Apollo 11
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Znak mise | |
|---|---|
 |
|
| Údaje o misi | |
| Jméno mise: | Apollo 11 |
| Volací znak: | velitelský modul: Columbia lunární modul: Eagle |
| Počet členů posádky: |
3 |
| Start: | 16. července 1969 13:32:00 UTC Kennedyho vesmírné středisko LC 39A |
| Přistání na Měsíci: | 20. července 1969 20:17:40 UTC Mare Tranquility 0° 40' 26,69" N, 23° 28' 22,69" E |
| Měsíční procházka: |
2 h 31 min 40 s |
| Doba strávená na povrchu Měsíce: |
21 h 36 min 20 s |
| Hmotnost měsíčních vzorků: |
21,55 kg |
| Přistání: | 24. července 1969 16:50:35 UTC 13° 19' s.š. - 169° 9' z.d. |
| Doba strávená na oběžné dráze Měsíce: |
59 h 30 min 25,79 s |
| Hmotnost: | CSM 30 369 kg; LM 16 456 kg |
| Snímek posádky | |
 Portrét posádky Apolla 11 (zleva: Armstrong, Collins, and Aldrin) |
|
Mise Apollo 11 jako první dosáhla povrchu Měsíce s lidskou posádkou. Let byl součástí programu Apollo.
„Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ -Neil Armstrong
Obsah |
[editovat] Posádka
- Neil Armstrong (letěl při misích Gemini 8 a Apollo 11), velitel
- Michael Collins (letěl při misích Gemini 10 a Apollo 11), pilot velitelského modulu
- Buzz Aldrin (letěl při misích Gemini 12 a Apollo 11), pilot lunárního modulu
[editovat] Záložní posádka
- James Lovell, velitel
- William Anders, pilot velitelského modulu
- Fred Haise, pilot lunárního modulu
[editovat] Mise
První místo přistání pro lunární modul programu Apollo, v jižní části Moře klidu (Mare Tranquillitatis) okolo 20 km jihozápadně od kráteru Sabine D, bylo vybráno zčásti proto, protože bylo automatickými povrchovými sondami Ranger 8 a Surveyor 5 stejně tak i orbitální mapovací sondou Lunar Orbiter charakterizováno jako relativně ploché a hladké a tím pádem si nevyžadovalo nějaké namáhavé povrchové aktivity posádky. Armstrong ho pohotově hned po přistání nazval „Tranquillity Base“ (Základna Tranquility/Základna klidu).
[editovat] Start
Mise Apolla 11 odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska 16. července 1969. Po jednom a půl obletu Země se velitelský a servisní modul oddělený od posledního stupně nosné rakety Saturn V úspěšně spojil s lunárním modulem a spolu se vydali na cestu k Měsíci.
[editovat] Oddělení lunárního modulu
20. července nad odvrácenou stranou Měsíce Michael Collins z velitelského modulu Columbia důkladně zkontroloval lunární modul Eagle, který se jen krátce předtím oddělil a otáčel se před velitelským modulem. Zanedlouho Armstrong a Aldrin zažehli motory lunárního modulu a začali svůj sestup na povrch.
[editovat] Planý poplach
Brzy však zpozorovali, že motory byly v činnosti déle a Eagle byl o čtyři sekundy před plánovanou trasou a přistával na kilometry daleko od původně plánovaného místa. Navigační a řídící počítač hlásili hned několik poplachů zapříčiněných vychýlením se z plánované trasy a to přinutilo posádku soustředit se na řízení modulu. V řídícím středisku NASA mladý operátor Steve Bales však oznámil řediteli letu, že přes poplachy je bezpečné pokračovat v sestupu. Poplachy, které generoval program lunárního modulu signalizovaly, že počítač není schopen dokončit svoje výpočty ve vyhrazeném čase („executive overflows“). Jak se později zjistilo, příčinou bylo, že počítač strávil neplánovaný čas obsluhou potkávacího radaru, který se během sestupu nepoužíval. Steve Bales za svoje „pokračujeme“ v napjaté chvíli sestupu obdržel Medaili svobody (Medal of Freedom).
