Kosatec žlutý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kosatec žlutý | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Kosatec žlutý |
||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Iris pseudacorus L., 1753 |
Kosatec žlutý (Iris pseudacorus L., 1753) je vytrvalá chráněná bylina z čeledi kosatcovitých.
Obsah |
[editovat] Nomenklatura
Iris pseudacorus L., 1753
| Nomenklatorická synonyma: |
≡Iris lutea Lam., 1779 (nom. illeg.) ≡Xiphion pseudacorus (L.) Schrank, 1811 ≡Limnirion pseudacorus Opiz, 1852 ≡Xyridion pseudacorus (L.) Klatt, 1872 |
| Taxonomická synonyma: |
=Iris palustris Moench, 1794 =Iris curtopetala Delaroche in Redouté, 1812 =Iris paludosa Mart., 1812 =Iris acoroides Spach, 1846 =Iris acoriformis Boreau, 1857 =Iris pseudacorus L. subsp. acoriformis (Boreau) K. Richt., 1890 =Iris bastardii Boreau, 1857 =Iris pseudacorus L. subsp. bastardii (Boreau) K. Richt., 1890 =Iris flava Tornab., 1887 |
[editovat] Popis
- Kosatec žlutý je vytrvalá rostlina, jejíž výška se pohybuje v rozmezí 50 – 150 cm.
- Vyrůstá z tlustého plazivého a rozvětveného oddenku, tvořícího propletenou síť jednotlivých ramen o průměru 1 – 4 cm, s kořeny, sahajícími do hloubky 10 – 20 cm, výjimečně až 30 cm.
- Listy jsou dvouřadě uspořádané s mečovitým tvarem, kratší nebo stejně dlouhé (obvykle 50 – 100 cm) jako stonek, ke kterému jsou obráceny hranou, široké 1 – 3 cm. Zbarvené jsou světle zeleně.
- Stonek je okrouhlý a na jeho konci je několik květů.
- Květy 8 – 10 cm v průměru, jsou žluté (vzácně až bílé), vnější 3 okvětní plátky jsou na vnitřní straně tmavě žilkované, bez chlupů a větší než vnitřní plátky, které jsou vzpřímené.
- Kvete v květnu až červnu.
- Plodem je podlouhlá, trojboká tobolka. Semena jsou světle hnědá, tečkovaná, okrouhlého, zploštěle diskovitého tvaru o průměru 2 – 5 mm a tloušťce 0,5 – 3 mm.
- Šíří se buď vegetativně pomocí oddenku nebo semeny, která jsou rozšiřována vodou nebo ptáky.
[editovat] Areál rozšíření
Kosatec žlutý je rozšířený téměř po celé Evropě s výjimkou Skandinávie a vysokých hor, dále se vyskytuje rovněž v Asii a severozápadní Africe. V ČR se vyskytuje roztroušeně po celém území, mimo horské oblasti. Pěstuje se jako okrasná rostlina v mírném pásu zeměkoule. Zdomácněla v USA (kde zejména ve státech Washington a Montana je považována za invazní druh) a na Novém Zélandu.
[editovat] Stanoviště
Bažiny, vlhké příkopy, břehy, lužní lesy, rákosiny, preferuje půdy bahnité a bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky. Vyhovují jí spíše kyselé půdy (pH 3,6 –nbsp;7,7). Tato místa musí být alespoň občas zaplavované. Hojně se vyskytuje v teplejších oblastech na březích vodních ploch.
[editovat] Obsahové látky
Oddenek kosatce žlutého obsahuje slabě jedovaté třísloviny, glykosidy a silice. Otrava způsobuje žaludeční a střevní potíže, jež mohou být provázeny krvavými průjmy.
[editovat] Využití
Vzhledem k obsahu tříslovin se v minulosti používal k vydělávání kůží. Oddenek se v minulosti rovněž používal v léčitelství, jako prostředek na stavění krvácení.
[editovat] Externí odkazy
 |
Tento botanický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
