Tři pilíře Evropské unie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maastrichtská smlouva, založila z předcházejícího Evropské společenství Evropskou unii. Dále také formálně rozdělila politiku EU v nové organizační a právní struktuře EU do tří hlavních oblastí jednotlivých tzv. politik EU (oblastí politické činnosti), které byly pojmenovány „pilíře“.
Obsah |
[editovat] Přehled
První „pilíř“ – Evropské společenství – se týká ekonomických, sociálních a ekologických záležitostí. (Smlouva o založení Evropského společenství, Smlouva o založení Evropského sdružení pro atomovou energii, Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli)
Druhý „pilíř“ – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – se, vedle zmíněných zahraničních a bezpečnostních, týká také obranných (vojenských) záležitostí. (Smlouva o Evropské unii, Hlava V.)
Do třetího „pilíře“ – Policejní a justiční spolupráce – byly umístěny zbývající záležitosti. Druhá a třetí oblast vzešly rozšířením a rozdělením původní oblasti Spravedlnost a vnitřní věci. (Smlouva o Evropské unii, Hlava VI.)
| Politika Evropské unie – "Tři pilíře" | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
|
Zahraniční politika:
Bezpečnostní politika:
|
|
||||
[editovat] Rozhodování
Komise, Parlament a Rada EU rozhodují o záležitostech prvního „pilíře“, a sice kvalifikovanou většinou. Zatímco o věcech druhého a třetího „pilíře“ rozhoduje pouze Rada, rozhodnutí musí být jednomyslná.
[editovat] Dějiny
Toto rozdělení správy věcí EU vzniklo v jednáních vedoucích k Maastrichtské smlouvě. Cílem tehdejšího Společenství bylo – stejně jako dnes je snažením některých centrálních orgánů EU – posílit nebo centralizovat spolupráci. Tehdy především v zahraniční, bezpečnostní a obrané, azylové a přistěhovalecké politice, jako i v oblasti justice a zločinu.
Ale některé členské země nechtěly postoupit svou suverenitu Společenství v těchto oblastech, nebo některých z nich. Místo toho byly ale i nadále ochotny v spolupracovat na mezivládní úrovni, zejména v rámci Evropské politické spolupráce (EPS).
Výsledkem jednání bylo, že tyto nové oblasti spolupráce byly rozděleny do dvou oblastí a formálně přidány k první, ve dvou dodatečných „pilířích“.
Pozdější dodatky a úpravy, potvrzené v Amsterdamské a Niceské smlouvě posílily původní záměr centralizace i v těchto oblastech. Mezi nimi – v Amsterdamské smlouvě – záležitosti azylu, migrace a justiční spolupráce, což vedlo k novému jménu třetí oblasti Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, zkráceně Policejní a justiční spolupráce. Ale vedle tohoto nového pojmu se i nadále používá starý pojem Spravedlnost a vnitřní věci, nebo Justice a vnitřní bezpečnost.
[editovat] Návrh Ústavy EU
Návrh Evropské ústavy předpokládá další posílení spolupráce a její centralizace. Takže, pokud bude ratifikována, bude rozdělení do tří „pilířů“ opuštěno a nahradí je jedna organizační a právní struktura.
| Evropská unie – historie, smlouvy a struktura | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1952 | 1958 | 1967 | 1993 | 1999 | 2003 | ? |
| Evropská společenství (ES*) | E V R O P S K Á U N I E ( E U ) | |||||
| Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) | ||||||
| Evropské hospodářské společenství (EHS) |
Evropské společenství (ES) | |||||
| Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) | ||||||
| *ES: ESUO, EHS (ES od 1993), Euratom | Spravedlnost a vnitřní věci | –> ES | ||||
| Policejní a justiční spolupráce | ||||||
| Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) | ||||||
| Pařížská smlouva |
Římské smlouvy |
Slučovací smlouva |
Maastrichtská smlouva |
Amsterodamská smlouva |
Niceská smlouva |
Ústava EU |
|
"TŘI PILÍŘE" – Evropská společenství (ESUO, ES, Euratom), Společná zahraniční a bezpečnostní politika, Policejní a justiční spolupráce |
||||||
