Povídka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Povídka je prozaický epický útvar rozsahu kratšího než román. Hlavními rysy jsou jednoduchý děj a neměnnost charakteru hlavní postavy. Kořeny sahají do dávných dob vypravěčské tradice, ale za dobu vzniku pohádky jako žánru se bere počátek 19. století.
Hlavními prvky povídky jsou: časová a často i místní neurčenost a minimální výskyt hrdinů a fantaskních motivů. Hlavní postavy se nevyvíjejí. Většina povídek končí pointou. Význam vzrostl vlivem kritiky realismu. Ve 20. století patřila povídka k nejrozšířenějším žánrům.
Pro účely Ceny Nebula byla povídka definována jako literární dílo do 7500 slov.
[editovat] Nejznámnější autoři povídek
Zakladatelem žánru detektivních povídek je Edgar Allan Poe, který je jedním z významných autorů a proto je zařazen do školní doporučené četby. Dalšími slavnými autory jsou: Ernest Hemingway, Nikolaj Vasilijevič Gogol, z Francouzů například Guy de Maupassant. Z českých autorů jsou to například Karel Čapek, Jan Neruda a Jaroslav Hašek.
 |
Podobné články obsahuje: |
