Starověký Egypt
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti historie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Civilizace starověkého Egypta byla dlouhověká civilizace v severo-východní Africe. Byla soustředěna podél středního až dolního toku řeky Nilu. Svého nějvětšího rozsahu dosáhla během druhého tisíciletí př. n. l., toto období je označováno jako období Nové říše. Rozprostírala se od delty Nilu na severu, na jih až po Jebel Barkal u čtvrtého nilského kataraktu. V různých obdobích zahrnoval starověký Egypt oblasti jižního Levantu, Východní poušť a pobřeží Rudého moře, Sinajský poloostrov a Západní poušť (několik oáz).
Starověký Egypt se rozvíjel nejméně tři a půl tisíciletí. Vše začalo počátečním sjednocením států v údolí Nilu okolo roku 3150 př. n. l. a skončilo v roce 31 př. n. l. když si raná Římská říše podrobila a zabrala Ptolemaiovský Egypt jako stát. Nicméně toto nebylo první období cizí nadvlády. Římské období bylo svědkem postupné přeměny v politickém a náboženském životě v údolí Nilu, značící ukončení nezávislosti civilizačního vývoje.
Civilizace starověkého Egypta byla založena na jemně vyvážené kontrole přírodních a lidských zdrojů, charakterizované v první řadě řízeným zavlažováním úrodného údolí Nilu, využitím minerálů údolí a okolních puštních oblastí, raným rozvojem nezávislého systému písma a literatury, organizací společných úkolů, obchodem s okolními státy v severovýhodní Africe a východním Středozemí a konečně vojenskými výpravami, které ukazovaly říšskou nadvládu a územní převahu sousedním kulturám. Tyto aktivity podporovaly a organizovaly sociálně politické a ekonomické elity, které dosáhly společenské shody pomocí vypracovaného systému polytheistické náboženské víry pod osobou (polo)božského vládce (obvykle muže, nástupce z vládnoucí dynastie).
Obsah |
[editovat] Historie
Archeologická evidence naznačuje, že vyvynutá egyptská společnost sahá daleko do pravěku. Nil, okolo kterého se soustřeďuje většina obyvatelstva země, je pro egyptskou kulturu životodárnou řekou od doby, kdy se kočonví lovci-sběrači usadili podél Nilu během pleistocénu. Stopy tohoto raného obyvatelstva se objevují ve formě artefaktů a skalních maleb podél teras Nilu a v oázách.
V 10. tisíciletí př. n. l. byla kultura mletí-obilí, žijící podél Nilu a používající nejranější typ srpovitých čepelí, nahrazena jinou kulturou lovců, rybářů, a lovců-sběračů používajících kamenné nástroje. Důkazy také naznačují lidské osídlení v jihozápadním koutu Egypta, blízko Súdánských hranic, před rokem 8000 př. n. l. Klimatické změny a/nebo nadměrná pastva okolo roku 8000 př. n. l. začaly vysušovat pastýřské země Egypta, případně vytvářet Saharu (cca. 2500 př. n. l.), a ranné kmeny se přirozeně stěhovaly k Nilu, kde rozvinuly trvalou rolnickou hospodářskou a více centralizovanou společnost. Jsou zde také náznaky pastýřství a kultivace obilovin ve východní Sahaře v 7. tisíciletí př. n. l.
Do roku 6000 př. n. l. se už v údolí Nilu objevilo organizované zemědělství a stavba velkých budov. V té době Egypťané v jihozápadním koutu Egypta hnali dobytek a také stavěli rozlehlé budovy. Už okolo roku 4000 př. n. l. se používala malta. Během tohoto období pokračuje předdynastické období, jehož začátek je různě spojován s naqadskou kulturou. Některé autority nicméně kladou začátek předdynastického období mnohem dříve, do starého paleolitu.
Mezi lety 5500 a 3100 př. n. l., během předdynastického období, vzkvétala podél Nilu malá osídlení. Do roku 3300 př. n. l., před první Egyptskou dynastií, byl Egypt rozdělen do dvou království, známých jako Horní Egypt (Ta Shemau) a Dolní Egypt (Ta Mehu). Dělící linie byla tažena zhruba oblastí dnešní Káhiry.
Historie starověkého Egypta řádně začíná sjednocením Egyptskéno státu, které nastalo někdy kolem roku 3150 př. n. l. Menes, který sjednotil Horní a Dolní Egypt, se stal prvním králem. Egyptská kultura byla pozoruhodně stabilní a během období skoro tří tisíc let se měnila jen málo. To zahrnuje náboženství, zvyky, umění, architekturu a společenskou strukturu.
