Brutus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brutus je římské cognomen, které příslušeli několika politikům z rodu Iuniů převážně v době římské republiky.
- Marcus Iunius Brutus — jeden z vrahů Gaia Iulia Caesara
- Decimus Iunius Brutus — konzul roku 77 př. n. l.
- Decimus Iunius Brutus Albinus — velitel a jeden z Caesarových vrahů
- Decimus Iunius Brutus Callaicus — velitel a konzul provincie Hispania Ulterior v letech 138 až 136 př. n. l.
- Decimus Iunius Brutus Scaeva (325 př. n. l.) — byl konzulem roku 325 př. n. l.
- Decimus Iunius Brutus Scaeva (292 př. n. l.) — byl konzulem roku 292 př. n. l.
- Gaius Iunius Bubulcus Brutus (317 př. n. l.) — byl konzulem roku 317, 313 a 311 př. n. l.
- Gaius Iunius Bubulcus Brutus (291 př. n. l.) — byl konzulem roku 291 př. n. l.
- Gaius Iunius Bubulcus Brutus (277 př. n. l.) — byl konzulem roku 277 př. n. l.
- Gnaeus Iunius Brutus — první plebejec mezi nosící toto jméno
- Lucius Iunius Brutus — tradiční zakladatel římské republiky
- Lucius Iunius Brutus Damasippus — praetor
- Tiberius Iunius Brutus — vzbouřenec, syn Lucia Iunia Bruta
- Titus Iunius Brutus — vzbouřenec, syn Lucia Iunia Bruta
