Most (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Most
znak vlajka
základní data
status:	statutární město
NUTS 5:	CZ0425 567027
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Most (CZ0425)
obec s rozšířenou působností:	Most
pověřená obec:	Most
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	86,94 km²
obyvatel:	67 805 (1. 1. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 30' 11" s. š.
zeměpisná délka:	13° 38' 12" v. d.
nadmořská výška:	233 m
poštovní směrovací číslo:	434 01
počet základních sídelních jednotek:	60
počet místních částí:	7
počet městských částí / obvodů:	0
počet katastrálních území:	18
adresa magistrátu:	Magistrát města Mostu Budovatelů 1/2 434 69 Most
primátor:	Vladimír Bártl
Oficiální web Oficiální web magistrátu E-mailová adresa

Most (německy Brüx) je statutární město v severozápadních Čechách (Ústecký kraj), nachází se na řece Bílina. Počet obyvatel 67 805 (1.1. 2006).

Obsah 1 Historie 2 Doprava 2.1 Městská hromadná doprava 3 Partnerská města 4 Externí odkazy

[editovat] Historie

První historické zmínky o osídlení místa, na kterém dnes stojí město Most, pocházejí z latinské Kosmovy kroniky české z 10. století, kdy přes zdejší močálovitou krajinu vedla stezka po dřevěných mostech. Odtud také pochází název města. Stezku využívali především kupci, putující mezi Prahou a Freibergem v Sasku a zpět. Na této obchodní cestě založil Hněva z rodu Hrabišiců tvrz a přiléhající osadu latinskyzvanou Pons Gnevin.

Hrabišicové ovládali osadu až do roku 1227, kdy po smrti posledního člena jejich rodu - Kojaty, přešla do vlastnictví kláštera Křížovníků Božího hrobu ve Zderaze u Prahy. Záznamy z roku 1238 však ukazují, že v této době již osada byla majetkem Přemyslovců. Za jejich vlády se Most stává městem (městská práva mu udělili postupně Přemysl Otakar II., Jan Lucemburský a Karel IV.), které bohatne nejen díky obchodu, ale také pěstováním vína na vinicích zakládaných v okolí koncem 14. století. Z doby vlády Přemyslovců se také dochovala nejstarší městská pečeť pocházející z roku 1257.

Po vlně ničivých požárů mezi lety 1455 a 1515 došlo k přestavbě a modernizaci městského centra. Z této doby pochází renesanční radnice nebo děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož architektem byl Jakub Heilmann ze Schweinfurtu.

Během třicetileté války byly město i hrad Hněvín dobyty Švédy. Hrad byl poté rok a půl obléhán císařskými vojsky, ale dobýt zpět se ho nepodařilo. Tato událost vyvolala v místních obyvatelích pocit, že hrad, který svým významem vždy přitahoval ke městu pozornost nepřátel, je zdrojem veškerého jejich utrpení. Na jejich žádost proto roku 1651 císař Ferdinand III. povolil hrad zbořit. Poničený třicetiletou válkou i vlastními obyvateli tak Most ve druhé polovině 17. století ztratil svůj hospodářský i politický význam.

Až o dvě stě let později začala nová etapa prudkého rozvoje města, když byly v jeho okolí objeveny obrovské zásoby uhlí. Roku 1870 byla do města přivedena železnice, postaven byl cukrovar, porcelánka, ocelárna, pivovar, městské muzeum. Počet obyvatel se prudce zvýšil. V roce 1895 bylo město zasaženo přírodní katastrofou – kuřavkou (tekutými písky). Pod zem se propadlo několik domů i s jejich obyvateli. Toto neštěstí však rozvoj města vážněji nenarušilo. Roku 1901 byla zprovozněna elektrická pouliční dráha, která spojila město Most s Kopisty a Janovem. Roku 1911 bylo otevřeno nové městské divadlo. Mezi lety 1911 a 1914 byla postavena přehrada na Křížatkách, která zajistila Mostu dostatek pitné vody.

Za druhé světové války bylo město značně poničeno nálety amerických bombardérů při jejich nepřesných útocích na rafinerii v Záluží u Litvínova. Po krátké poválečné obnově bylo s ohledem na ohromné zásoby uhlí ležící přímo pod městem rozhodnuto, že Most bude srovnán se zemí a znovu vystavěn na jiném místě. V roce 1964 bylo schváleno přesunutí Děkanského kostela pomocí speciálního nosiče pohybujícího se po kolejích o celých 841,1 m. Přesun byl zahájen 30. září 1975.

[editovat] Doprava

V blízkosti města Mostu se nachází tzv. Ervěnický železniční koridor, což je vlastně železniční trať vedoucí z Chomutova přes Most do Teplic. V letech 1885-1945 mělo město díky Moldavské horské dráze železniční spojení se saským Freibergem, využívané především k exportu uhlí.

Tento článek o dopravě je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

[editovat] Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích Tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově a Trolejbusová doprava v Mostě a v Litvínověnaleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

V roce 1901 byl zahájen provoz na úzkorozchodné meziměstské tramvajové trati, která spojovala Most, Záluží, Litvínov a Janov. Takto jezdily tramvaje (kromě drobných prodloužení tratě) až do 50. let 20. století, kdy se začalo s výstavbou moderní tramvajové rychlodráhy (už s klasickým rozchodem). Provoz na prvním úseku nové tratě byl zahájen v roce 1957, poslední úzkorochodná tramvaj vyjela na trať v roce 1961. Tramvajová síť se od té doby příliš nerozšiřovala, poslední prodloužení kolejí nastalo v roce 1981.

V letech 1946 až 1959 jezdily mezi Mostem a Litvínovem rovněž trolejbusy. Jednalo se o jednu velmi dlouhou trať, která se po výstavbě tramvajové rychlodráhy stala zbytečnou a proto byl provoz trolejbusů mezi těmito dvěma městy zastaven.

[editovat] Partnerská města

Meppel - Nizozemsko

Marienberg - Německo

[editovat] Externí odkazy

• http://www.mumost.cz/ – Oficiální stránky města s informacemi o historii ap.
• http://starymost.web2001.cz/ – Bakalářská práce o přesunu města kvůli těžbě uhlí v 60. letech

Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Města a obce okresu Most
Bečov | Bělušice | Braňany | Brandov | Český Jiřetín | Havraň | Hora Svaté Kateřiny | Horní Jiřetín | Klíny | Korozluky | Lišnice | Litvínov | Lom | Louka u Litvínova | Lužice | Malé Březno | Mariánské Radčice | Meziboří | Most | Nová Ves v Horách | Obrnice | Patokryje | Polerady | Skršín | Volevčice | Želenice