William Butler Yeats

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

William Butler Yeats

William Butler Yeats (13. června 1865, Sandymount u Dublinu - 28. ledna 1939, Roquebrune-Cap-Martin, Francie) byl anglicky píšící irský básník, dramatik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1923.

Obsah

1 Život
2 Dílo
3 Česká vydání
4 Externí odkazy

[editovat] Život

William Butler Yeats na kresbě z roku 1907.

Yeats se narodil roku 1865 v rodině právníka a významného malíře portrétů. Přestože od roku 1867 do roku 1880 žila jeho rodina v Londýně, Yeats kontakt s rodnou zemí nestratil, protože trávil některé prázdniny u svých prarodičů ve městě Sligo v severozápadním Irsku. Po návratu rodiny do Irska studoval Yeats v letech 1883 až 1886 výtvarnou akademii v Dublinu, kde se seznámil s četnými umělci a literáty. Roku 1885 pak začal v časopisech uveřejňovat své první básně.

Roku 1887 se jeho rodina natrvalo přestěhovala do Londýna. Yeats prožil mimo Irsko dvě třetiny svého života, často navštěvoval Francii a velmi na něho zapůsobila cesta do Itálie v roce 1907, kde se setkal s památkami renesanční kultury. Od mládí projevoval značný zájem o esoterická učení, astrologii, alchymii, okultismus a spiritismus. Byl členem několika hermetických společností, obdivovatelem romantické imaginace a vizionářské poezie Willama Blakea a horlivým čtenářem soudobých anglických i francouzských symbolistických a dekadentních autorů, z nichž mnohé znal osobně (např. Paula Verlaina). Velmi na něho také zapůsobila filozofie Friedricha Nitzscheho a setkání s americkým básníkem Ezrou Poundem, který ho seznámil s japonským divadlem Nó.

V letech 1890 - 1920 byl Yeats vůdcem irského národního obrození. Stal se spoluzakladatelem Irské literární společnosti (Irish Literary Society) v Londýně a Národní literární společnosti (National Literary Soicety) v Dublinu. Od roku 1899 spolupracoval na obrození irského divadelnictví. Jeho snahy vyvrcholily roku 1904 založením irského národního divadla Abbey Theatre v Dublinu, jehož byl spoluředitelem a které uvádělo jeho hry. Irský boj za nezávislost prožil Yeats mimo svou vlast, ale v letech 1923 až 1928 působil v novém samostaném irském státě jako senátor.

Yeatsův náhrobní kámen

Yeatsovy verše a mnohé z jeho divadelních her jsou postaveny na tradiční, často mystické symbolice, a na irském folkloru a ústní tradici. Další jeho dramata jsou ovlivněna tradicí antického a středověkého divadla a také japonského divadla Nó. V těchto hrách, jejichž uvádění na scéně dublinského národního divadla, mělo zásadní význam pro růst irského národního vědomí, Yeats experimentoval s maskami, tancem a hudbou. Svý dílem se Yeats stal předním reprezentantem širokého, národně zaměřeného hnutí tzv. keltské renesance, zařadil se mezi největší mistry anglické poezie a společně s T. S. Eliotem nejvíce zapůsobil na následující básnickou generaci. Roku 1923 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „... za jeho trvale inspirovamé básnické dílo, které nejpřísnější uměleckou podobou vyhadřuje ducha celého národa“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Yeats však patřil k tomu menšímu počtu laureátů, kteří po získání Nobelovy ceny ještě významně rozšířili a obohatili svou tvorbu. Svědčí o tom jeho závěrečné a také vrcholné tvůrčí období, ve kterém se Yeats snažil v systému symbolů zachytit tajnou podstatu chodu dějin, posmrtného života a organicky spojil symbolismus, tradice vizonářské poezie, starobylou, především keltskou mytologii a dobový mysticismus se svěžím vnímáním přírody a lidí do přesvědčivého projasněného tvaru bez zbytečných ozdob, který si podržel svou sugestivnost a hloubku.

William Butler Yeats zemřel roku 1939 ve Francii.

[editovat] Dílo

[editovat] Básně

The Wanderings of Oisin (1889, Oisinovo bloudění),
Poems (1895, Básně),
The Wind Among The Reeds (1899, Vítr v rákosi),
In the Seven Woods (1903, V sedmilesí),
The Green Helmet and Other Poems (1910, Zelená přilbice a jiné básně),
Responsibilites (1914, Zodpovědnost),
The Wild Swans at Coole (1919, Divoké labutě v Coole),
Michael Robartes and the Dancer (1921, Michael Robartes a tanečnice),
The Tower (1928, Věž) a The Winding Stair and Other Poems (1933, Točité schodiště a jiné básně), vrcholné autorovy básnické sbírky, postavené na tradiční, často mystické symbolice (labuť, jednorožec, jezdec, tanečník) a na napětí mezi okultismem a vlastenectvím.

