Duha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Duha je fotometeor (optický úkaz) vznikající v atmosféře Země. Předpokladem pro vznik duhy je přítomnost vodních kapek v atmosféře a Slunce, jehož světlo těmito kapkami může procházet.

Konec duhy

Rozklad, lom a jeden vnitřní odraz paprsku světla v kapce vody vedoucí ke vzniku duhy.

Za deště nebo mlhy prochází sluneční světlo každou jednotlivou kapkou. Protože voda má větší index lomu než vzduch, světlo se v ní láme. Index lomu je různý pro různé vlnové délky světla a povrch kapky má tvar koule. Světlo se tedy rozkládá na jednotlivé barevné složky, které se odrážejí na vnitřní stěně a opouštějí pod různými úhly kapku. Kapky, které jsou ve stejné úhlové vzdálenosti od zdroje světla (Slunce) se pak jeví, jako by měly stejnou barvu. Proto má duha tvar kruhu, případně jeho části. Kromě lomů dochází v kapce také k vícenásobným vnitřním odrazům, proto lze za dobrých podmínek pozorovat i sekundární či dokonce terciální duhu.

Rozklad světla na barevné složky nevzniká jen rozkladem v kapkách vody, ale na jakémkoliv průhledném předmětu s nerovnoběžnými stěnami. Typickým příkladem je optický hranol či či třeba jen sklenička.

Vztah mezi úhlem dopadu, indexem optického prostředí a rychlosti šíření elektromagnetického záření (světla) vyjadřuje Snellův zákon.

[editovat] Literatura

BEDNÁŘ, Jan. Pozoruhodné jevy v atmosféře. Academia, Praha, 1989. 1. vyd. 240 s. ISBN 80-200-054-2

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Duha