Káhira

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pohled z Káhirské věže na centrum města

Klimadiagram Káhiry

Káhira, arabsky: القاهرة, Al-Káhira („Vítězná“), je hlavní město Egypta, kulturní centrum arabského světa a nejlidnatější město afrického kontinentu. Káhira sama čítá 7 609 700 obyvatel (2004); dvojměstí Káhira-Gíza s dalšími přilehlými městy vytváří aglomeraci zahrnující 15 863 300 obyvatel.

[editovat] Poloha a přírodní podmínky

Rozkládá se v severovýchodní části Egypta při pravém břehu Nilu, bezprostředně před jižním okrajem nilské delty. Nestarší části města leží dále od řeky, naopak při Nilu se tyčí moderní mrakodrapy. Ke Káhiře patří i nilské ostrovy Gezíra a Róda. Na protějším západním břehu s Káhirou stavebně splývá Gíza, na jejímž okraji stojí světoznámé pyramidy.

[editovat] Dějiny města

Historie je dlouhá několik tisíciletí. Ještě než město dostalo jméno „Vítězná“, nazývali ho staří Egypťané Umm ed-Dunja („Matka světa“), místo kde svedli mytologický boj bohové Hor a Suteh. V 7. století přináší Amr Ibn el-Ás na příkaz kalifa Omara do Egypta islámskou víru a začíná tak moderní historie města. V roce 969 založili Fátimovci město El-Qahira, základ dnešní Káhiry. Mešity a mauzolea vyrostly nejvíce za vlády Mamlúků (1250-1517). Po tomto období město upadlo v zapomnění až do roku 1805, kdy začalo znovu vzkvétat díky Mohammedu Alimu - otci moderního Egypta.

[editovat] Pamětihodnosti

Káhirské Staré město je od roku 1979 zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.

Citadela představuje zbytky impozantní pevnosti, která je stará více jak 700 let. Až do 19. století byla sídlem správy. Avšak r. 1824 byla zničena větší část budov explozí. Nejzajímavějšími stavbami Citadely jsou Alabastrová mešita (blýskající se uvnitř zlatem a alabastrem, doplněna kobercem tureckého rokoka) a Josefova studna (vyhloubena ve 12. století). Naleznete zde i vojenské muzeum, s výstavou zbraní od dob faraónů až po poslední válku na Blízkém východě.

Al-Azhar – Nejslavnější mešita, která je zároveň i nejstarší univerzitou (založena už roku 988) a nejpřednostnější středisko islámského náboženství.

Bazar Chán al-Chalílí je největší bazar Afriky, založený ve 14. století. Bazar byl několikrát zničený ohněm, ale vždy jej vybudovali znovu. Nabízí se zde zlaté šperky, oblečení, parfémy, závěsy, látky, suvenýry s faraonskou tematikou, ovoce, zelenina, koření, tabák, zkrátka všechno. Vyjednáváním se dá cena usmlouvat až na 1/3.

Egyptské muzeum uchovává jedinečnou sbírku staroegyptských kulturních pokladů. Bylo založeno roku 1858 Augustem Mariettem a lze zde sledovat historii 5 000 let nazpět. Ve více jak 50 místnostech je k vidění skoro 120 tisíc exponátů. Nádherné kolosální sochy, různé sfingy, sarkofágy a rakve, mumie faraónů, šperky, nábytek, nádoby, zbraně aj. Samozřejmě poklady z Tutanchamonova hrobu, včetně jeho zlaté rakve a posmrtné masky (vážící 225 kg). Muzeum doplňuje i nádherný park, kde lze spatřit volně rostoucí papyrus a lotos – symbolické rostliny faraónů.

Káhirská věž je moderní, 186 m vysoká vyhlídková věž v podobě lotosu. Monumentální portál se širokým vstupním schodištěm z asuánské růžové žuly uvádí vstupní halu, která je vyzdobena barevnými okny a nástěnnou mozaikou znázorňující tradiční i současné výjevy ze života lidu. Věž má ve své kopuli otáčecí restauraci a bar. Při normální viditelnosti se nám nabízí výhled na gízské, sakarské pyramidy a Nilskou přehradu. U břehu Nilu se tyčí obelisk Ramesse II., je také vidět budova opery, kulturní centrum, několik muzeí a obrovské sportovní centrum.

Město mrtvých se rozprostírá na jihovýchodním cípu Káhiry. Tato pitoreskní chudá čtvrť je původně 6 km dlouhý hřbitov, který se stal útočištěm pro přibližně 350 tisíc lidí. Většina hrobů je jednoduchého, „garážovitého“, slohu. Staly se nejen domovem zesnulých, tak i tisíců nově příchozích. Z města mrtvých se postupně stává město živých. Nejkrásnější stavbou je Kájtbájova mešita.