Dánština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dánština (Dansk)
Rozšíření:	Dánsko, Faerské ostrovy, Grónsko, Šlesvicko-Holštýnsko
Počet mluvčích:	5,5 milionu
Klasifikace:	Indoevropské jazyky Germánské jazyky Severogermánské jazyky Východní skandinávština
Písmo:	Latinka
Postavení
Regulátor:	Dánský jazykový ústav (Dansk Sprognævn)
Úřední jazyk:	Dánsko, Grónsko, Faerské ostrovy, oficiálně uznáván jako jazyk minority v Německu
Kódy
ISO 639-1:	da
ISO 639-2:	dan (B) dan (T)
SIL:	DNS
Wikipedie
da.wikipedia.org

Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk.

Dánština se od ostatních skandinávských jazyků začala oddělovat kolem roku 1000 a v porování s nimi prošla nějvětšími změnami. Hodně se přiblížila dolnoněmčině. Neznělé souhlásky p, t, k, které byly následovány samohláskami, se změnily v znělé. Koncové e nahradila schwa.

Moderní dánština má 2 pády: 1. a 2., a 2 rody: společný a neutrální. V hláskovém systému hraje důležitou roli ráz (stød), který je v češtině známý například mezi dvěma hláskami e ve slově neexistuje.

Většinová norština (bokmål) je dánštinou silně ovlivněna, zatímco menšinová norština (nynorsk) má blíže ke švédštině.

[editovat] Abeceda

Dánština používá anglickou abecedu bez písmene Q. Navíc obsahuje následující písmena, která se umísťují v tomto pořadí na konec abecedy:

• æ Æ
• ø Ø
• å Å

Písmena c, w, x, z se vyskytují jen ve slovech přejatých (např. cykler, česky cyklista). Na rozdíl od češtiny je ch chápáno jako dvě písmena c a h a je řazeno v abecedě mezi ce a ci.

[editovat] Slovníky

• Dánsko. Jazyk. In Ottův slovník naučný VII, pp. 13 – 14
• Blanka Kirsteinová, Blanka Borg: Dánsko-český slovník; Dansk-Tjekkisk ordbog, Leda, 1999, ISBN 80-85927-55-1
• Petr Kurfürst: Dánský slovník; Tjekkisk ordbog, Nakladatelství – Forlaget V RÁJI, 2000, ISBN 80-85894-72-6

[editovat] Externí odkaz

• Anglické stránky o dánské gramatice

Tento lingvistický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.