Europa (měsíc)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Europa je jedním z větších měsíců planety Jupiter. Náleží k tzv. galileovským měsícům, neboť ji už v 17. století objevil Galileo Galilei.
- Průměr: 3138 km (jen nepatrně menší než u našeho Měsíce)
- Vzdálenost od planety: 661 000 km
Europa je při pozorování nejsvětlejším Jupiterovým satelitem, neboť její tlustý ledový obal dobře odráží sluneční svit. Je převážně tvořena silikáty pokrytými hladkou vrstvou ledu (H2O). Europa je geologicky aktivní s náznaky podpovrchové tekuté vody nebo měkkého ledu. Místo kráterů je na povrchu síť prasklin. Slapové jevy ohřívají jádro.
Koncem 20. století Europu důkladně prozkoumala sonda Galileo, která tak navázala na pionýrské průzkumné lety sond Voyager 1 a Voyager 2. Její snímky umožnily podrobné zmapování většiny povrchu satelitu a odhalily náznaky aktivního kryovulkanismu. Zdá se, že zmrzlý ledový krunýř měsíce je rozlámán do vzájemně se posouvajících ker. Pod tímto ledovým příkrovem silným až 30 km by se mohl nacházet více než 100 km hluboký oceán.[1]
Obsah |
[editovat] Možný život na Europě?
Pokud by se někde ve Sluneční soustavě vyskytoval dnes život (kromě Země), zřejmě nejnadějnějším kandidátem by byla právě Europa. Hluboký oceán, chráněný před radiací částečně ledovou krustou a zahřívaný slapovými silami by byl poměrně vhodným habitatem. Díky blízkosti Jupiteru jsou jádro a plášť měsíce deformovány a to vytváří značné teplo. Podobné je to i u měsíce Io, který je k planetě ještě blíže, a tudíž je i tektonicky aktivnější.
V současné době se uvažuje o bližším průzkumu měsíce Europa – takový projekt je ale velmi náročný, nejen finančně, ale i technologicky. Jedním ze zajímavých (ale obtížně realizovatelných) návrhů je umělá sonda, která by s sebou k Europě nesla miniponorku, která by se protavila do předpokládaného oceánu pod ledovou krustou a blíže prozkoumala tamní prostředí.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Prameny
- ↑ Hussmann et al. (2002): Thermal Equilibrium States of Europa’s Ice Shell: Implications for Internal Ocean Thickness and Surface Heat Flow, Icarus 156, 143-151.(abstrakt)
Tento astronomický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |