Saturn (planeta)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

**Saturn**
Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0)
Klikněte na obrázek pro popis
Velká poloosa	1 426 725 413 km 9,537 070 32 AU
Obvod oběžné dráhy	8,958 T m 59,879 AU
Excentricita	0,054 150 60
Perihel	1 349 467 375 km 9,020 632 24 AU
Afel	1 503 983 449 km 10,053 508 40 AU
Perioda (oběžná doba)	10 757,7365 (29,45 a)
Synodická perioda	378,09 d
Orbitální rychlost - maximální - průměrná - minimální	10,182 km/s 9,638 km/s 9,136 km/s
Sklon dráhy - k ekliptice - ke slunečnímu rovníku	2,484 46° 5,51°
Délka vzestupného uzlu	113,715 04°
Argument šířky perihelu	338,716 90°
Počet přirozených satelitů	49 potvrzených
Fyzikální charakteristiky
Rovníkový průměr	120 536 km (9,449 Zemí)
Polární průměr	108 728 km (8,552 Zemí)
Zploštění	0,097 96
Povrch	4,27×10¹⁰ km² (83,703 Zemí)
Objem	7,46×10¹⁴ km³ (688,79 Zemí)
Hmotnost	5,6846×10²⁶ kg (95,162 Zemí)
Průměrná hustota	0,6873 g/cm³
Gravitace na rovníku	8,96 m/s² (0,914 G)
Úniková rychlost	35,49 km/s
Perioda rotace	0,444 009 149 2 d (10 h 39 min 22,400 00 s)
Rychlost rotace	9,87 km/s = 35 500 km/h (na rovníku)
Sklon rotační osy	26,73°
Rektascenze severního pólu	40,59° (2 h 42 min 21 s)
Deklinace	83,54°
Albedo	0,47
Teplota ve vrcholcích mraků	93 K
Povrchová teplota - min - průměr - max	82 K 143 K ? K
Charakteristiky atmosféry
Atmosférický tlak	140 kPa
Vodík	>93%
Hélium	>5%
Methan	0,2%
Vodní páry	0,1%
Amoniak	0,01%
Ethan	0,0005%
Fosfin	0,0001%

Saturn je šestou planetou Sluneční soustavy, po Jupiteru druhou největší.

Obsah

1 Historie
2 Prstence a měsíce
- 2.1 Prstence
- 2.2 Měsíce
3 Zajímavé webové stránky

[editovat] Historie

Saturn je pozorovatelný pouhým okem. Lidé jej proto znali již od pravěku.

V roce 1610 se pozorováním Saturnu zabýval Galileo Galilei. Díky nedokonalé optice použitých dalekohledů neodhalil podstatu saturnových prstenců a pokládal je za dvě samostatná tělesa, doprovázející vlastní planetu. Teprve asi o 50 let později přinesl správné vysvětlení pozorovaných jevů holandský astronom, matematik a fyzik Christiaan Huygens a jako první prohlásil, že Saturn je obklopen kruhovým prstencem.

Skutečnost, že pozorovaný prstenec se ve skutečnosti skládá z řady vzájemně oddělených prstenců zjistil jako první francouzský astronom Giovanni Domenico Cassini. Jím objevená mezera mezi prstenci se dodnes označuje termínem Cassiniho dělení.

Teprve v 19. století prokázal J. E. Keller, že jednotlivé prstence nejsou jednolité, ale skládají se z nesmírného počtu malých částic.

Současná astronomie čerpá většinu detailních znalostí o Saturnu ze snímků, pořízených sondou Pioneer 11, která prolétla v blízkosti Saturnu roku 1979. Dalšími průzkumníky Saturnu byly sondy Voyager 1 a 2, které snímkovaly Saturn v letech 1980 a 1981.

V roce 1997 odstartovala z kosmodromu na mysu Canaveral raketa Titan, nesoucí na palubě planetární sondu Cassini-Huygens. Tato sonda se skládá ze dvou částí, jedna z nich, sonda (Cassini), by měla obíhat minimálně 4 roky kolem planety, studovat magnetické pole Saturnu a fotografovat a spektroskopicky zkoumat planetu, její prstence a měsíce. Druhá část, sonda (Huygens), úspěšně přistála na Saturnově měsíci Titanu a odeslala na Zemi množství údajů o tomto zajímavém tělese.

[editovat] Prstence a měsíce

Saturnovy prstence mají celkový průměr 420 000 km, ale tlusté jsou jen několik málo set metrů. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů. Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců. Měsíc Pan obíhá v mezeře nazývané Enckeho dělení ve vnější části prstence A. Jiný měsíc Atlas obíhá na okraji prstence A, zatímco Prometheus a Pandora obíhají každý z jedné strany prstence F. Některé měsíce nalezneme na shodných drahách.

[editovat] Prstence

Nejvzdálenější část systému Saturnových prstenců viditelných ze Země tvoří prstenec A, který má průměr téměř 275 000 km. Prstenec A je od nejširšího a nejjasnějšího prstence B oddělen tmavou mezerou širokou 4500 km zvanou Cassiniho dělení, která je viditelná v dalekohledu o průměru alespoň 7,5 cm. Následuje částečně průhledný prstenec C. Slabší prstence D a F leží uvnitř a vně viditelných prstenců. Jiné dva prstence G a E leží za prstencem F. V roce 2004 objevila sonda Cassini náznaky dalších prstenců, které dostaly předběžná označení R/2004 S1 a R/2004 S2.

[editovat] Měsíce

Doposud je známo 47 měsíců Saturnu. Největší z nich je Titan o průměru 5150 km. Po Ganymedovi je druhým největším měsícem Sluneční soustavy a je jediným měsícem s hustou atmosférou. Následuje výčet dalších velkých měsíců směrem od planety: Pan, Atlas, Pandora, Prometheus, Janus, Epimetheus, Mimas, Enceladus, Tethys, Calipso, Telesto, Dione, Helene, Rhea, Titan, Hyperion, Japetus, Phoebe