Edgar Allan Poe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Edgar Allan Poe
Edgar Allan Poe na daguerrotypii
Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu.
Narození	19. ledna 1809 Boston (Massachusettss)
Úmrtí	7. října 1849 Baltimore

Edgar Allan Poe (19. ledna 1809, Boston – 7. října 1849, Baltimore) byl americký romantický básník, prozaik, literární teoretik a esejista.

Byl autorem zpravidla fantastických a mystických příběhů a zakladatelem detektivního a hororového žánru.

[editovat] Život

Narodil se 19. ledna 1809 v Bostonu, Massachusetts, a zemřel 7. října 1849 v baltimorské nemocnici na překrvení mozku.

Byl jedním ze tří dětí páru kočovných herců Elizabeth a Davida Poeových. Jeho otec trpěl alkoholickými sklony a opustil matku ještě před Edgarovým narozením. Matka zemřela v roce 1811 ve věku 24 let na tuberkulózu a zanechala tak po sobě tři sirotky: malého Edgara, jeho mentálně postiženou sestru Rosalie a bratra Williama, který stejně jako otec (a později i bratr) trpěl alkoholickými sklony a předčasně zemřel.

Jako tříletý sirotek byl Edgar svěřen do útulku v Richmondu, kde se jej po relativně krátké době ujala rodina Allanů, velkoobchodníků tabákem; odtud plyne Poeovo prostřední jméno Allan. Rodina po nějaký čas bydlela v Liverpoolu a tajemná Anglie se tak stala mladému Edgarovi zdrojem inspirace po celý život. Dodala jeho pozdějším dílům onu fantaskní, tak typicky poeovskou hrůzostrašnost.

Edgar studoval literaturu na University of Virginia, kde však začal mít potíže s alkoholem a s hráčskými dluhy; pro ně se později rozešel se svým nevlastním bratrem, jenž je za Edgara odmítal platit. Poe se ve finanční krizi zapsal na vojenskou akademii ve West Pointu. Zde se však ukázal jako nedisciplinovaný voják a byl brzy propuštěn. Po propuštění došlo ke rozporům a následně i k rozchodu s Edgarovým otcem.

V roce 1834 se setkal s prvním úspěchem, když získal hlavní cenu na soutěží organizované baltimorským týdeníkem Saturday Visitor se svým příběhem Rukopis nalezený v láhvi. Vstoupil posléze do richmondského Souther Literary Messenger a v roce 1835 se stal jeho hlavním šéfredaktorem.

V roce 1836 se oženil se svou čtrnáctiletou sestřenicí Virginií Clemm (zesnulou o jedenáct let později v roce 1847). Alkohol a drogy způsobovaly Poeovi intenzivní stavy deprese a později i ztrátu zaměstnání. Roku 1845 uveřejnil Havrana, který doslova ohromil tehdejší veřejnost. Poe tedy zažil krátké období slávy a mondénních úspěchů. Jeho alkoholové a drogové dluhy jej však z onoho postavení brzy stačily uvrhnout zpět do zoufalé bídy.

Poeova smrt byla hodna děl, kterým se věnoval: 3. října 1849 byl nalezen opilý (a zřejmě i pod vlivem omamných látek) na baltimorském chodníku v blízkosti Light Street. Byl urychleně hospitalizován, ale z kómatu, do kterého následně upadl, se po celé čtyři dny neprobral. Zemřel v ranních hodinách 7. října 1849.

[editovat] Osobnost

Edgar Allan Poe byl obdarován vysokou inteligencí, ale byl idiot, byl velice zdvořilý, ale také až přehnaně prudký a divoký; jen tak se v jeho hlavě mohly zrodit ty nejkurióznější myšlenky, jaké kdy prošly lidskou myslí.

Již od dětství četl díla Lorda Byrona, Samuela Taylora Coleridge a většinu romantických autorů své doby. Hlouběji se rovněž zabýval kosmogonií, přírodními vědami a mysticismem. Tyto své znalosti následně používal při psaní svých děl (např. Pád do Maelströmu, Tisící druhý Šeherezádin příběh, Tři neděle v týdnu), kdy dokázal s matematickou přesností dosáhnout geniálního efektu a zanechat tak ve čtenáři předem psychologicky promyšlenou impresi (většinou strachu či hnusu, často ale i humoru a překvapení).

Ještě za svého života ztratil všechny ženy, které miloval, a znesvářil se se všemi lidmi, kteří by mu byli v těžkých okamžicích schopni pomoci. Žil v takřka nepřetržité bídě, přestože se i za svého života dočkal jisté slávy (zejména svými žurnalistickými pracemi).

