Pythagorova věta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pythagorova věta popisuje vztah, který platí mezi délkami stran pravoúhlých trojúhelníků v rovině. Umožňuje dopočítat délku třetí strany takového trojúhelníka, pokud jsou známy délky dvou zbývajících stran.
Věta zní: Obsah čtverce sestrojeného nad přeponou (nejdelší stranou) pravoúhlého rovinného trojúhelníka je roven součtu obsahů čtverců nad jeho odvěsnami (dvěma kratšími stranami).
Formálně Pythagorovu větu vyjadřuje tato rovnice:
kde písmeno c označuje délku přepony pravoúhlého trojúhelníka a délky odvěsen jsou označeny jako a a b.
Obsah |
[editovat] Historie
Věta byla pojmenována podle Pythagora, jenž ji v 6. století př. n. l. objevil pro Evropu, resp. starověké Řecko. Pravděpodobně však byla známa i v jiných starověkých civilizacích dávno předtím (v Číně, částečně např. v Egyptě).
[editovat] Příklad
Obdélníkové náměstí má délky stran 30 a 40 metrů. Kolik metrů bude měřit cesta, která povede po úhlopříčce náměstí rovně z jednoho rohu do druhého?
Řešení: Představme si jeden ze dvou trojúhelníků, na něž cesta náměstí rozdělí.
Součet čtverců délek jeho odvěsen (stran náměstí) je 30² m² + 40² m² = 900 m² + 1600 m² = 2500 m².
Toto číslo se podle Pythagorovy věty zároveň rovná čtverci přepony trojúhelníka. Stačí je tedy odmocnit, a dostaneme délku přepony. Odmocnina z 2500 m² je 50 m, a to je hledaná délka úhlopříčné cesty.
[editovat] Zobecnění Pythagorovy věty
[editovat] Nahrazení čtverců jinými plošnými obrazci
Čtverce lze ve formulaci věty zaměnit jakýmikoliv jinými obrazci (kružnicí, obdélníkem, trojúhelníkem, pětiúhelníkem) za předpokladu, že jsou si navzájem podobné a jejich šířka je úměrná délce příslušné strany trojúhelníka. Součet obsahů těchto obrazců nad odvěsnami bude opět shodný s obsahem obrazce nad přeponou.
Že to vyplývá z formulace původní věty se čtverci nad stranami trojúhelníka, si uvědomíme, když uvážíme, že obsah každého z obrazců je díky platnosti předpokladů úměrný obsahu čtverce nad danou stranou a konstanta úměrnosti k je vždy táž díky vzájemné podobnosti obrazců i čtverců. Pokud dosadíme za plochu čtverců do vzorce k-násobek plochy obrazce, lze rovnici vykrátit číslem k a dostaneme hledané zobecnění.
[editovat] Zobecnění na tři obecné vektory v Hilbertově prostoru
Pythagorovu větu lze zobecnit na jakýkoliv vektorový prostor se skalárním součinem (Hilbertův prostor). Tojúhelníkem v tomto případě myslíme tři vektory a, b, c takové, že c = b - a a že a a b jsou na sebe kolmé. Pak platí podobný vztah mezi normami těchto vektorů, jako v případě rovinného trojúhelníku:
,
kde značí normu na daném vektorovém prostoru.
Z této obecnější formulace lze odvodit i původní rovinnou verzi věty. Pokud rovinu chápeme jako 2-rozměrný Euklidův prostor s obyčejným skalárním součinem a v trojúhelníku ABC s pravým úhlem u vrcholu C označíme a = B - C, b = A - C a c = A - B (= b - a), plyne původní Pythagorova formulace ze vztahu norem vektorů, uvědomíme-li si, že v tomto případě je norma vektoru pouze délka odpovídající strany.
[editovat] Zobecnění na více dimenzí
Větu lze zobecnit i na více než dvě dimenze. Například pokud umocníme délku úhlopříčky kvádru (např. cihly) na druhou, bude se toto číslo rovnat součtu čtverců dělek všech tří rozměrů kvádru. Analogické vztahy platí i v euklidovských prostorech vyšších rozměrů.
Matematicky řečeno je zde čtverec délky (normy) vektoru roven součtu čtverců jeho souřadnic v libovolné ortonormální bázi. Tuto představu lze zobecnit i na prostory nekonečné dimenze.