[editovat] Přistání na měsíci
Hned jak posádka mohla obrátit svou pozornost zpět k výhledu ven, kosmonauti viděli, že počítač je vede přímo na místo plné velkých kamenů v okolí velkého kráteru. Armstrong převzal ruční řízení nad lunárním modulem a navedl ho na přistání v 20:17 UTC s méně jak 30 sekundovou palivovou rezervou. Za první slova z povrchu Měsíce se všeobecně považují slova Neila Armstronga „Houston, tady je základna Tranquility. Orel přistál!“, ačkoliv fakticky to byly Aldrinova slova „Hladké přistání“ ( anglicky „Contact Light“), které vyslovil po té, co se nohy lunárního modulu dotkly povrchu Měsíce.
[editovat] Malý krůček pro člověka...
21. července ve 2:56 UTC, šest a půl hodiny po přistání, Armstrong uskutečnil svůj sestup na povrch Měsíce a přednesl památnou větu „...velký skok pro lidstvo“. Aldrin se k němu brzy přidal a oba strávili dvě a půl hodiny navrtáváním měsíčního povrchu, fotografováním všeho, co viděli, a sbíráním kamenů a jiných vzorků.
V průběhu pobytu v lunárním modulu přes dvojici trojúhelníkových oken vybírali místo pro Early Apollo Scientific Experiment Package (EASEP) a pro vlajku Spojených států. Z oken měli 60° výhled. Příprava trvala déle jak plánované dvě hodiny. Armstrong měl zpočátku problém projít průlezem se svým PLSS. Podle veterána letů Apollo Johna Younga přizpůsobení lunárního modulu menšímu průlezu nebylo zohledněno při návrhu batohu s PLSS, takže nejvyšší pulz kosmonatů byl zaznamenán v průběhu vstupů a výstupů z lunárního modulu.
Kvůli ovládání dálkové řídící jednotky, kterou měl připnutou na hrudi, si Armstrong neviděl na nohy. Během sestupu po devítischodovém žebříku Armstrong zatáhl D ovladač, aby rozbalil Modular Equipment Stowage Assembly (MESA) složený na boku lunárního modulu a aktivoval TV kameru. Obrázky byly nasnímány systémem pomaloběžné televize (Slow-scan television) a v pozemních střediscích je přes obrazovku snímaly kamery bežného televizního systému, což způsobovalo značnou ztrátu kvality. Signály byly zachyceny observatoří Goldstone v USA a v australském Honeysuckle Creek. O několik minut později bylo televizní vysílání přepnuto na signál z citlivějšího radioteleskopu v australského Parkes Observatory. Přes některé technické a povětrnostní těžkosti, byl rozostřený černo-bílý obraz prvního procházky po povrchu Měsíce zachycen a ihned vysílán pro nejméně 600 milionů lidí na Zemi.
Po popisu povrchu („velmi jemná zrnka… skoro jako prach“), Armstrong opustil prostor přistání lunárního modulu a jako první člověk v historii vkročil do jiné světa. Pohyb při měsíční gravitaci, šestinové naproti gravitaci na Zemi, popsal jako „možná ještě lehčí než během simulací“.
Kromě splnění primárního cíle vysloveného prezidentem Kennedym, a to přistát na Měsíci s lidskou posádkou do konce 60. let, bylo Apollo 11 zároveň testem všech systémů Apollo, proto Armstrong nafotil lunární modul, aby konstruktéři byli schopni posoudit stav modulu po přistání. Potom do vaku na holi nabral vzorky půdy. Vak složil a vložil ho do pravého kapsy na stehně. Odmontoval televizní kameru z MESA, udělal panoramatický záběr a připevnil ji na 12metrový stojan lunárního modulu. Kabel od kamery zůstal trochu ušpiněný a představoval potenciální riziko v průběhu celého výstupu.
