V Podolánkách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přírodní rezervace V Podolánkách je tvořena podmáčenou smrčinou na rašeliništi, které zaujímá k jihu mírně ukloněný náplavový kužel na pravém břehu potoka Čeladenky v pramenné oblasti široce rozevřeného horního uzávěru údolí. Leží v nadmořské výšce 630-700 m, asi 9 km jižně od obce Čeladná v Radhošťské hornatině.

Katastrální území: Čeladná, osada Podolánky, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy.
Vyhlášeno v r. 1955
Výměra: 32,06 ha.

[editovat] Motiv ochrany

Předmětem ochrany je ukázka podmáčených smrčin s roztroušenými přechodovými rašeliništi doprovázenými vzácným bylinným podrostem. V soustavě Natura 2000 mají rašelinné smrčiny statut prioritního stanoviště.

[editovat] Geologie

Geologicky náleží území k centrální oblasti vývoje vlastních godulských vrstev slezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Celá plocha chráněného území je překryta kdysi odvodňovanou, silně podmáčenou mohutnou vrstvou čtvrtohorních svahových hlín.

[editovat] Botanika

Poměrně velkou část rezervace zaujímají druhotné kulturní smrkové lesy. V okolí podmáčených ploch jsou vyvinuta společenstva podmáčených rohozcových smrčin (Mastigobryo-Piceetum). Jejich vývoj je podmíněn vysokou hladinou podzemní vody a jejím zpomaleným odtokem. Stromové patro tvoří téměř výlučně smrk ztepilý (Picea excelsa), místy olše šedá (Alnus incana), olše lepkavá (Alnus glutinosa), bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia).

Chudé bylinné patro tvoří sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), žebrovice různolistá (Blechnum spicant) a kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum). Mechové patro je bohatě vyvinuto, převažují rašeliníky (Sphagnum sp. div.) a ploníky (Polytrichum sp. div.).

Na sušších světlejších stanovištích rostou kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) a bika lesní (Luzula sylvatica). Maloplošně a jen zlomkovitě se zachovala společenstva blízká rašelinným smrčinám (Sphagno-Piceetum) s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a brusnicí brusinkou (Rhodococcum vitis-idaea). V bylinném patře dále roste např. violka bahenní (Viola palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), blatouch bahenní (Caltha palustris), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), vranec jedlový (Huperzia selago), ostřice ježatá (Carex echinata), ostřice obecná (Carex nigra), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a přeslička lesní (Equisetum sylvaticum).

[editovat] Zoologie

Z obojživelníků je poměrně hojný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů zde žije slepýš křehký (Anguius fragilis) a zmije obecná (Vipera berus). Pravidelně hnízdí například jestřáb lesní (Accipiter gentilis), sýček obecný (Athene noctua), strakapoud malý (Dendrocopos minor), datel černý (Dryocopus martius), zalétá sem čáp černý (Ciconia nigra), kos horský (Turdus torquatus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) aj. V minulosti byli hojní tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a jeřábek lesní (Tetrastes bonasia). Vzhledem k velkému turistickému ruchu v těsném okolí PR je jejich současný výskyt nepravděpodobný.