Sklípkani
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Sklípkani | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Sklípkan rodu Brachypelma Smithi |
||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||
|
||||||||||||
| Čeledi | ||||||||||||
|
Sklípkani patří k největším suchozemským bezobratlým živočichům. Jsou to dokonalí lovci, kteří se během 300 milónů let téměř nezměnili.
Obsah |
[editovat] Stavba těla
Tělo sklípkanů se dělí na dvě části, hlavohruď a zadeček. Mají osm nohou, díky nimž se mohou rychle pohybovat. Na spodní straně chodidla se nacházejí zvláštní chloupky, které jsou na konci rozštěpeny do mikroskopických chloupků. To jim umožňuje se pohybovat i po hladkých plochách, například šplhat po skle. Na hlavohrudi se nacházejí klepítka (chelicery), pomocí nichž kořist usmrtí vstříknutím jedu. Vedle klepítek mají ještě makadla, která slouží k opoře při běhu a k rozmnožování. Na zadečku se nacházejí čtyři snovací bradavky, pomocí nichž mohou tkát pavučiny. Sklípkani netkají sítě, pavučinu používají například při rozmnožování, k vytvoření kokonu nebo při svlékání. Dále mají mnozí sklípkani na zadečku žahavé chloupky, které slouží k obraně.
[editovat] Způsob života
Sklípkani se dělí podle způsobu života na stromové, zemní a podzemní druhy.
Stromoví sklípkani
Žijí hlavně v pralesích, kde přebývají v korunách stromů, kde si také stavějí hnízda.
Zemní sklípkani
Skrývají se v úkrytech na zemi, například pod kameny čí kousky dřeva, a opouští je při hledání potravy.
Podzemní sklípkani
Žijí ve zvláštních chodbičkách tvaru trubice, jež jsou vystlány pavučinou. Samičky těchto druhů tráví skoro celý život v úkrytu a živí se hmyzem, který se ocitne v blízkosti vchodu do jejich nory.
[editovat] Potrava
Menší, převážně pouštní, druhy se živí hmyzem či jinými pavoukovci. Větší druhy loví hmyz, ale také ještěrky, malé hady, hlodavce, stromové druhy také ptačí mláďata. Sklípkan probodne svou kořist klepítky a vstřikne do těla jed, čímž ji ochromí. Kořist sežere tak, že ji do těla vstříkne trávící enzymy a pozře již rozloženou potravu v tekutém stavu.
[editovat] Obrana
Sklípkani mají několik obraných taktik.
Obranné postavení s kousnutím
Většina sklípkanů používá k obraně právě tuto metodu. Nejdříve zaujme obranné postavení - vzpřímí hlavohruď a roztáhne klepítka. Pokud toto nepřítele neodradí, bleskurychle se na něj vrhne a silně jej udeří. Pokud ani toto nezapůsobí, vrhne se na nepřítele po druhé a tentokrát již s jedovatým kousnutím. Pro člověka je kousnutí sice velmi bolestivé, ale ne smrtelně nebezpečné.
Uvolnění žahavých chloupků
Tento způsob obrany mají většinou jen sklípkani z Ameriky. Pokud je pavouk v nebezpečí, nastaví proti útočníkovi zadeček a rychlými pohyby nohy vrhá chloupky proti nepříteli. Tyto chloupky způsobují svědění a pálení.
Ostřikování výkaly
Při tomto druhu obrany pavouk nadzvedne zadeček a ostříkne útočníka proudem trusu. Tuto taktiku však požívají jen zřídka.
[editovat] Zajímavosti
Největším sklípkanem je Theraphosa leblondi, který má tělo dlouhé 9,5 cm a rozpětí nohou dosahuje až 26 cm.
Ve střední Evropě žije jen jeden druh pavouka, který je blízkým příbuzným sklípkanů. Je to sklípkánek rodu Atypus.
Samičky některých druhů se mohou dožít až 20 let.
