky Argut, Koksa a Čuja). Největší jezero je Tělecké, altajsky: Altyn Köl („Zlaté jezero“) o rozloze 230,8 km² a hloubce 325 m, ze kterého vytéká řeka Bija.

[editovat] Historie

Předchůdkyní Republiky Altaj byla Ojrotská autonomní oblast (Ойротская автономная область), vytvořená v rámci Altajského kraje 1. června 1922. Od 7. ledna 1948 nesla název Hornoaltajská autonomní oblast (Горно-Алтайская автономная область). V říjnu 1990 byla povýšena na autonomní republiku a 3. června 1991 vyčleněna z Altajského kraje a jako republika podřízena přímo Ruské federaci. Od roku 1993 nese současný název Republika Altaj (Республика Алтай).

[editovat] Obyvatelstvo

Osídlení hornaté republiky je velmi řídké, pouze 2 obyvatelé/km²; čtvrtina populace žije v hlavním městě. Co do národnostního složení, žije zde 57 % Rusů, což je asi 116 000 lidí. Dále následují etničtí Altajci, kteří představují jen 30,7 % obyvatel - 62 000 lidí. Také jsou zastoupeny i menšiny z bývalých republik SSSR, jako např. Kazaši (6 %) nebo Ukrajinci (0,9 %). V zemi je jen jedna univerzita, kterou je Gorno-Altajská státní univerzita.

[editovat] Ekonomika

V zemi se hlavně pěstují zemědělské plodiny, které zpracovává potravinářský průmysl (ten je v Altajské rep. nejvíce rozvinut). Následuje těžba dřeva (do země částečně zasahuje severská tajga). V zemi je také mnoho nerostných surovin (např. zlato, stříbro, železné rudy, lithium a další), které se těží.

[editovat] Doprava

V Altajské republice nejsou železnice. Hlavní silniční tah vede z Gorno-Altajsku do města Koš-Agač horskými údolími a dále na jih, průsmykem Dörböt Dabaan do Mongolska. Také je zde několik letišť pro osobní dopravu.

[editovat] Města

Gorno-Altajsk (správní)
Koš-Agač
Čibit
Argut
Elekmonar
Usť-Kan
Usť-Ulagan

[editovat] Externí odkazy

http://www.altai-republic.ru/ - oficiální stránky Republiky Altaj (rusky/anglicky)
Cestovní kanceláře v Republice Altaj
Hotel Salut, Republikа Altaj (rusky/anglicky)

Rusko – Россия – (RUS)

Subjekty Ruské federace
Republiky
Adygejsko (Majkop) \| Altajsko (Gorno-Altajsk) \| Baškortostán (Ufa) \| Burjatsko (Ulan-Ude) \| Čečensko (Groznyj) \| Čuvašsko (Čeboksary) \| Dagestán (Machačkala) \| Chakasko (Abakan) \| Ingušsko (Magas) \| Kabardsko‑Balkarsko (Nalčik) \| Kalmycko (Elista) \| Karačajevsko‑Čerkesko (Čerkesk) \| Karélie (Petrozavodsk) \| Komi (Syktyvkar) \| Marij El (Joškar-Ola) \| Mordvinsko (Saransk) \| Sacha (Jakutsk) \| Severní Osetie‑Alanie (Vladikavkaz) \| Tatarstán (Kazaň) \| Tuva (Kyzyl) \| Udmurtsko (Iževsk)
Kraje
Altajský (Barnaul) \| Chabarovský (Chabarovsk) \| Krasnodarský (Krasnodar) \| Krasnojarský (Krasnojarsk) \| Permský (Perm) \| Přímořský (Vladivostok) \| Stavropolský (Stavropol)
Oblasti
Amurská (Blagověščensk) \| Archangelská (Archangelsk) \| Astrachaňská (Astrachaň) \| Belgorodská (Belgorod) \| Brjanská (Brjansk) \| Čeljabinská (Čeljabinsk) \| Čitská (Čita) \| Irkutská (Irkutsk) \| Ivanovská (Ivanovo) \| Jaroslavská (Jaroslavl) \| Kaliningradská (Kaliningrad) \| Kalužská (Kaluga) \| Kamčatská (Petropavlovsk-Kamčatskij) \| Kemerovská (Kemerovo) \| Kirovská (Kirov) \| Kostromská (Kostroma) \| Kurganská (Kurgansk) \| Kurská (Kursk) \| Leningradská (Sankt Petěrburg) \| Lipecká (Lipeck) \| Magadanská (Magadan) \| Moskevská (Moskva) \| Murmanská (Murmansk) \| Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) \| Novgorodská (Novgorod) \| Novosibirská (Novosibirsk) \| Omská (Omsk) \| Orelská (Orel) \| Orenburská (Orenburg) \| Penzenská (Penza) \| Pskovská (Pskov) \| Rjazaňská (Rjazaň) \| Rostovská (Rostov na Donu) \| Sachalinská (Sachalin) \| Samarská (Samara) \| Saratovská (Saratov) \| Smolenská (Smolensk) \| Sverdlovská (Jekatěrinburg) \| Tambovská (Tambov) \| Tomská (Tomsk) \| Tverská (Tver) \| Tulská (Tula) \| Ťumeňská (Ťumeň) \| Uljanovská (Uljanovsk) \| Vladimirská (Vladimir) \| Volgogradská (Volgograd) \| Vologdská (Vologda) \| Voroněžská (Voroněž)
Federální města
Moskva \| Sankt Petěrburg
Autonomní oblast
Židovská (Birobidžan)
Autonomní okruhy
Aginský burjatský (Aginskoje) \| Čukotský (Anadyr) \| Evencký (Tura) \| Chanty‑Mansijský (Jugra) \| Jamalsko‑něnecký (Salechard) \| Korjacký (Palana) \| Něnecký (Narjan-Mar) \| Tajmyrský (Dudinka) \| Usť‑Ordynský burjatský (Ust-Ordynskij)