[editovat] Divadelní hry

William Butler Yeats napsal za svůj život třicet dva divadelních her, z nichž nejznámější jsou:

Mosada (1886), vešované drama, Yeatsova první kniha,
The Countess Kathleen (1892, Hraběnka Kathleen), veršované drama založené na staré keltské pověsti o vládkyni, která zachránila svůj lid před hladomorem tím, že upsala svou duši ďáblu.
The Land of Heart´s Desire (1894, Země touhy), veršovamé drama,
The Shady Waters (1900, Temné vody),
Cathleen ni Houlihan (1902), slavná divadelní hra vycházející z legendy o stařeně, která jako symbol národa vede lid v boji proti cizím vetřelcům.
The Hour-Glass (1904, Přesýpací hodiny),
On Baile´s Strand (1905, Na Bailově břehu), veršované drama,
Deirdre (1907), veršované drama založené opět na staré keltské pověsti.
Four Plays for Dances (1921, Čtyři hry pro tanečníky), divadelní hra ovlivněná japonským divadlem Nó.

[editovat] Prózy

Fairy and Folk Tales of the Irish Peasantry (1888, Pohádky a pověsti irských rolníků),
The Celtic Twilight (1893, Keltský soumrak), rozšířeno 1902, soubor próz, ve kterém Yeats podal jemným, bohatým a sugestivním jazykem obraz bájné říše s kouzly víl a skřítků.
Irish Fairy and Folk Tales (1894, Irské pohádky a pověsti),
sbírky povídek The Secret Rose (1897, Tajemná růže), Rosa Alchemica (1897) a Stories of Red Hanrahan (1905, Příběhy ryšavého Hanrahana),
Discoveries (1906, Objevy), eseje,
Per amica silentia lunae (1918), eseje,
A Vison (1925, Vidění), kniha symbolických próz nacházejících jednotu historických epoch, hlavních období lidského života a charakterových typů v cyklu měsíčních fází. Kniha měla být sumou autorova poznání života a umění a Yeats na ní pracoval do konce svého života.
Autobiographies (1928, Autobiografie).

[editovat] Česká vydání

Tajemná růže, Stará Říše na Moravě 1915, překlad Antonín L. Stříž,
Objevy (essaye), Stanislava Jílovská, Praha 1920, překlad Jaroslav Skalický, znovu Jan V. Pojer, Brno 1947 a Votobia, Olomouc 1995.
Cathleen ni houlihan, Zlatá přilba, Přesýpací hodiny, Stará Říše na Moravě 1921, překlad Jaroslav Skalický,
Rosa Alchemica, Stará Říše na Moravě 1920, překlad Jaroslav Skalický, znovu Volvox Globator, Praha 1995.
Příběhy Ryšavého Hanrahana, O. Štorch-Marien, Praha 1926, překlad Jaroslav Skalický, znovu Dauphin, Liberec 1995.
Přesýpací hodiny, Lidové závody tiskařské a nakladatelské, Olomouc 1928, překlad Otto F. Babler,
Tři hry, Jan Otto, Praha 1928, překlad Jaroslav Skalický, obsahuje Temné vody, Na Bailově břehu a Deirdre.
Per amica silentia lunae (essaye), Jan V. Pojer, Brno 1929, bibliofilie,
Hraběnka Cathleenová, Kvasnička a Hampl, Praha 1929, překlad Josef J. David,
Země touhy, Philobiblon, Praha 1929, překlad Jaroslav Skalický,
Růže světa (básně), Josef R. Vilímek, Praha 1941, překlad Bohdan Chudoba,
Básně, Jan V. Pojer, Brno 1944, překlad Jaroslav Skalický,
Essaye, Jan V. Pojer, Brno 1946, překlad Jaroslav Skalický, znovu Votobia, Olomouc 1995 pod názvem Eseje.
Tajemná růže, Jan V. Pojer, Brno 1947, překlad Jaroslav Skalický,
Slova snad pro hudbu, SNKLU, Praha 1961, překlad Jiří Valja, výbor z poezie uspořádal Jiří Levý.