[editovat] Dílo a vliv

Je autorem mnohých povídek a básní. Do Evropy se za Poeova života takřka neznámé dílo dostalo především díky překladům Charlese Baudelaira a částečně i Stéphana Mallarmého. Jeho dílo bylo inspirací mnoha pozdějších autorů (z nichž jmenujme asi nejznámějšího Arthura Conana Doyla a jeho kultovního hrdinu Sherlocka Holmese, jehož podoba je výrazně ovlivněna Poeovou postavou výjimečně inteligentního detektiva Dupina).

Svou stopu zanechal nejen na francouzských básnicích Charlesi Baudelairovi a Stéphanu Mallarmém, ale například i na Paulu Valérym, Juliu Vernovi (zejména onou až vědeckou přesností popisu) a v neposlední řadě i na Fjodoru Dostojevském a již zmíněném Arthuru Conanu Doylovi. Jeho pravým dědicem a pokračovatelem se však stal Howard Phillips Lovecraft, který v Poem ražené cestě pokračoval do ještě extrémnějších zákoutí hrůzy a hnusu.

Ani v moderní literatuře není Poe zcela bez vlivu. Jeho vliv je přítomen především v britské literatuře (zasáhl i do široce populárního díla Joanne Kathleen Rowlingové). Mnohá z Poeových děl byla nejen zdramatizována, ale i zfilmována a převedena do komiksové podoby. Široce se nechal Poeovou literaturou inspirovat např. Ray Bradbury, který neskrývaje svou adoraci k Poeově dílu, věnoval jeho osobnosti celou kapitolu z Marťanské kroniky (syntetizoval zde dva zdánlivě odlišné prvky z Masky červené smrti a z Jámy a kyvadla).

[editovat] Dílo

[editovat] Sbírky básní

Tamerlán a jiné básně (Tamerlane And Other Poems - 1827)
Al Aaraaf, Tamerlán a menší básně (Al Aaraaf, Tamerlane and Minor Poems - 1829)
Básně (Poems - 1831)
Havran a další básně (The Raven and Other Poems - 1845)
- Originální text Havrana na Wikisource
- Zvukový záznam v angličtině na LibriVox

[editovat] Samostatné básně

Ulalume - 1847
Euréka - prosaická báseň (Eureka (1848)
Zvony (The Bells - 1849) (originál na Wikisource)
Eldorado - 1849

[editovat] Sbírky povídek vydané za Poeova života

Grotesky a arabesky (Tales Of The Grotesque And Arabesque), 1839
Černý kocour a jiné povídky (The Black Cat And Other Stories), 1843
Povídky (Tales - 1845)

[editovat] Povídky

Berenice (Berenice - 1835)
Zánik domu Usherů (The Fall of the House of Usher - 1839) (originál na Wikisource)
William Wilson (William Wilson - 1839) (originál na Wikisource)
Maska červené smrti (The Masque of the Red Death - 1842) (originál na Wikisource)
Jáma a kyvadlo (The Pit and the Pendulum - 1842) (originál at Wikisource)
Zlatý brouk či Zlatý skarabeus (The Gold Bug - 1843) (originál na Wikisource)
Senzace s Balónem (The Balloon-Hoax - 1844]) (originál na Wikisource)
Na slovíčko s můmií (Some Words with a Mummy - 1845) (originál na Wikisource)
Sud vína amontilladského (The Cask of Amontillado - 1846) (originál na Wikisource)
Ligeia (Ligeia - 1838)
Král Mor (King Pest - 1835)
Černý kocour (The Black Cat - 1843)
Démon zvrácenosti (The Imp of the Perverse - 1845)
Předčasný pohřeb (The Premature Burial - 1844)
Zpráva nalezená v lahvi (Message Found in a Bottle - 1833)
Tisící druhý Šeherezádin příběh (The Thousand-And-Second Tale of Scheherazade)
Podlouhlá bedna (The Oblong Box)
Pád do Maelströmu (A Descent into the Maelström)
Skokan (Hop-Frog)
Příběh z rozeklaných hor (A Tale Of The Ragged Mountains - 1844)
Rozhovor Eirose s Charmionem (The Conversation Of Eiros And Charmion - 1839)
Eleonara(Eleonore 1842)
Muž davu (The Man Of The Crowd - 1840)
Povídky, v nichž vystupuje Auguste Dupin:
- Vraždy v ulici Morgue (The Murders In The Rue Morgue - 1841)
- Záhada Marie Rogétové (The Mystery Of Marie Rogét - 1842-1843)
- Odcizený dopis (The Purloined Letter - 1845)
Von Kempelen a jeho objev
Vrah jsi ty!
Muž, který se rozpadl
Nikdy se s čertem nesázej o hlavu!