Chalífa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chalífa (původně chalífat rasúl Alláh - náměstek posla božího) je titul užívaný nástupci proroka Mohameda. Chalífa byl nejvyšší duchovní autoritou islámu - imámem a do pádu arabského chalífátu také světským vládcem říše.

• Volení chalífové
• Umajjovci
• Abbásovci
• egyptští Abbásovci
• Osmani (počínaje Selimem I.)

Prvním chalífou by Mohamedův tchán Abú Bakr. Pátý chalífa Mu’ávija I. založil dynastii Umajjovců. Když 20. listopadu 749 přijal Abú-l-Abbás hold jako chalífa a počátkem roku 750 vojensky porazil posledního umajjovského chalífu Marvána II. vlády se ujala dynastie Abbásovců. Po té co 10. února 1258 dobyla mongolská vojska pod vedením Hülegüovým Bagdád a chalífa al-Musta'sim byl popraven, přešel titul s tříapůlletou přestávkou 9. června 1261 na jeho strýce Ahmada. Toho jmenoval chalífou mamlúcký sultán Egypta az-Záhir Ruknuddín Bajbars. Egyptští Abbásovci byli duchovní hlavou islámu až do roku 1517, kdy osmanský sultán Selim I. dobyl Egypt a vystřídal ve funkci abbásovce al-Mutavakila III. Posledním chalífou byl Abdulmecid II. z dynastie Osmanů. Funkce chalífy byla zrušena 3. března 1924.

Tento článek týkající se náboženství je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.