Přibližně v tomto období začala egyptská chronologie, která sestává z roků panování. Konvenční egyptská chronologie je chronologie přijímaná během 20. století, ale neobsahuje žádné z významných změnových návrhů, které byly během doby také udělány. Dokonce v jediném díle často archeologové nabídnou několik možných dat nebo dokonce celých chronologií. Následkem toho zde mohou být odchylky mezi zde předkládanými daty a daty v článcích o jednotlivých vládcích. Často je zde také několik možných zápisů týž jmen. Typicky egyptologové rozdělují historii civilizace faraonů použitím seznamu předloženého poprvé v Manehtově Egyptice (Historie Egypta).
- Seznam králů starého Egypta: Období faraonů trvalo od roku 3000 př. n. l. do přibližně roku 30 př. n. l.
- Dynastie:
- Raně dynastické období (1. až 2. dynastie; do cca. 27. století př. n. l.)
- Stará říše (3. až 6. dynastie; 27. až 22. století př. n .l.)
- První přechodné období (7. až 11. dynastie)
- Střední říše (11. až 14. dynastie; 20. až 17. století př. n .l.)
- Druhé přechodené období (14. až 17. dynastie)
- Hyksosové (15. až 16. dynastie, cca. 1674 až 1548 př. n. l.)
- Nová říše (18. až 20. dynastie; 16. až 11. století př. n .l.)
- Třetí přechodné období (21. až 25. dynastie; 11. až 7. století př. n .l.)
- Pozdní období (26. až 31. dynastie; 7. století př. n .l. až 332 př. n. l.)
- Řecko-římský Egypt (332 př. n. l. až 639 n. l.)
- Makedonští králové (332 př. n. l. až 305 př. n. l.)
- Ptolemaiovský Egypt (305 př. n. l. až 30 př. n. l.)
- Římská říše (30 př. n. l. až 639 n. l.)
[editovat] Stará říše
(27. až 22. století př. n .l. )
Již ve Staré říši spatřily světlo světa pyramidy (= hrobky faraonů).
Nejvýznamější pyramidy měli faraonové:
Džoser - první pyramida
Cheops - nejvetší pyramida (u Káhiry)
Rachef (syn Cheopse) - pyramida se sfingou
[editovat] Ptolemaiovský Egypt
- Podrobnější informace naleznete v článku Ptolemaiovský Egyptnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
[editovat] Správa a daně
Pro správní účely byl starověký Egypt rozdělen na nomy (řecké slovo pro "kraj"; ve staré egyptštině byly nazývány sepat). Rozdělení do nomů můžem vysledovat zpět až do předdynastického období (před rokem 3100 př. n. l.), kdy byly nomy původně autonomní městské státy. Nomy zůstaly stejné po více než tři tisíciletí. Jak oblasti jednotlivých nomů, tak jejich pořadí číslování zůstaly pozoruhodně stabilní. V systému, který přetrval po většinu historie faraonského Egypta, byla země rozdělena do 42 nomů: Dolní Egypt zahrnoval 20 nomů, zatímco Horní Egypt byl rozdělen do 22. Každý nom byl řízený nomarchem, oblastní správce, který byl v čele krajského úřadu. Pozice nomarcha byla buďto dědičná, nebo jmenována faraonem.
Vláda starověkého Egypta ukládala svým lidem několik rozdílných daní. Protože během tohoto časového období nebyla v Egyptě žádná známá forma měny, byly daně spláceny „v naturáliích“ (produkty nebo prací). Vizír (ve starověké egyptštině: tjaty) kontroloval daňový systém státních úřadů. Úřady musely denně podávat zprávu o množství dostupných zásob a kolik bylo očekáváno do budoucna. Daně byly spláceny v závislosti na řemesle osoby. Vlastníci půdy platili daně v zrnu a jiné produkci vypěstované na jejich pozemcích. Řemeslníci platili daně ve zboží, které vyprodukovali. Lovci a rybáři platili daně v úlovcích z řek, močálů a pouště. Jedna osoba z každé domácnosti byla povina platit robotu nebo pracovní daň tím, že dělala každý rok pár týdnů na veřejných pracech, jako kopání kanálů nebo dolování. Bohatší aristokracie si však mohla najmout chudšího člověka, aby jeho pracovní daň splnil.
[editovat] Kultura a umění Egypta
1) Náboženství - mnohobožství
- bůh slunce Re (Anon), bůh nebes Hor ,bůh podsvětí Anup(Anubis) - významná úloha náboženství v životě, posmrtný soud -> mumifikace
2) Písmo - založeno z praktických (úředních) důvodů
- Hieroglyfy = obrázkové písmo
- Champollion - jako první rozluštil Hieroglyfy
- materiál: papyrus (slisovaný rákos) + brk (psalo se však i na kameny)
- písmo v Egyptě dělíme na: a) lidové - b) kněžské (posvátné)