[editovat] Pohyb na měsíci
Armstrong spolu s Aldrinem, který se k němu přidal, testovali různé možnosti pohybu po měsíčním povrchu, včetně skákání snožmo . Batoh s PLSS měl tendenci je převažovat dozadu, ale ani jeden z kosmonautů neměl vážné problémy s udržením stability. Preferovaným způsobem pohybu se stal „cval“. Kosmonauti hlásili, že si potřebují naplánovat pohyby na šest až sedm kroků dopředu. Jemná půda byla celkem kluzká. Aldrin poznamenal, že i když při přesunu ze Sluncem osvětleného místa do stínu Eaglu se teplota ve uvnitř skafandru nezměnila a když na slunci byla helma více ohřívána, v stínu se cítil chladněji.
Kosmonauti spolu vztyčili vlajku Spojených států - země byla velmi tvrdá a tak se jim podařilo ji zasunout ne více než 20 cm. Potom přijali telefonát od prezidenta Richarda Nixona. Po telefonátu nainstalovali EASEP, který obsahoval pasivní seizmograf a laserový retroreflektor. Potom Armstrong „odcválal“ asi na 120 m od lunárního modulu, aby udělal fotky z okraje Východního kráteru, zatímco Aldrin sbíral vzorky. Použil na to geologické kladivo - bylo to jediné použití tohoto nástroje v průběhu celé mise. Kosmonauti potom do nádob pomocí prodloužených kleští posbírali vzorky kamenů. Většina jejich povrchových aktivit trvala déle než očekávali, takže museli zastavit dokumentaci vzorků v polovině vyhrazených 34 minut.
V té době Řídící středisko využilo kódované zprávy, aby varovalo Armstronga, že jeho hodnoty metabolizmu jsou vysoké, a že by měl zpomalit. Protože měli málo času doslova skákal od jedné úlohy ke druhé. Když hodnoty metabolizmu obou kosmonautů byly menší než se očekávalo, tak Řídící středisko povolilo 15 minutové prodloužení „procházky“. Aldrin vstoupil do Eaglu jako první. S malými problémy kosmonauti pomocí zařízení Lunar Equipment Conveyor naložili film a dvě krabice, které obsahovali více než 22 kg vzorků, do úložného prostoru lunárního modulu. Armstrong potom vyskočil na třetí stupínek žebříku a vyšplhal se do lunárního modulu.
[editovat] Zpět k Columbii
Po přesunu do lunárního modulu kosmonauti zapnuli návratový stupeň a zbavili se svých batohů s PLSS, jedné kamery a jiných už nepotřebných věcí. Start návratováho stupně lunárního mudulu proběhl bez problémů. Astronauti se dostali na lunární oběžnou dráhu a tam se spojili s velitelským modulem Columbia, na palubě kterého čekal Michael Collins. Eagle po odpojení od Columbie, zůstal na oběžné dráze okolo Měsíce. Později NASA oznámila, že tato oběžná dráha nebyla udržitelná, což vyústilo v pád Eaglu na „neznámé místo“ na povrchu Měsíce.
Po více než dva a půl hodině strávené na povrchu se kosmonauti vrátili do velitelského modulu s 20,87 kg měsíčních vzorků. Na povrchu zanechali vědecké přístroje jako například pole retroreflektorů určených na Lunar Laser Ranging Experiment. Též zanechali vlajku Spojených států a jiné připomínky pobytu, včetně plakety (připevněné na žebříku sestupové části lunárního modulu) , na které jsou dvě kresby Země (západní a východní polokoule), nápis a podpisy kosmonautů a prezidenta Richarda Nixona. Na plaketě je napsáno:
- Here Men From Planet Earth
- First Set Foot Upon the Moon
- July 1969 A.D.
- We Came in Peace For All Mankind.
- Zde se lidé z planety Země
- poprvé dotkli nohama Měsíce.
- Červenec L.P. 1969
- Přišli jsme v míru jménem celého lidstva.
[editovat] Zpátky doma
Kosmonauti přistáli 24. července v moři 2 660 km východně od Wake Islandu , 380 km jižně do Johnsonova atolu a 24 km od záchranné lodi USS Hornet.
[editovat] Zajímavosti
- Některé interní plánovací dokumenty NASA uvádějí volací znaky velitelského modulu a lunárního modulu jako „Snowcone“ a „Haystack“; k jejich změně došlo ještě před oznámení tisku.
