Oceán
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Oceány |
|---|
|
současné zaniklé |
Oceán je souvislý vodní obal planety Země.
Obsah |
[editovat] Světový oceán
Převážná většina povrchové vody na planetě je soustředěna ve Světovém oceánu Země. Ten tvoří souvislou vodní plochu se společnou hladinou. Pokrývá celkem 361,3 mil. km2, což představuje 71% povrchu planety. Souš pokrývá 149 mil. km2. Průměrná hloubka oceánu je 3790 m.
Voda oceánu a moří představuje 96,54% celosvětových zásob vody. Sladká voda představuje pouze 2,53%. Z toho je ale většina sladké vody, celkem 68,4%, vázána v ledovcích.
Voda světového oceánu je slaná. Jedná se o roztok různých minerálních a organických látek. V tomto roztoku neustále probíhají různé fyzikální, chemické a biologické procesy. Hlavním zdrojem hořkoslané chuti je chlorid sodný, chlorid hořečnatý a síran hořečnatý. Průměrná slanost vody (salinita) je 35 promile, ale skutečná slanost na různých místech oceánu značně kolísá. Ovlivňuje jí mnoho faktorů, např. výpar vody, mořské proudy, množství srážek, sladkovodní přítoky apod.
Oceán, vzhledem ke své rozloze, zachytává asi 85% slunečního světla a tepla. Působí proto jako velmi významný regulátor teploty a zabraňuje výkyvům teplot na povrchu planety. Má zásadní vliv na biosféru a život na Zemi. Světový oceán váže velkou část oxidu uhličitého. Fotoplankton je zdrojem až 50% kyslíku.
Zajímavých úkazem je příliv a odliv. Gravitačním působením Slunce a Měsíce pravidelně kolísá hladina světového oceánu.
Voda oceánů je v neustálém pohybu. Vodou pohybují mořské proudy. Na hladině vznikají vlny, které významným způsobem mění tvář pevniny. Mohou vznikat i ničivé vlny tsunami.
Ani rozložení souše a oceánu na planetě není rovnoměrné. Proto na severní polokouli je asi 100 mil. km2 a na jižní polokouli pouze 49 mil. km2 souše.
[editovat] Přehled
Světový oceán je v současné době tvořen čtyřmi oceány.
| Název oceánu | Rozloha % | Rozloha mil. km2 | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Tichý oceán (Pacifik) | 35 | 178,7 | Nejhlubší místo Mariánský příkop 11 034 m |
| Atlantský oceán (Atlantik) | 18 | 91,6 | |
| Indický oceán | 14,9 | 76,2 | |
| Severní ledový oceán | 2,9 | 14,75 |
Historické oceány:
[editovat] Vznik oceánů
První oceány se objevily na Zemi asi před 3,8 miliardami let. Vznikly kondenzací vodní páry. Po ochlazení povrchu Země se vodní pára z ovzduší měnila v mohutné přívaly deště, které pomalu zaplavovaly rozsáhlé nížiny.
Pro vznik oceánů je ale potřeba ohromné množství vody. Jedna z teorií předpokládá, že voda pochází z komet, neboť komety jsou vlastně obrovské ledovce.
[editovat] Vliv oceánu na globální klima
Oceán je z tohoto pohledu podobný pralesům: Má vysokou diverzitu druhů a má vliv na globální klima. Tlumí sezónní výkyvy, mořské proudy oteplují, nebo ochlazují pevninu (např. Golfský proud západní Evropu – ohrožen globálním oteplováním. Oceán je tzv. biologickou pumpou – cca 10% fytoplanktonu klesá ke dnu nerozloženo – zachycení části uhlíku z atmosféry. V oceánech je vázáno dvacetkrát více uhlíku než v pevninských ekosystémech.
[editovat] Znečištění oceánů
- Živinami z kanalizačních splašků, zemědělství a z atmosféry, spalováním fosilních paliv (dusík, fosfor) To má za následek tzv. vodní květ – nadměrný rozvoj mořských řas (vyčerpání kyslíku hubí ostatní organismy)
- Půdními částicemi – Půdní eroze těžbou, bagrováním, lesnictvím a zemědělstvím. Půdní částice kalí vodu, brání fotosyntéze v hloubce, dusí ryby a jsou nositeli toxických látek a živin.
- Toxiny – PCB, DDT, těžké kovy. Jejich zdrojem jsou herbicidy, pesticidy, průsak ze skládek. Mají za následek kontaminace potravy, mohou se hromadit v tucích a v potravním řetězci a mají dlouhodobé působení.
- Ropa – Asi polovina jí přichází z automobilů, průmyslu, strojů na pevnině, třetina z běžného provozu cisternových lodí a pouze 13% z havárií cisternových lodí.
- Plasty – Z rybářských sítí, odpad z lodí, odpad z pevniny - zraňují mořské živočichy.
- Další znečištění: cizí druhy organismů (šíření v balastu lodí), patogenní mikroorganismy, radioaktivní izotopy, tepelné a hlukové znečištění.
Celkově je lidská činnost na pevnině odpovědna asi za ¾ znečištění oceánů.
[editovat] Poškození pobřeží
Pobřežní zóny jsou nejcennější pro hojnost potravy a proto, že slouží k rozmnožování mořských živočichů. Je ale také nejvíce ohrožené. Na pobřeží migrují ročně desítky miliónů lidí z vnitrozemí. Více než polovina světové populace žije do 100 km od moře. Města – stavební činnost a znečištění, na venkově jsou rybí a granátové farmy. Likvidace mangrovových mokřadů, kanálů, ústí řek, pobřežních lagun, slaných mokřadů. Polovina znečištění pobřežních zón pochází z vnitrozemí.