[editovat] Kosinová věta - zobecnění na jiné než pravé úhly
Není-li úhel mezi stranami a, b pravý, je třeba jeho velikost γ zavést do vztahu v rámci dalšího sčítance:
což je formulace takzvané kosinové věty. Důkaz kosinové věty lze podat rozdělením trojúhelníka na dva pravoúhlé.
[editovat] Důkazy Pythagorovy věty
Důkazů Pythagorovy věty existuje velmi mnoho, uvádí se až 300. Zde je několik z nich.
[editovat] Důkaz č. 1
Jedná se o grafický důkaz. Čtverec o straně a + b můžeme složit dvěma způsoby (viz obrázek):
- ze 4 pravoúhlých trojúhelníků a dvou čtverců délách stran a a b
- ze 4 pravoúhlých trojúhelníků a jednoho čtverce o straně c
Z rovnosti obsahu čtverce při obou způsobech složení pak plyne i Pythagorova věta.
[editovat] Důkaz č. 2
Jde jen o zápis Důkazu č. 1 pomocí rovnic.
Obsah celého čtverce lze vyjádřit dvěma způsoby takto (jen pravý obrázek z pohledu čtenáře):
- Strana čtverce je složena ze stran trojúhelníku a i b. Pro obsah tedy platí:
- Čtverec je tvořen 4 modrými pravoúhlými trojúhelníky a bílým čtvercem se stranou c uprostřed. Obsah celého čtverce je tedy součtem obsahu 4 pravoúhlých trojúhelníků (4ab / 2 = 2ab) a bílého čtverce uprostřed se stranou c (
).
- S = 2ab + c2
Protože se jedná vždy o tentýž velký čtverec, musí se jeho obsah spočtený oběma způsoby rovnat, a tedy
- a2 + 2ab + b2 = 2ab + c2,
z čehož dostáváme tvrzení
- a2 + b2 = c2.
[editovat] Důkaz č. 3
Lze se snadno přesvědčit, že pokud jsou zeleně vyznačené úhly (DCA a DAC - jenž se rovná BAC) shodné, jsou si trojúhelníky ABC, CBD a ACD navzájem podobné (velikosti jejich stran jsou ve stejném poměru, jejich úhly jsou stejně velké).
[editovat] Důkaz rovnosti úhlů
(a tedy podobnosti trojúhelníka):
Součet úhlu trojúhelníka musí být 180°.
V každém trojúhelníku je jeden z úhlů pravý (má 90°).
Platí tedy:
1. BAC + ACB(90°) + CBA(CBD) = 173°
2. CBD + BDC(90°) + DCB = 180°
3. DAC + ACD + CDA(90°) = 180°
z toho vyplývá, že:
1. BAC(DAC) + CBA(CBD) = 90°
2. CBD + DCB = 90°
3. DAC(DAC) + ACD = 90°
Z 1. a 3. rovnice vyplývá (BAC a DAC jsou si rovny!), že CBA(CBD) = ACD.
Pokud CBA (stejný jako CBD) dosadíme do 3. rovnice místo ACD, ze srovnání s 2. rovnicí
2. CBD + DCB = 90°
3. DAC + CBA(ACD,CBD) = 90°
pak jasně vyplývá, že:
CBD = DAC
Trojúhelníky si jsou podobné.
[editovat] Vlastní důkaz
Důkaz je zkráceně popsán v obrázku samotném.
Při podobnosti trojúhelníků platí, že
a/p = c/a //.a
a2/p = c // .p (odstranění zlomku)
a2 = cp
b/q = c/b // .b - (odstranění prvního zlomku)
b2/q = c // . q (odstranění druhého zlomku)
b2 = c.q
z obou rovnic vyplývá, že
a2 + b2 = c.p + c.q
a2 + b2 = c(p + q)
p + q je, jak je vidět z obrázku vlastně c, z toho vyplývá, že
a2 + b2 = c.c = c2
[editovat] Pythagorejská čísla
Pythagorejská čísla tvoří trojice přírozených čísel a,b,c takových, že platí a2 + b2 = c2. Jsou to tedy přirozená čísla vyhovující Pythagorově větě. Pythagorejská čísla jsou např. 3,4 a 5. Pythgorejská čísla lze vytvořit podle následující věty:
Čísla a,b,c jsou pythagorejská právě tehdy, když jsou vyjádřit ve tvaru pro nějaká přirozená čísla x,y s vlastností x > y.
Pro dostaneme trojici
.