Snellův zákon
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Snellův zákon patří k základním zákonům geometrické optiky; popisuje lom paprsku světla a obecněji elektromagnetického záření na rovinném rozhraní. Nese jméno jednoho z objevitelů, holandského matematika W. van Snella.
[editovat] Formulace zákona
Uvažujme dvě různá prostředí, jejichž rozhraní je rovinné. Je-li index lomu těchto dvou prostředí n1 resp. n2, a označíme-li úhly dopadajícího resp. lomeného svazku α1 resp. α2, pak podle Snellova zákona platí
- n1sinα1 = n2sinα2.
Úhly se vždy měří od normály, tj. při kolmém dopadu je α1=α2=0, paprsky se šíří vždy přímočaře.
[editovat] Důsledky
Ze Snellova zákona plyne, vyjádřeno slovy, že:
- Při šíření záření z prostředí opticky řidšího do opticky hustšího prostředí se paprsky lámou směrem ke kolmici.
- Při šíření záření z prostředí opticky hustšího do opticky řidšího prostředí se paprsky lámou směrem od kolmice.
Opticky hustším resp. řidším prostředím je míněno prostředí s vyšším resp. nižším indexem lomu.
Šíří-li se paprsky z opticky hustšího prostředí směrem k rozhraní pod dostatečně vysokým úhlem α1>αm, pak výše uvedená rovnice nemá reálné řešení. Paprsek rozhraním neprochází, ale zcela se odráží zpět do hustšího prostředí; jedná se o totální odraz. Snadno lze odvodit, že mezní úhel αm má hodnotu
.