Grónsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kalaallit Nunaat Grønland Grónsko
vlajka znak
Rozloha	2 166 086 km²
Počet obyvatel	57 000 (2005)
Hustota zalidnění	0,026 / km²
Jazyk	grónština, dánština (úřední)
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	{{{náboženství}}}
Nejvyšší bod	Gunnbjørn (3700 m n. m.)
Hlavní město	Nuuk
Státní zřízení	konstituční monarchie
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Předseda vlády	Hans Enoksen
{{{funkce2}}}	{{{vládce2}}}
Hymna	[[{{{článek o hymně}}}|{{{hymna}}}]]
Vznik	{{{datum vzniku}}} ({{{způsob vzniku}}})
Měna	dánská koruna (DKK)
ISO 3166-1	304 GRL GL
MPZ	DK
Doména	.gl
Telefon	+299
Časové pásmo	UTC -3

Grónsko (grónsky Kalaallit Nunaat - „Země lidí“, dánsky Grønland - „Zelená země“) se nachází severovýchodně od Kanady, čímž je geograficky součást Severní Ameriky - ale historicky, politicky a ekonomicky se jedná o zemi velmi propojenou s Evropou.

Grónsko je největší ostrov na světě, ale jen 15 procent území (asi o velikosti Britských ostrovů) je trvale bez ledu. Zbytek pokrývá led dosahující místy mocnosti až 3000 m. Tento ledovec (pokrývající přibližně 1,8 milionu km²) je po Antarktickém ledovci druhý největší na světě. Po jeho roztátí by hladina světového oceánu stoupla o 7 m.

Obsah 1 Historie 1.1 Stará doba 1.2 Nová doba 2 Politický systém 3 Administrativní členění 4 Přírodní poměry 4.1 Fauna 5 Ekonomika 6 Obyvatelstvo 7 Kultura 8 Různá témata 8.1 Osídlení 9 Mezinárodní vztahy 10 Grónský jazyk

[editovat] Historie

[editovat] Stará doba

• kolem 3000 př. Kr. přicházejí předci prvních Inuitů přes Beringovu úžinu z Asie na Aljašku
• cca. 2500 př. Kr. první stěhování Indiánů do Grónska (kultura Sarqaq)
• 500 př.Kr. až 1000 po Kr. indiánská kultura Dorset
• kolem roku 875 objevuje tento ostrov viking Gunnbjørn, nazývá ho Gunnbjørnland
• 982 Erik Rudý prchá z Islandu a přistává na jihozápadě Grónska. Od roku 986 osídluje se svou družinou okolí Brattahlidu
• 986 – z 25 lodí vystěhovalců jich pouze 14 připlouvá až do Grónska. Jedna se asi o 700 lidí.
• Z doby kolem roku 1000 jsou na jihu Grónska zachovány ruiny obydlí a kostelů
• 1000 Leif Eriksson (syn Erika Rudého) se vrací z Norska již jako křesťan a přiváží s sebou i jednoho misionáře. Z grónských vikingů se stávají křesťané, je zbudován první kostel
• kolem roku 1000 objevil Leif Eriksson Severní Ameriku. (Vinland) Obchodní vztahy s Vinlandem trvají až do 14. století
• od roku 1000 – stěhování Inuitů z Aljašky a severní Kanady do Grónska (kultura Thule)
• 1076 Adam Brémský zaznamenává ve své kronice arcibiskupství Hamburk první písemnou zmínku o osídlení a christianizaci Grónska, které nazývá Gronland
• 1124-1126 zřízena vlastní diecéze pro Grónsko se sídlem v Gardar, dnešním Igaliku
• 1350 Ivar Bardarsson, islandský cirkevní činitel, zaznamenává, že osídlení na západě byla uzavřená. V blízkosti území Normanů se objevují Inuité a zachraňují je
• 1408 poslední písemná zmínka o Normanech, svatba v kostele v Hvalsey. Kontakt s Norskem a Islandem se přerušuje. Velký nedostatek dřeva.
• cca. 1550 mizí poslední normanská osada v Grónsku. Je nejasné, zda Normané vyhynuli či se smísili s Inuity

