Grenada
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Grenada | |
|---|---|
|
|
|
 |
|
| Rozloha | 344 km² (210. na světě) z toho zanedbatelné % vody |
| Počet obyvatel | 89 502 (196. na světě, odhad 2005) |
| Hustota zalidnění | 260 / km² (46. na světě) |
| Jazyk | angličtina (úřední), francouzština (nářečí) |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | římští katolíci 53%, anglikáni 13.8%, jiní protestanti 33.2% |
| Nejvyšší bod | Mount Saint Catherine (840 m n. m.) |
| Hlavní město | Saint George's |
| Státní zřízení | konstituční monarchie |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Královna | Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Danielem Williamsem |
| Předseda vlády | Keith Mitchell |
| Hymna | Hail Grenada |
| Vznik | 7. února 1974 (nezávislost na Velké Británii) |
| Měna | východokaribský dolar (XCD) |
| ISO 3166-1 | 308 GRD GD |
| MPZ | WG |
| Doména | .gd |
| Telefon | +1 |
| Časové pásmo | UTC -4 |
Grenada je ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách.
[editovat] Historie
Původní kmen Arawaků byl vyhnán bojovným kmenem Karibů. Ten zde sídlil v době připlutí Kryštofa Kolumba v roce 1498. Po neúspěšném pokusu Britů o osídlení ostrova ho v roce 1650 koupili od Karibů Francouzi. To však mělo za následek válčení s Kariby z Dominiky a Sv. Vincence. Po prohrané Sedmileté válce v roce 1762 opět připadla Británii (oficiálně uznáno 1783). V roce 1834 bylo otroctví postaveno mimo zákon. V letech 1958 až 1962 byla Grenada součástí federace Západní Indie. Přestože vlastní autonomii měla od roku 1967, nezávislost získala až 7. února 1974.
V roce 1979 proběhl převrat a moci se místo nepopulární vlády chopil populární levicový Maurice Bishop. Neuspořádání svobodných voleb, spolupráce s komunistickým blokem (hlavně Kubou militarizace země začaly znepokojovat okolní státy, hlavně Trinidad a Tobago, Barbados, Dominiku a také Spojené státy, které se obávaly vzniku dalšího komunistického státu v Karibské oblasti.
V roce 1983 vyvrcholil boj o moc, ve kterém zvítězili skalní komunisté. Maurice Bishop byl nejprve v domácím vězení, 19. října byl popraven. O šest dní později zemi po krátkém boji obsadila armáda USA za spolupráce některých okolních zemí. Byly uspořádány volby. Po vytvoření nové proamerické vlády v prosinci se americká armáda ze země stáhla. USA invazi oficiálně zdůvodnily ochranou 600 amerických studentů na místní univerzitě.
Hurikán Ivan v roce 2004 zničil nebo poškodil 90 % domů.
[editovat] Geografie
Grenada se rozkládá na ostrově Grenada a jižní části souostroví Grenadiny, z nichž největší je Carriacou. Ostrovy jsou sopečného původu. Největší ostrov Grenada je pahorkatý (nejvyšší vrchol 840 m n. m.) s několika řekami. Podnebí je tropické (horko a vlhko), s častými hurikány.
[editovat] Hospodářství
Mezi hlavní ekonomické přínosy patří stavitelství, turistika a pěstování koření (muškát, zázvor, hřebíček).
 |
Tento geografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
Teritoria, kolonie a zámořská území: Americké Panenské ostrovy (USA) • Anguilla (GB) • Aruba (NL) • Bermudy (GB) • Britské Panenské ostrovy (GB) • Grónsko (DK) • Guadeloupe (F) • Kajmanské ostrovy (GB) • Martinik (F) • Montserrat (GB) • Nizozemské Antily (NL) • Turks a Caicos (GB) • Portoriko (USA) • Saint Pierre a Miquelon (F)
Mapy: 12° 7′ S, 61° 40′ Z
