Nobelova cena

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Poslechnout si článek · (info)

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 29. říjen 2005, a nereflektuje změny po tomto datu. (audio nápověda)

Více namluvených článků

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Všeobecně je uznávána za nejhodnotnější ocenění, které se dnes uděluje. Nobelovy ceny se udělují za činnost v pěti oborech: fyzika, chemie, lékařství, literatura a za přínos míru; spolu s těmito cenami se uděluje také cena za ekonomii, která ovšem technicky vzato není Nobelovou cenou (viz níže). Ceny byly založeny v poslední vůli švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu.

[editovat] Udělování cen

Poprvé byly Nobelovy ceny udělovány roku 1901, ceremoniál se konal ve Stockholmu. Od roku 1902 je většina cen předávána švédským králem na slavnostním večeru, který se koná vždy 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti, ve Stockholmu; Nobelova cena za mír je ve stejný den předávána na ceremoniálu v Oslu. Jména držitelů cen jsou však zveřejněna předem; jednotlivé komise je zveřejňují v průběhu října.

Původně byly udělovány následující ceny:

Nobelova cena za fyziku – udělována švédskou Královskou akademií věd
Nobelova cena za chemii – udělována švédskou Královskou akademií věd
Nobelova cena za fyziologii a lékařství – udělována institutem Karolinska
Nobelova cena za literaturu – udělována švédskou akademií
Nobelova cena za mír – udělována komisí norského parlamentu

Roku 1968 se Švédská národní banka rozhodla založit Nobelovu cenu za ekonomii, pod názvem „Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela“. Tuto cenu uděluje švédská Královská akademie věd, ale jelikož tato cena není zmíněna v Nobelově závěti, peněžní odměna se nevyplácí z Nobelova fondu, nejedná se tedy technicky vzato o Nobelovu cenu. Přesto se uděluje společně s ostatními cenami. V roce 1968 však bylo rozhodnuto, že žádné další ceny „na památku Alfreda Nobela“ již zaváděny nebudou.

Jedna Nobelova cena může být v jednom roce rozdělena i mezi více osob (roku 1968 bylo rozhodnuto, že nejvýše mezi tři osoby). Nobelovu cenu nelze udělit posmrtně (in memoriam), s výjimkou situace, kdy držitel zemře mezi zveřejněním svého jména a slavnostním předáváním. (Toto pravidlo bylo zavedeno roku 1974, do té doby mohla být cena udělena i tehdy, pokud již nominovaný člověk zemřel po 1. únoru příslušného roku.)

[editovat] Obsah ceny

Každý držitel Nobelovy ceny má kromě medaile a diplomu nárok také na finanční odměnu, která v současnosti činí 10 miliónů švédských korun (cca 35 miliónů českých korun). Původním cílem této odměny bylo umožnit pokračování ve výzkumu či práci bez nutnosti ohlížet se na finanční situaci, tento důvod však obvykle není aktuální.

Udělované medaile mají na líci portrét Alfreda Nobela s nápisem udávajícím roky jeho narození a smrti v latině: NAT-MDCCC XXXIII OB-MDCCC XCVI. Na rubu je motiv odpovídající příslušné ceně a nápis: Na „švédských“ cenách (fyzika, chemie, lékařství, literatura) je nápis Inventas vitam juvat excoluisse per artes (vynálezy zlepšují život, jenž je zkrášlován uměním – citát z Vergiliovy Aeneidy), na ceně za mír je nápis Pro pace et fraternitate gentium (pro mír a bratrství mezi národy), na ceně za ekonomii je název ceny – Sveriges Riksbank till Alfred Nobels Minne 1968. Na každé medaili je také vyryto jméno držitele.

Diplom je obvykle unikátní grafické dílo, diplomy nemají jednotnou podobu, pouze text uvedený na diplomu se příliš nemění; „švédské“ ceny mají na diplomech stručné zdůvodnění, za co byla cena udělena.

[editovat] Jiné ceny

Mnoho oborů, které nemají svou Nobelovu cenu, má obdobné ceny, které však obvykle nejsou tolik známé: Např. za jakousi „Nobelovu cenu za matematiku“ se považují Abelova cena či Fieldsova medaile. „Nobelova cena za informatiku“ je pak synonymem pro Turingovu cenu. Existují také parodické obdoby, jako např. Ig Nobelova cena, udělovaná „za výzkum, který není možno nebo záhodno opakovat“.