[editovat] Nová doba

• 1721 nové evropské osídlení Grónska od norského misionáře Hanse Egede
• 18. a 19. století: hlavně holandští, dánští a němečtí velrybáři opakovaně navštěvují Grónsko. Na plavbách do Grónska bohatne německé město Flensburg (tehdy druhý největší dánský přístav)
• 1814 Kielský mír: Grónsko se dostává pod dánskou nadvládu
• Po druhé světové válce zřizuje USA v Grónsku svou leteckou základnu (Thule Air Base). 1951 je uzavřena smlouva mezi Dánskem a USA o společné obraně ostrova
• 1953 Grónsko se stává vnitřní součástí Dánska
• 1979 Grónsko dostává autonomii (vlastní vláda a parlament)
• 1982 Referendum o výstupu z Evropského společenství
• 1985 Grónsko vystupuje z ES, avšak ponechává si i nadále statut zámořského teritoria ES s výhodami celní unie

[editovat] Politický systém

V zemi sídlí parlament (Landsting) volený na 4 roky, který ze svých 31 poslanců volí premiéra a vládu (Hjemmestyre). Ty řídí veškeré záležitosti týkající se grónské domácí politiky včetně zákonodárství. Dánsku přísluší jen obrana země a zahraniční politika, přičemž ovšem mnoho různých aspektů zahraniční politiky spravují sami Gróňané (vztahy s ostatními Inuity apod.) Grónsko rovněž na rozdíl od Dánska není členem Evropské unie.

Hlavou státu je dánský monarcha, v současné době Markéta II. Premiérem je obvykle předseda nejsilnější strany v grónském parlamentu.

[editovat] Administrativní členění

[editovat] Přírodní poměry

[editovat] Fauna

Nejznámější zástupce grónské fauny je lední medvěd (grónsky: Nanoq). Žije převážně na nejzazším severu a v Severogrónském národním parku, který je největším národním parkem na světě. Na krách poháněných Východogrónským proudem, se může dostat na lovu tuleňů až na jih (Nanortalik) a s jiným prouděním ledových ker až do Upernaviku v severozápadním Grónsku.

Druhý největší grónský savec je tur pižmový (pižmoň), který se původně vyskytoval jen na severu Grónska, často ve velkých skupinách. Několik jedinců bylo ale nasazeno i na západním pobřeží, např. v Kangerlussuaq, Ivittuut nebo u Upernavik a rozmnožili se tam. Sobi se vyskytují převážně ve velkých stádech na západním pobřeží.

Menší savci, jako hranostaj či lumík, žijí jen na severovýchodě Grónska. Polární vlk zase jen na nejvzdálenějším severu. Velmi rozšíření jsou sněžný zajíc a polární liška.

Druhově bohaté je obzvláště moře, kde se vyskytuje několik druhů velryb (mimo jiné narval jednorohý, velryba grónská, běluhy a jiné), v moři a na pobřeží dále mroži a tuleni (tuleň grónský, tuleň vousatý, tuleň kroužkovaný). Inuité za mořské živočichy považují i lední medvědy, protože převážnou většinu svého života prožijí na moři nebo na ledu.

Rovněž velmi bohatý je i ptačí svět. Mnoho mořských ptáků hnízdí na ptačích skalách, které se nacházejí na jihozápadním pobřeží (Upernavik, Qaanaaq a Ittoqqortoormiit).

Nejrozšířenější jsou havrani, alkoun obecný, racek tříprstý, sněhule severní, kajky; na ptačích skalách se vyskytují též kormoráni. Důležitým druhem je i alkoun tlustozubý, který má velke kolonie v okolí Upernaviku a dále v distriktech Qaanaaq, Ilulissat, Maniitsoq, Nuuk, Ivittuut, Ittoqqortoormiit a na souostroví Ydre Kitsitsut. Alkoun úzkozobý se vyskytuje relativně málo, jen na několika pračích skálách v jihozápadním Grónsku. Papuchalk ploskozobý má na severoarktické poměry spíše malé kolonie u Aasiaat, Upernavik, Nuuk, na Ydre Kitsitsut (Qaqortoq) jako u Nanortalik, Ittoqqortoormiit a Qaanaaq. V zátoce Grönne Ejland se mimo alkounů nachází i největší kolonie rybáka dlouhoocasého a také lyskonoha a kajky královské.

V Grónsku žije i více druhů kachen a hus (mimo jiné berneška bělolící, husa sněžní, husa běločelá, různé mořské kachny a další). Sněžné sovy žijí hlavně v severním a severovýchodním Grónsku, pouze na nejzašším severu hnízdí racek růžový. Zatímco sokol se vyskytuje v mnoha oblastech, je orel mořský zastoupen zejména na jihozápadě Grónska.

