Otevřená společnost a její nepřátelé
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti literatury potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Otevřená společnost a její nepřátelé je kniha v Rakousku narozeného filozofa Karla Raimunda Poppera.
Autor v knize nastiňuje některé obtíže, které stojí před naší civilizací. Ta může podle Poppera směřovat buďto k lidskosti, svobodě a rovnosti nebo k totalitě.
K rozhodnutí knihu napsat dospěl Popper v březnu 1938, v den, kdy se dozvěděl o vpádu Němců do Rakouska. Psaní se protáhlo do roku 1943, takže obsah knihy je částečně poznamenán nejistým průběhem války.
Česky vyšla jeho kniha poprvé v roce 1994 (v roce jeho smrti) v nakladatelství ISE v edici OIKÚMENÉ ve dvou svazcích rozdělených tématicky na část I - Uhranutí Platónem a II - Vlna proroctví: Hegel, Marx a co následovalo, v překladu Miloše Caldy a Jany Odehnalové. K textu autor připojil Poznámky obsahující odkazy a polemiky, které běžný čtenář nemusí číst, nicméně jsou přínosem pro odborníky. Poznámky tvoří celkově celou třetinu díla; v první části zabírají téměř polovinu svazku.
Co Popper chápe pod pojmem „otevřená společnost“ lze pochopit z citátů, které vybral na úvod svého díla:
Ve prospěch otevřené společnosti (kolem r. 430 př. Kr.):
Ačkoliv jen nemnozí mohou tvořit politiku, jsme všichni schopni ji posuzovat. --Athéňan Periklés
Proti otevřené společnosti (asi o 80 let později):
Nejdůležitější jest, aby nikdo nikdy nebyl nepodroben nadvládě, ani muž ani žena, a aby ničí duše nebyla trvale zvyklá, ani při vážném jednání ani při hrách, aby člověk něco dělal samostatně sám o sobě, nýbrž aby i ve válce i v míru ustavičně hleděl na nadřízeného, poslouchal ho a tak žil, dávaje se od něho i v nejmenších podrobnostech řídit, jako je na příklad stát, kdykoli se to přikazuje, jít, cvičit, mýt se, jíst… jedním slovem je třeba zvykáním naučit duši, aby nepomýšlela, ba aby vůbec nebyla schopna dělat něco odloučeně od ostatních… --Athéňan Platón
Co je autorovým cílem naznačuje předmluva k prvnímu vydání v němčině z roku 1943:
Jestliže je v této knize adresováno pár ostrých slov několika největším intelektuálním vůdcům lidstva, nebylo mým motivem - alespoň doufám - přání umenšit jejich význam. Spíše to vyplynulo z mého přesvědčení, že má-li naše civilizace přežít, musíme se zbavit zvyku uctívat velké osobnosti. Velké osobnosti se mohou dopustit velkých chyb; jak se tato kniha snaží ukázat, někteří z největších vůdců minulosti podpořili odvěký útok na svobodu a rozum. Jejich vliv, kterému je příliš zřídka kladen odpor, nepřestává oklamávat a rozdělovat ty, na jejichž obraně závisí civilizace. Odpovědnost za toto tragické a možná i osudové rozdělení padá na nás, váháme-li s přímočarou kritikou toho, co je nepochybnou součástí našeho intelektuálního dědictví. Nebudeme-li kritizovat jednu jeho část, možná tím přispějeme k jeho úplnému zničení. Tato kniha je kritickým úvodem do politické filosofie a filosofie dějin a přezkoumáním některých zásad společenské obnovy. Cíl a pří-stup jsem naznačil v Úvodu. Problémy naší doby se zabývá dokonce i tam, kde se ohlíží do minulosti; velice jsem se snažil formulovat je co nejjednodušším způsobem, neboť jsem doufal, že se mi podaří vyjasnit věci, které se týkají nás všech. Ačkoli tato kniha nepředpokládá nic než nezaujatého čtenáře, nejde v ní ani tak o zpopularizování probíraných otázek jako o odpovědi na ně. Protože jsem se však pokusil o obojí, zařadil jsem vše, co bylo odbornějšího rázu, do Poznámek, zařazených na konci knihy.
[editovat] Viz také
- Raimund Popper, Otevřená společnost a její nepřátelé, díl I.: Platón — review prvního dílu knihy v časopise Vesmír
