Nová Kaledonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nouvelle-Calédonie Nová Kaledonie
vlajka znak

Rozloha	18 575 km²
Počet obyvatel	237 000 (2005)
Hustota zalidnění	13 / km²
Jazyk	francouzština (úřední)
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	{{{náboženství}}}
Nejvyšší bod	Mont Panie (1628 m n. m.)
Hlavní město	Nouméa
Státní zřízení	zámořské území Francie
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Vysoký komisař	Michel Mathieu
{{{funkce2}}}	{{{vládce2}}}
Hymna	[[{{{článek o hymně}}}\|{{{hymna}}}]]
Vznik	{{{datum vzniku}}} ({{{způsob vzniku}}})
Měna	frank CFP (XPF)
ISO 3166-1	540 NCL NC
MPZ	F
Doména	.nc
Telefon	+687
Časové pásmo	UTC +11

Nová Kaledonie (francouzsky: Nouvelle-Calédonie) je zámořská správní korporace sui generis Francie v Tichém oceánu.

Má rozlohu 19 103 km² (z toho stejnojmenný hlavní ostrov 16 747 km²) a 230 789 obyvatel (k 2004). Správní středisko: Nouméa. Jazyky: francouzský, melanéský a polynéská nářečí.

K zámořskému území patří i:

ostrov Nová Kaledonie
Île des Pins (doslova: Borovicový ostrov)
ostrovy Loyauté, zejména Ouvéa, Lifou a Maré
útesy Bellone
skupina ostrovů okolo ostrova Huon
Chesterfieldovy ostrovy

[editovat] Dějiny

Původní obyvatelstvo ostrovů tvořili Melanésané. Ostrov Nová Kaledonie objevil v roce 1774 James Cook a vroce 1853 jej anektovala Francie. Od roku 1946 do 1999 byla Nový Kaledonie zámořským územím (TOM) Franci, od té doby je správní korporace sui generis. Dvěma smlouvami (1988 a 1998) získala značnou vlastní autonomii s možností vyhlášení nezávislosti uzákoněnou francouzským Národním shromážděním. Okolo roku 2014 se má konat referendum o případné nezávislosti.