Massachusetts
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Massachusetts je 6. stát Unie, k níž se připojil 6. února 1788. Má asi 6 350 000 obyvatel a rozlohu 27 360 km². Leží na severovýchodě USA, v oblasti Nové Anglie. Na severu sousedí se státy Vermont a New Hampshire, na východě a jihovýchodě s Atlantským oceánem, na jihu se státy Rhode Island a Connecticut, a na západě se státem New York. Hlavním a zároveň největším městem je Boston.
Obsah |
[editovat] Historie
Bylo to právě Massachussetts, kde se usadili první Otcové poutníci - v osadě Plymouth. Zpočátku tvořilo Massachussetts i dnešní Maine a Nové Hampshire, ty se ale později odtrhly. V roce 1643 zformovaly kolonie Massachussettská zátoka, Plymouth, Connecticut a New Haven zformovaly Novoanglickou konfederaci. Massachussetts bylo silně puritánskou kolonií, která netolerovala ostatní náboženství - po roce 1660 se odtrhly kvakerské Connecticut a Rhode Island. Po roce 1675 se v Massachussetts rozmohl zvyk „otroka do každé počestné rodiny“. Massachussets jako takové vznikly 1691 sloučením Plymouthu a Massachussettské zátoky. Salemské procesy s čarodějnicemi zde vypukly okolo r. 1692. Životem za ně zaplatilo přes 20 osob, mezi nimi i jeden pes. V sedmdesátých letech osmnáctého století se Massachussetts staly centrem revoluce. Roku 1773 se zde konalo „Bostonské pití čaje“. Americkým státem se staly 6. února 1788. Za občanské války byly Massachussetts centrem abolicionismu.
[editovat] Obyvatelstvo
V roce 2000 zde žilo 6,349,097 obyvatel. [1]
[editovat] Etnické skupiny
- Jedna rasa - 97,7 %
- Běloši - 84,5 %
- Černoši - 5,4 %
- Indiáni - 0,2 %
- Asiaté - 3,8 %
- Jiná rasa - 3,7 %
- Dvě nebo více ras - 2,3 %
__
- Hispánci nebo Latinos [2] - 6,8 %
[editovat] Náboženství
- stav z roku 2001
- Křesťané — 79%
- římští katolíci — 47%
- protestanti — 31%
- United Church of Christ - 4%
- baptisté — 4%
- episkopální církve - 3%
- metodisté — 2%
- letniční církve — 2%
- jiní protestanti – 16%
- jiní křesťané — 1%
- mormoni - 1%
- židovství - 2%
- unitáři - 1%
- jiná náboženství — 1%
- bez vyznání — 17%
[editovat] Poznámky
- ↑ Podle: United States Census Bureau, sčítaní z roku 2000
- ↑ Lidé jsou příslušníky jedné z ras a zároveň mohou být Hispánci. Rasa a „Hispánskost“ jsou totiž dvě rozdílné položky.
Tento článek o místopisu Spojených států amerických je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
|
|
---|---|
Státy | |
Alabama | Aljaška | Arizona | Arkansas | Colorado | Connecticut | Delaware | Florida | Georgie | Havaj | Idaho | Illinois | Indiana | Iowa | Jižní Dakota | Jižní Karolína | Kalifornie | Kansas | Kentucky | Louisiana | Maine | Maryland | Massachusetts | Michigan | Minnesota | Mississippi | Missouri | Montana | Nebraska | Nevada | New Hampshire | New Jersey | New York | Nové Mexiko | Ohio | Oklahoma | Oregon | Pensylvánie | Rhode Island | Severní Dakota | Severní Karolína | Tennessee | Texas | Utah | Vermont | Virginie | Washington | Wisconsin | Wyoming | Západní Virginie | |
Federální distrikt | |
District of Columbia | |
Autonomní ostrovní území | |
Americká Samoa | Americké Panenské ostrovy | Guam | Portoriko | Severní Mariany | |
Ostrovní území pod přímou správou vlády USA | |
Menší odlehlé ostrovy USA: Bakerův ostrov | Howlandův ostrov | Jarvisův ostrov | Johnstonův atol | Kingmanův útes | Midwayské ostrovy | Navassa | atol Palmyra | Wake |