[editovat] Ekonomika

[editovat] Obyvatelstvo

[editovat] Kultura

[editovat] Různá témata

[editovat] Osídlení

Hlavní město Nuuk na jihozápadním pobřeží má asi 14 000 obyvatel (2000). Tato nejstarší a největší dánská osada byla založena roku 1721 jako Godthaab. Druhé největší grónské město je Sisimiut (Holsteinsborg) na západním pobřeží. Další osady jsou Qaqortoq (Julianehaab), Paamiut (Frederikshĺb) a Narsaq na jižním pobřeží, Qaanaaq (Thule) na severozápadním a Ammassalik na východním pobřeží. Mezi jednotlivými osadami je čilí letadlová vrtulníková a lodní doprava. Používají se i motorové saně nebo psí spřežení.

[editovat] Mezinárodní vztahy

1984 se Grónsko připojilo k Severské radě a od té doby se účastní jednání Severské rady ministrů. Grónský parlament vysílá dva členy do dánské delegace v Severské radě.

1985 vznikla Západoseverská rada (West-Nordic Council) jako zvláštní forum k jednání s Nordic Atlantic Cooperation a West-Nordic Foundation a pro podporu obchodu a průmyslu. Jejími členy jsou mimo Grónska ještě Island a Faerské ostrovy.

1972 se Grónsko (spolu s Dánskem) automaticky stalo členem Evropského společenství. V roce 1979 byla v Grónsku ovšem zavedena samospráva a v národním referendu v roce 1982 se občané vyslovili pro odchod z ES. (1985) Grónsko si vyjednalo s Evropskou unií smlouvu o daňových úlevách a právech na lov ryb.

Grónsko uzavřelo s některými zeměmi bilaterální smlouvy o rybaření (s EU, Norskem, Ruskem, Faerskymi ostrovy, Islandem). S Islandem a Norskem existuje smlouva o lovu huňáčka severního (capelin) a s Kanadou narvala (narwhal) a běluhy mořské. (beluga)

Grónsko je aktivním členem v mezinárodních organizacích jako třeba Northwest Atlantic Fisheries Organization (NAFO), North-East Atlantic Fisheries Commission (NEAFC), North Atlantic Salmon Commission (NASCO), North Atlantic Marine Mammal Commission (NAMMCO) World Council of Whalers (WCW). Je členem dánské delegace u International Whaling Commission (IWC)

V roce 1996 vznikl z finské iniciativy Arctic Council, který je zaměřen na regionální spolupráci v otázkách životního prostředí. Jeho členy je osm arktických zemi. (Rusko, Kanada, USA, Island, Dánsko/Grónsko, Švédsko, Norsko, Finsko)

Grónsko je zapojeno v Inuit Circumpolar Conference (ICC), což je organizace grónských, aljašských, kanadských a sibiřských Inuitů zaměřená na zlepšování životních a kulturních podmínek. ICC ma oficiální status nevládní organizace (NGO) a je zastoupen v systému OSN i stálým členem v Arctic Council.

Od roku 1992 je grónský samosprávní parlament dvěma členy zastoupen v dánské delegaci při OSN.

Dánsko/Grónsko se aktivně zasazovalo o zřízení stálého fóra OSN pro domorodé národy (Indigenous Peoples)

Grónsko je zastoupeno při Evropské unii v Bruselu a v Kanadě (Ottawa)

Ve spolupráci s dánským ministerstvem zahraničí začal grónský expert na otázky domorodých národů pracovat v Mezinárodní organizaci práce (ILO) Tento post byl zřízen roku 1996.

[editovat] Grónský jazyk

Grónština (kalaallisut) patří do východoinuitské skupiny jazyků a jedná se o polysyntetický jazyk (viz článek Typologická klasifikace jazyků) – mnoho slov je spojováno v jedno dlouhé slovo, jež ovšem v češtině může znamenat celou větu. Pr: Niuerniarsuataartarpusi (Ni'u'ver'ni'jar'su'va'taar'tar'pu'si) – Kupuješ mnoho zboží

Psaný jazyk je založen na gramatice Samuela Kleinschmidta (1814 - 1886) z roku 1851. Oficialní ortografická pravidla byla zavedena roku 1973.

Inuité v Kanadě, USA a na Sibiři mluví podobnými jazyky, ale nemají stejný pravopis.

V Grónsku se běžně používá i dánština, obzvláště v hlavním městě Nuuku. Grónštinu se učí jen pár původem negróňanů, takže na pracovištích je hlavním jazykem dánština.

Třetí jazyk v Grónsku je angličtina, kterou ovládá většina mladších Gróňanů i Dánů. Někteří další lidé pak ovládají i jiné jazyky.