Anselm z Canterbury
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý Anselm z Canterbury (1033 nebo 1034 Aosta – 21. dubna 1109 Canterbury), byl opat, arcibiskup z Canterbury, teolog a filosof, člen řádu svatého Benedikta.
Léta putování po Francii jej přivedla do benediktinského kláštera v Bec, kde se stává opatem. Později je jmenován arbiskupem v Canterbury a stal se známým obhajobou církve a víry proti zájmům anglických králů.
Anselm se stal známým větou „fides querens intellectum“ (víra hledá rozumové zdůvodnění, často též uváděno jako Věřím, abych rozuměl). Mezi filosofy, zejména logiky a anglosaskými filosofy jazyka se stal velmi populárním jeho důkaz Boží existence, který vyvrátil Immanuel Kant. Bůh musí existovat, protože nic většího nebo dokonalejšího si již nemůžeme myslet. Pak k němu nutně patří i existence jako nejvyšší dokonalost. Kant správně poukazuje na rozdíl mezi existencí danou v pojmu a reálnou existencí věci vnímanou smysly. Přeskočení z jedné roviny do druhé zakládá ontologický omyl a proto je tento důkaz podle něj chybný. Anselm však nepovažoval svou větu za filosofický důkaz ve vlastním slova smyslu. Šlo mu především o obranu víry.
