Znojmo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Znojmo

znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0627 593711
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Znojmo (CZ0627)
obec s rozšířenou působností:	Znojmo
pověřená obec:	Znojmo
historická země:	Morava
katastrální výměra:	65,93 km²
obyvatel:	35 177 (2005)
zeměpisná šířka:	48° 51′ 20″ s. š.
zeměpisná délka:	16° 02′ 56″ v. d.
nadmořská výška:	290 m
PSČ:	669 02
základní sídelní jednotky:	31
místní části:	9
katastrální území:	10
Adresa městského úřadu:	Městský úřad Znojmo Obroková 2/10 66922 Znojmo
starosta:	Ing. Pavel Balík
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Vinařská obec Znojmo
Vinařská oblast	Vinařská oblast Morava
Vinařská podoblast	podoblast znojemská
Viniční tratě	Kraví hora Načeratický kopec Pod Lesem Třešňovka Hajden U Sv. Urbana Horní Leska Křivánky Za Křížem Gránice Lajtny

Znojmo (německy Znaim) je město ležící na jihu Moravy rozkládající se vysoko na levém břehu nad řekou Dyjí, 52 km jihozápadně od města Brna. Zaujímá rozlohu 65,93 km² a čítá 35 177 obyvatel. PSČ je 669 02.. Od roku 1960 náleží do Jihomoravského kraje v němž je městem okresním. Předtím od roku 1949 mělo obdobné postavení v rámci tehdejšího Brněnského kraje. Před zrušením zemského zřízení to bylo až do 31. prosince 1948 centrum politického okresu Znojmo. Za Rakouska-Uherska to bylo také město statutární.

[editovat] Místní části

Derflice
Kasárna
Konice
Mramotice
Načeratice
Oblekovice
Popice
Přímětice
Znojmo

[editovat] Historie města

Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. V roce 1055 zde vzniká údělné přemyslovské knížectví s hradem, v roce 1190 zakládá kníže Konrád Ota premonstrátský klášter v Louce a roku 1226 se Znojmo stává královským městem. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde vymírá v roce 1437 dynastie Lucemburků. Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 koná zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno obnovené zřízení zemské, uzákoňující dědičnost Habsburků na českém trůnu, rekatolizaci a germanizaci. Další rozvoj města nastal až v 19. století s vybudováním císařských silnic do Brna, Prahy a Vídně.

[editovat] Památky ve městě a okolí

Staré město s křivolakými uličkami, založené na pozdně románském půdorysu na počátku 13. století, oddělené od nového města z velké části zachovanými městskými hradbami je chráněno jako městská památková rezervace.
Radniční věž postavená v letech 1445 – 1448 Mikulášem ze Sedlešovic, je symbolem města a patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v ČR. Věž s vyhlídkovým ochozem je přístupná celoročně.
Znojemské podzemí z 13. – 17. století vzniklo propojením několikapatrových bývalých sklepů měšťanských domů. Podzemí je zpřístupněno a je svojí délkou nejdelší v ČR.
V městské památkové rezervaci je zachována řada gotických, renezančních i barokních měšťanských domů.
Původní hrad na skalním ostrohu nad údolím potoka Gránice byl v letech 1710 – 1721 přestavěn na barokní zámek - dnes exposice Jihomoravského muzea.
V areálu hradu se nachází hradní rotunda sv. Kateřiny z 12. století se zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134 zobrazující přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a rovněž podobizny moravských údělných knížat. Rotunda je chráněna jako národní kulturní památka.

Mikulášské náměstí, vlevo kostel sv. Mikuláše, vpravo Svatováclavská kaple.

Gotický kostel sv. Mikuláše zbudovaný na románských základech po roce 1338 se zachovanou gotickou výzdobou
Svatováclavská kaple na Mikulášském náměstí je dvoupatrová, postavená po roce 1512 s horním prostorem zaklenutým krouženou vladislavskou klenbou, jedinou na Moravě.
Kostel Nalezení sv. Kříže - při dominikánském klášteru, založen asi r. 1230 poslední přestavba byla v 18. století barokní
Jezuitský kostel sv. Michala na Jezuitském náměstí s pozdně gotickým kněžištěm a se štukovou síťovou klenbou a raně barokní lodí z doby po roce 1642 se zachovanou barokní výzdobou.
Kostel sv. Alžběty ve Vídeňské ulici, původně gotický, rozšířený barokně po roce 1650. U kostela se nachází sousoší Kalvárie z poloviny 18. století.
Z původního kláštera minoritů a klarisek založeného v polovině 13. století se zachovala křížová klenba a ambit v dnešní budově Jihomoravského muzea. V klášteře byl v letech 1279 – 1297 pohřben po bitvě na Moravském poli král Přemysl Otakar II.
Bývalý premonstrátský klášter v Louce s kostelem Nanebevzetí panny Marie a sv. Václava byl založen v roce 1190, za husitských válek byl zničen a po roce 1748 byl budován znovu jako velkorysá barokní stavba. Stavba nebyla z důvodu zrušení kláštera během reforem císaře Josefa II. dokončena. Klášter poté sloužil jako tabáková továrna a později byl přeměněn na kasárna.
Sealsfieldův kámen