- Krátce po přistání, předtím než začala příprava na „procházku“ po povrchu, Aldrin odvysílal -
-
- Tady je pilot lunárního modulu. Rád bych využil tuto příležitost, abych požádal všechny, kteří poslouchají, ať je to kdokoliv a kdekoliv, aby se na chvíli zastavili a zamysleli nad událostmi posledních hodin a každý svým způsobem vzdal dík.
- Potom v soukromí udělal eucharistii. V té době se NASA stále soudila s Madalyn Murray O'Hairovou, která protestovala proti tomu, že posádka Apolla 8 četla z knihy Genesis, což znamenalo, že kosmonauti se nezdrželi náboženských aktivit ve vesmíru. Aldrin na to nikdy nevzpomínal, dokonce to nepověděl ani své manželce a několik let trvalo, než s tím vyšel na veřejnost.
- Některé knihy naznačují, že podle původních plánů to měl první vystoupit na Měsíc Buzz Aldrin a ne Armstrong. Tyto knihy též tvrdí , že Aldrin aktivně bojoval za to, aby byl první. Pravda je, že otevřené dveře lunárního modulu částečně blokují pilotovi cestu ven. To spíše předurčovalo, že velitel a ne pilot lunárního modulu byl ten, který jako první vystoupil na povrch.
- Replika stopy, kterou na Měsíci zanechal Neil Armstrong je umístěná v Tranquility Parku v Houstonu; park byl slavnostně otevřen v roce 1979 u příležitosti desátého výročí prvního přistání na Měsíci.
- Armstrong tvrdí, že svůj slavný výrok řekl jako: „That's one small step for a man, one giant leap for mankind.“, i když „a“ nebylo zachyceno pozemní kontrolou. V angličtině výraz „man“ (bez a) znamená „lidstvo“ stejně jako „mankind“, kdežto „a man“ znamené „člověk“, takže výrok bez „a“ by neměl smysl. Předpokládá se, že audio a video signál byl rušen (částečně kvůli bouřce v blízkosti Parkes Observatory) a je teda celkem možné, že to „a“ bylo skutečně vysloveno, ale nebylo zachyceno v řídícím centru. [1]
- Perličkou je srovnání letu Apolla 11 s románem Julesa Verna Do měsíce. Verne se s velkou přesností trefil do mnoha skutečností skutečného letu. V místě startu se spletl jen o asi 100 km, dělo, kterým vyslal své hrdiny se jmenovala Kolumbiáda, posádku tvořili tři lidé, ke korekci dráhy používali rakety, návrat se konal na mořskou hladinu.
[editovat] Historky
- Říká se, že během pobytu na Měsíci Armstrong řekl: „Hodně štěstí, pane Gorski“. Několik let poté pan Gorski zemřel a tak mohl Armstrong vysvětlit co tím myslel. Když byl malý chlapec, slyšel hádků sousedů. Paní Gorská říkala: „Orální sex, tak ty by si chtěl orální sex?! Budeš ho mít až ten sousedovic kluk bude chodit po Měsíci, Mr. Gorski!“ Tato historka je smyšlená. Sám Armstrong se vyjádřil, že ji poprvé slyšel od jednoho komika okolo roku 1994. [2]
- Říká se, že na všech fotografiích na povrchu měsíce je pouze Aldrin a na žádné Armstrong neboť údajně když Aldrin vytahoval film ze svého hasselbladu, před tím než jej vložil do kapsy skafandru jej položil na podstavec lun. modulu a nešťastnou shodou okolností jej tam zapoměl. Ve skutečnosti Aldrin žádný vlastní fotoaparát neměl, jelikož měl na starosti jiné úkony. Přesto je Armstrong na jedné podařené fotce, neboť je na okraji jednoho Aldrinova panoramata pořízeného fotoaparátem, který mu za tímto účelem Armstrong na chvíli předal. [3]
[editovat] Externí odkazy
- Stránka Apollo 11 na kosmo.cz
- Lunární modul v encyklopedii SPACE.40
- Video popírající přistání lidí na Měsíci
